Požáry ve Francii ohrožují domácí i divoká zvířata. Některá mají popáleniny

Domácí i divoká zvířata ve Francii trpí kvůli rozsáhlým lesním požárům na jihozápadě země. Zvířata uvěznily plameny nebo dým, řada jich nepřežila, některá plameny vyhnaly do vylidněných měst. O dopadech požárů v departementu Gironde okolo Bordeaux píše server stanice BFM TV. Situace v některých regionech na jihu Evropy se však začíná pomalu zlepšovat. Například evakuovaní obyvatelé španělské obce Cebreros se už mohli vrátit do svých domovů.

„Už týden neslyšíme zpívat ptáky,“ řekl Sébastien Dupuy, který bydlí nedaleko pláže v Gironde. V oblasti zasažené ohněm je zoologická zahrada, odkud se muselo evakuovat více než tisíc zvířat kvůli škodlivosti látek vznikajících během hoření. Kvůli stresu, horku nebo otravě přesto nepřežilo čtrnáct zvířat.

Během posledního týdne záchranná stanice v regionu přijala deset přiotrávených nebo dezorientovaných zvířat. Nejčastěji to byli veverky nebo mladí srnci.

„Mnoho zvířat, například králíci a veverky, dokázalo utéct, protože běhají rychle a oheň vycítí dřív, než se objeví. Ale mladší zvířata – ta, která byla ještě v hnízdech, nebo plazi a ježci – byla odsouzena k záhubě,“ uvedla pečovatelka ze záchranné stanice.

Marine Ollivierová je veterinářka a hasička, a je proto jedna z mála osob, která se mohla dostat ke zvířatům více než třiceti tisíc evakuovaných lidí. Ti jí dávali krmivo a granule, aby se postarala o zvířata, která z oblasti nebylo možné odvézt.

„Zvířata byla opravdu hladová a žíznivá. Sotva jsem jim stačila dát krmení, už se vrhala k miskám. Některá byla i na ulicích, kočky útočily na drůbež,“ popsala.

Situace se začala zklidňovat

Oproti posledním dnům se ale situace na jihu Evropy už začíná zlepšovat, a to zejména ve Španělsku a Francii. V těchto zemích přírodnímu živlu podlehlo už několik lidí. Stovky hasičů se ale dál soustředí například na jeden z Kanárských ostrovů Tenerife, na kterém se od čtvrtka rychle šíří lesní požár.

Španělský premiér Pedro Sanchez intenzivní vedra přisuzuje klimatickým změnám. „Je jasné, že za tyto intenzivní a dlouhotrvající vlny veder v červnu a červenci může klimatická nouze. Je také evidentní, že tyto vlny veder způsobují mnoho z těchto rozsáhlých požárů. Věřím, že klimatická nouze je smrtelná, ale mnohem smrtelnější je nevědomost a popírání,“ sdělil. 

Někteří evakuovaní lidé, například obyvatelé jedné z obcí nedaleko hlavního města Madridu, se už mohli vrátit domů. Oblast zasáhl požár, který vznikl v lese u obce Cebreros.

Na některých místech však hasiči s plameny stále bojují. „Tahle oblast má velmi velkou ekologickou hodnotu, protože naše obec je jednou z mála v regionu, ve které se nachází specifické husté borové lesy. Hodnota této oblasti, která je také nevyčíslitelná, je nyní ztracená, bude se to tu muset znovu obnovit a zalesnit,“ řekl k situaci starosta obce El Hoyo de Pinares David Beltran. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...