Potvrdili jsme západnímu Balkánu závazek na společnou budoucnost v EU, prohlásil Fiala v Tiraně

Nahrávám video

V Tiraně jednal summit Evropské unie a zemí západního Balkánu. Vedle spolupráce související s dopady ruské agrese na Ukrajině se jednání týkala i otázek migrace, terorismu a organizovaného zločinu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že unijní lídři potvrdili závazek budoucnosti v EU pro celý region západního Balkánu.

„Pro Českou republiku je region západního Balkánu dlouhodobou prioritou. Stabilita těchto zemí je velmi důležitá pro naši bezpečnost,“ prohlásil Fiala. Je podle něj úspěch, že se summit uskutečnil, a to zvláště v době českého předsednictví Radě EU.

České předsednictví podle něj v druhé polovině tohoto roku dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií a rovněž přijetí závazku zrušení víz pro občany Kosova.

„Tento summit, pořádaný poprvé v zemi západního Balkánu, dává jasný vzkaz o našem závazku, jednotě a silném partnerství. EU si víc než kdy jindy přeje společnou budoucnost s našimi partnery ze západního Balkánu uvnitř EU,“ prohlásila po summitu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Na dnešním summitu jsme společně potvrdili náš jednoznačný závazek budoucímu členství v Evropské unii pro celý region západního Balkánu,“ oznámil český premiér. Podle Fialy je ale důležité, aby balkánské země pokračovaly v přijímání reforem nutných pro vstup do Unie, které posilují svobodu médií, potlačují korupci a vytváří prostor pro občanskou společnost.

Německý kancléř Olaf Scholz v souvislosti s vyhlídkami vstupu zemí západního Balkánu do EU hovořil o nové a pozitivní atmosféře. „Jsem si zcela jistý, že se zrodilo nové inkluzivní hnutí a že skepse několika členských států z doby před několika lety se nyní změnila v ochotu aktivně postoupit vpřed,“ řekl Scholz.

Lídři Evropské unie se sešli s představiteli západního Balkánu v hlavním městě Albánie, aby jednali o jejich společné evropské budoucnosti v obavách z rostoucího vlivu Ruska a také Číny. Ačkoliv mezi některými členskými státy EU panuje nechuť k dalšímu rozšiřování společenství, ruská invaze na Ukrajinu je přiměla k tomu, aby věnovaly více energie posílením vazeb s Balkánem, analyzuje agentura Reuters.

Lídři Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Černé hory, Severní Makedonie a Srbska již dlouho vyjadřují rozčarování z toho, že i několik let poté, co jim Unie přislíbila případné členství, nebyla jednání zahájena nebo se zastavila, píše Reuters.

Migrace a válka

Summit se věnoval také ruské invazi na Ukrajinu a jejím dopadům. „Dali jsme jasně najevo, že je v současné době důležité, aby s námi naši partneři byli na jedné lodi,“ řekl premiér. Účastníci setkání se podle něj shodli na tom, že odpovědnost za válku a způsobenou krizi nese Rusko.

Závěrečná deklarace ze summitu jako první bod připomíná, že eskalace ruské války proti Ukrajině ohrožuje evropskou a světovou bezpečnost a podtrhuje význam strategického partnerství mezi EU a západním Balkánem.

Země se shodly na také na energetickém podpůrném balíčku EU pro západní Balkán v hodnotě jedné miliardy eur (zhruba 24,3 miliard korun), který podle Fialy může přinést další investice až do výše 2,5 miliardy eur (asi 60,79 miliard korun). Balkánské země také od Unie dostaly nabídku, aby se zapojily ke společným nákupům plynu, jejichž cílem je dosažení nižší ceny za tuto komoditu.

Došlo také na otázky migrace, terorismu a organizovaného zločinu. „Evropská unie je připravena, a dělá to, zvyšovat podporu tomuto regionu při řešení těchto problémů, za tímto účelem Evropská unie přijala nový program na posílení správy hranic v hodnotě čtyřiceti milionů euro (zhruba 972,56 milionů korun) a připravuje druhý program na zvýšení kapacity pro boj proti převaděčství,“ vyjmenoval předseda české vlády.

Pokrok podle Fialy nastal také ve sladění vízových politik evropského bloku a západního Balkánu. „Čím víc bude tento proces postupovat, tím víc bude docházet k zužování cest, které jsou využívány pro nelegální migraci do Evropy,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...