Pracovali pro USA, teď jim hrozí deportace do Afghánistánu

Konec statutu 14. července se dotkne bezmála dvanácti tisíc lidí. Jsou mezi nimi Afghánci, kteří pracovali pro USA během válečného konfliktu v rodné zemi, novináři, političtí aktivisté a další lidé, kteří se obávají represí ze strany Talibanu.

„Je to opravdu šokující a nespravedlivé vůči těm, kteří s Američany dvacet let spolupracovali,“ uvedla 34letá Roya, která utekla z Afghánistánu, když Taliban převzal moc v zemi. „Je to zrada ze strany Trumpovy administrativy,“ prohlásila podle webu Scroll.in.

„Lidé jsou vyděšení,“ řekl zakladatel komunitní organizace Afghánci za lepší zítřek se sídlem v New Yorku Arash Azizzada. „Všichni viděli hrůzy talibanského režimu, takže si dokážete představit, jak hluboce jsou lidé vyděšení. Volali mi lidé v slzách,“ dodal.

„Raději kulku než návrat“

Administrativa bývalého prezidenta Joea Bidena po stažení USA z Afghánistánu v roce 2021 evakuovala desítky tisíc Afghánců. Jiní – například Roya – dorazili do USA přes Mexiko po náročné cestě přes Latinskou Ameriku. Afghánci, kteří spolupracovali s USA, mohou požádat o zvláštní imigrační víza (SIV), zatímco ostatní o azyl. Obě cesty vedou k trvalému pobytu, ovšem roky nevyřízené žádosti v těchto programech přiměly mnoho Afghánců využít jiné možnosti legálního pobytu v USA.

Jednou z těchto možností byl právě status dočasné ochrany neboli TPS, který Bidenova administrativa v roce 2022 nabídla Afgháncům, protože jejich domovská země s nástupem Talibanu zažívala „kolaps veřejného sektoru, potlačování lidských práv a další problémy“.

Roya čekala na rozhodnutí o udělení trvalého pobytu téměř dva roky. Během své kariéry prokurátorky na severu Afghánistánu pomohla dostat za mříže řadu členů Talibanu, takže kdyby se vrátila do země, stala by se terčem represí ze strany teroristické skupiny.

„Kdyby můj život nebyl v ohrožení, nikdy bych svou zemi neopustila,“ svěřila se matka tří dětí. „Pokud mě Trumpova administrativa plánuje deportovat, řeknu jim: ‚Prosím, zastřelte mě tady, ale neposílejte mě zpátky do Afghánistánu pod vládou Talibanu‘. Nemají žádnou úctu k ženám,“ dodala.

Původní udílení TPS pro lidi z Afghánistánu bylo prodlouženo v roce 2023 na osmnáct měsíců a Afghánci doufali, že bude znovu obnoveno. V půlce května americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová prohlásila, že návrat do Afghánistánu je nyní bezpečný, a jako důvod uvedla údajné zlepšení bezpečnostní situace a ekonomiky.

Směšné a urážlivé, ozývají se veteráni

Hodnocení bezpečnostních podmínek v Afghánistánu ze strany Trumpovy administrativy je „směšné“, prohlásil bývalý velitel pěší roty v Afghánistánu Andrew Sullivan, který spolupracuje s neziskovou organizací pro veterány No One Left Behind, jež se do USA snaží přesunout Afghánce a Iráčany, kteří působili ve službách americké vlády během válek, které vypukly po 11. září 2001. „Pro mě jako veterána je to neuvěřitelně urážlivé,“ dodal Sullivan ke zrušení TPS.

Sám Sullivan mluvil v Kongresu před americkými zákonodárci během slyšení o represích Talibanu. Popsal situace, kdy byli Afghánci napadeni nebo mučeni kvůli svým vazbám na americké síly. „Jestli si nějaká země zaslouží TPS,“ prohlásil Sullivan, „pak je to Afghánistán.“

Mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW) ve své zprávě o Afghánistánu z roku 2025 napsala, že se tamní situace v uplynulém roce zhoršila, protože „talibanské úřady zintenzivnily zásahy proti lidským právům, zejména proti ženám a dívkám“. Podle odborníků OSN by se zacházení Talibanu se ženami dalo klasifikovat jako zločin proti lidskosti. HRW dodala, že více než polovina obyvatel potřebovala v loňském roce naléhavou humanitární pomoc, včetně téměř tří milionů lidí, kteří čelili „mimořádné úrovni hladu“.

Porušené sliby

„Pokud se pokusí Afghánce deportovat, uvidíte skutečný fyzický konflikt mezi veterány a Imigračním a celním úřadem (ICE),“ předpověděl armádní veterán Matt Zeller, který se stal významným zastáncem afghánských spojenců poté, co mu jeho tlumočník zachránil život.

„Porušujeme své sliby,“ řekl pro web Military.com bývalý afghánský tlumočník Zia Ghafoori, který před příchodem do USA v roce 2014 pracoval u armádních speciálních jednotek a nyní vede neziskovou organizaci, která pomáhá dalším bývalým tlumočníkům. „Slíbili jsme těmto lidem, že když budou stát při nás, tak my budeme stát při nich. Ale kde jsou tyto sliby dnes?“ táže se.

„Americká vláda těmto lidem opakovaně slibovala, že zde budou mít ochranu, ale nyní jsou ponecháni napospas kruté protiimigrační politice Trumpovy administrativy,“ dodala imigrační právnička Laila Ayubová, která vede afghánskou komunitní organizaci v San Franciscu s názvem Project ANAR.

Republikánský obrat

Mnozí republikáni, kteří se dříve podíleli na záchraně afghánských spojenců, se nyní kloní k Trumpovu pohledu. Od té doby, co FBI loni zatkla jednoho z evakuovaných Afghánců na základě obvinění, že v den prezidentských voleb plánoval útok inspirovaný Islámským státem, Trumpovi stoupenci a zastánci tvrdé imigrační linie tvrdí, že širší skupina evakuovaných Afghánců představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, shrnul server The Washington Post.

Republikánský poslanec a veterán, který během služby v Afghánistánu přišel při výbuchu o obě nohy, Brian Mast vidí rozdíl mezi Afghánci, kteří přímo spolupracovali s americkými silami – těch se podle něj zrušení TPS nedotkne – a těmi, kteří s nimi nespolupracovali.

„Nejsou to jedni a ti samí,“ prohlásil Mast. „Jsou lidé, kteří možná na základně pracovali v TGI Fridays jako číšníci nebo něco podobného. To ale neznamená, že byli se mnou na misích, ne?“ namítl veterán. Dodal, že se bezprostředně neobává, že by Taliban mohl usilovat o popravu nebo potrestání těch, kteří by se v případě vyhoštění z USA vrátili do země.

„Politická amnézie“

Shawn VanDiver, prezident a předseda správní rady #AfghanEvac, koalice skupin, které se snaží o přemístění a ochranu zranitelných Afghánců, řekl, že je zděšen „politickou amnézií“ takových lidí, jako je Mast. Ještě loni kongresman „bil na poplach“ kvůli tomu, co by se mohlo stát s afghánskými spojenci, kdyby americká vláda nedodržela své sliby o jejich ochraně.

„Jde o skutečné životy, ne o řeči. A představa, že kuchař, údržbář nebo mechanik na letecké základně Bagrám si zaslouží menší ochranu než bojový tlumočník, je morálně nízká a strategicky hloupá,“ řekl VanDiver. „Taliban neprovádí hodnocení výkonnosti. Nekontrolují životopisy. Zabíjejí lidi jen proto, že jsou s námi spojeni,“ zdůraznil.

„Jsou to lidé, jejichž jediným ‚zločinem‘ je to, že žili, učili se nebo pracovali ve Spojených státech. A nyní, po ukončení TPS a bez reálné cesty vpřed, stojí před nemožnou volbou: vrátit se k perzekucím, nebo riskovat deportaci ze země, které důvěřovali,“ uzavřel VanDiver.