Pozastavení Kimmelovy talk show rozproudilo mezi experty debatu o svobodě slova

Nahrávám video

V USA se rozhořela ostrá debata o tom, do jaké míry se lze vyjadřovat k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Stanice ABC například pozastavila vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela poté, co jeho komentáře ke Kirkově smrti vyvolaly kritiku. Podle publicisty Romana Jocha je takový krok neadekvátní, nicméně ho nevnímá jako porušení svobody slova. Politolog Jakub Dopieralla míní, že se prezident USA Donald Trump snaží neformálně tlačit na média.

Kimmel ve své talk show prohlásil mimo jiné to, že „banda kolem Trumpova hnutí MAGA (Make America Great Again – Udělejme Ameriku opět skvělou) se snaží na vraždě Charlieho Kirka vydělat politické body“ a poté kritizoval neupřímnost truchlení šéfa Bílého domu nad Kirkovou smrtí.

Podle publicisty Jocha z Občanského institutu není pozastavení Kimmelova pořadu adekvátní reakcí. „(Kimmel) neřekl nic, čím by schvaloval nebo oslavoval vraždu. Pouze řekl, že hnutí MAGA kolem prezidenta Trumpa chce vraždu využít pro své politické cíle, což je pravda,“ uvedl Joch. Není si však jistý tím, zda byl Trumpův smutek hraný, jelikož si podle něj byl s Kirkem blízký.

„I když je propuštěn, protože jeho zaměstnavatel, v tomto případě soukromá televize, nesouhlasí s jeho postojem k vraždě Charlieho Kirka, tak bych to rozhodně nevnímal jako porušení svobody slova, protože k tomu dochází jen tehdy, když státní moc lidí perzekvuje, ať už pokutami nebo dokonce vězením, v horším případě, za to, že vyjadřují názory. A toto ve Spojených státech nehrozí, protože tam se ústavní a soudní ochrana svobody projevuje mnohem silněji než v Evropě,“ míní Joch.

Pozastavení Kimmelova pořadu ale ještě předcházela pohrůžka šéfa Federální komise pro spoje (FCC) Brendana Carra, že by televize ABC mohla kvůli chování moderátora přijít o vysílací licenci. V tomto případě už se podle Jocha o nátlak státní moci jedná. Otázkou však je, zda by federální exekutiva uspěla, jelikož by se televize odvolala k soudům, u nichž by s největší pravděpodobností vyhrála, dodal publicista.

Politolog Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podotkl, že Trump se v rámci „kulturních válek“, které v zemi panují, nezdráhá snažit používat nástroje, jenž v rámci federální vlády má k dispozici. „Nikoliv, aby médiím něco zakazoval nebo nařizoval, to samozřejmě nemůže. Nicméně neformálním způsobem (…) se snaží tlačit na média, vyhrožovat jim vyšetřováním či finančními dopady, aby se snažil ovlivnit jejich rozhodování o tom, co se má vysílat,“ uvedl Dopieralla s tím, že vnímání celé věci samozřejmě záleží na tom, jak je definována cenzura.

Politolog se domnívá, že jde o snahu politických aktérů zasahovat do toho, co soukromé televize vysílají. „A to je něco, co ve Spojených státech, ať už mezi demokraty nebo republikány před Trumpem, v podstatě nemělo žádnou tradici,“ podotkl expert. 

Důvod pozastavení Kimmelovy show

Kimmelův komentář, jenž se týkal lidí, kteří mluví o údajném vrahovi Charlieho Kirka, nikoliv o něm konkrétně, byl podle stanice ABC údajně příliš kontroverzní, připomněl politolog.

„Stanice vyhodnotila, že než aby dále pokračovala v obhajování kontroverzí, tak show Jimmyho Kimmela raději ukončí,“ informoval Dopieralla s tím, že momentálně není jasné, zda jde o trvalou stopku. „Pokud sledujeme veřejnou debatu, nemůžeme se ubránit i interpretaci, že je možné, že stanice ustoupila konzervativnímu tlaku,“ podotkl expert a doplnil, že jde o „něco nového“. Zároveň to ale podle něj reflektuje dlouhodobou Trumpovu nenávist vůči americkým médiím.

Joch označil chování šéfa Bílého domu po vraždě Kirka za nedůstojné. „Po takové vraždě se od prezidenta očekává, že bude sjednocovat společnost a tábory, ne situaci ještě vyhrocovat. Trump je ale člověk, který rád vyhrocuje politickou atmosféru,“ konstatoval publicista. 

Nahrávám video

Cancel culture

Trumpova administrativa po Kirkově nedávné vraždě nejprve obvinila levicové aktivisty, následně pohrozila deportacemi těm, kteří se ke Kirkovi vyjádřili kriticky nebo pochvalně přímo k jeho vraždě. A lidé také dostávají výpovědi kvůli příspěvkům na sociálních sítích k atentátu na konzervativního aktivistu. Dopieralla podotkl, že tyto kroky jsou odrazem extrémně vyhrocené veřejné debaty v USA.

„Zajímavé je, že republikánská strana byla dlouho tou, která bojovala proti takzvané cancel culture, tedy veřejnému zostuzování lidí, kteří říkají nějaké kontroverzní komentáře a že by za to měli být propuštěni. Republikáni v podstatě několik desetiletí bojovali proti tomuto hnutí, ze kterého obviňovali demokraty (…). Nicméně to, co teď vidíme ze strany ať už Trumpa, některých členů jeho kabinetu nebo významných konzervativních komentátorů, je v podstatě to samé,“ upozornil politolog.

„Levicová část amerického politického spektra má pravdu, že konzervativci, kteří si stěžovali na umlčování, se nyní snaží vyvíjet nátlak, aby v soukromé či univerzitní sféře byli propouštěni ti, kdo oslavovali nebo vítali vraždu Charlieho Kirka nebo říkali, že svými provokacemi si za ni mohl sám,“ podotkl Joch.

Dopieralla se domnívá, že pokud si média zvyknou ustupovat případnému politickému tlaku ze strany volených zástupců či komentátorů, je to „v amerických médiích posun“. „Minimálně mainstreamová média jako deník New York Times nebo některé televizní stanice si dlouho zakládaly na tom, že jsou kritické vůči demokratům i republikánům. To, jestli některé (někomu) skutečně nadržovaly, o tom můžeme diskutovat, nicméně kritika byla proti oběma stranám – a pokud jedna z nich začne používat státní páky (…) na to, aby se snažila aktivně ovlivňovat to, co média říkají, tak je to zásadní zásah do tradice svobody slova,“ uzavřel politolog.

„Bod zlomu“

Amerikanista z New York University in Prague Jakub Lepš (TOP 09) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou vyjádřil přesvědčení, že americká společnost a svět médií prochází „bodem zlomu“. Podle jeho názoru si svobodu slova vykládá Trump a jeho současná administrativa jinak, než tomu bylo v USA zvykem v minulosti.

„Už otcové zakladatelé si uvědomili, že jakmile jednou vládě dáme moc rozhodovat, co je vkusné, co je za hranou, tak toho někdo bude zneužívat. Ta myšlenka je, že spíš společnost a systém zvládne i řeč, která je za hranou, než aby zvládal vládu, která se rozhodne, že některé nepohodlné názory bude potlačovat, což si troufnu říct, že je to, co vidíme dnes,“ sdělil Lepš.

Nahrávám video

Podle komentátora týdeníku Echo Martina Weisse nestojí v popředí Trumpovy administrativy primárně lidé, „kterým by byla svoboda projevu drahá“. Poukázal například na ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou a její slova o tom, že je potřeba stíhat nenávistné projevy.

Weiss ovšem připouští, že změnou prochází také samotná kultura v USA. „To, co nastalo po vraždě Charlieho Kirka, ukazuje na posun v kultuře. Nemluvím o režimu svobody projevu, politicích, ale o posunu v kultuře v tom, že pro určitou část společnosti je normální radovat se z vraždy politického oponenta,“ přiblížil svůj názor komentátor.

I Lepš připomenul, že Kimmel nehovořil přímo o vraždě Kirka, ale o údajných snahách členů hnutí MAGA situaci využít ve svůj prospěch. „Ve veřejném prostoru v Americe jsou daleko horší prohlášení, často opravdu nevkusná až nechutná,“ míní amerikanista.

Za významný faktor stojící mimo jiné za zrušením talk show Lepš považuje zájmy majitelů médií. „Ukazuje se, že bohatí vlastníci (médií) mají byznysové zájmy, o ty se bojí, proto dochází k vyhazovu nepohodlných lidí. Jsme ve zlomovém bodě, a já se domnívám, že ten tlak na média na další názorové lídry se bude dál zvyšovat, než že by se situace uklidnila,“ uzavřel Lepš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...