„Právo zůstat.“ Evropská komise připravuje strategii, která má brzdit emigraci

Evropská komise spouští novou strategii, jejímž cílem je omezit emigraci a posílit územní soudržnost. Formální dokument chce přijmout do konce roku, ještě před zahájením vyjednávání o víceletém finančním rámci na období 2028 až 2034. Portugalsko patří mezi země nejvíce zasažené regionálními nerovnostmi a demografickým úbytkem.

„Mobilita by měla být volbou, nikoli nutností.“ Kyperský ministr financí Makis Keravnos patřil ve středu 6. května k těm, kteří strategii formálně představili Evropskému parlamentu. Kyperské předsednictví v Radě EU činí z „práva zůstat“ politickou prioritu a vyzývá k tomu, aby se tento princip promítl do příštího evropského rozpočtu.

Příslib je ambiciózní, zajistit, aby nikdo ani žádné území nezůstali stranou. Cílem je vytvořit podmínky, díky nimž bude život v nejvíce vylidněných, stárnoucích nebo ekonomicky stagnujících regionech v jednadvacátém století životaschopnou a důstojnou možností.

Druhá strana svobody

Po desetiletí byl úspěch evropské integrace spojován se svobodou pohybu. Práce v jiné zemi, studium v zahraničí a překračování hranic se staly symboly otevřené a moderní Evropy.

Realita nyní přináší doplňující, ale nepohodlný příběh: „Evropský úspěch se neměří jen tím, jak snadné je odejít, ale také důvěrou, s níž se lidé mohou rozhodnout zůstat.“ Výrok Roberty Metsolaové odráží nenápadnou změnu. Evropa začíná uznávat, že mobilita motivovaná nedostatkem alternativ už není svobodou. A že jednotný trh, pokud ho nedoprovázejí účinné redistribuční politiky, má tendenci soustřeďovat příležitosti – a lidi – na stále stejných místech, ve velkých městech.

Pro země, jako je Portugalsko, kde rozsáhlá území navzdory desetiletím evropského financování dál ztrácejí obyvatele, není tato úvaha ani zdaleka teoretická. Otázkou je, zda se navrhovaná řešení skutečně promítnou do praxe.

Odpověď spočívá v politice soudržnosti. Místopředseda Evropské komise Raffaele Fitto zdůrazňuje, že iniciativa závisí na investicích: „Bude skutečná pouze tehdy, pokud vytvoříme pracovní místa, veřejné služby a příležitosti ve všech regionech.“

Fitto však neuvedl, jak by bylo možné tuto ambici uskutečnit v kontextu stále silněji zatíženém novými evropskými prioritami, jako jsou obrana, energetická transformace nebo podpora průmyslu.

Cílem je prozatím schválit strategii do prosince, kdy začne vyjednávání o evropském rozpočtu po roce 2027. Teprve tehdy přijde skutečná zkouška – buď se „právo zůstat“ stane novým evropským pilířem, nebo hrozí, že zůstane jen u rétoriky.

Klíčem by mohla být decentralizace

Jedním z nejkritičtějších vystoupení byl projev předsedkyně Evropského výboru regionů Katy Tüttőové, která dala hlas městům a regionům, jež problém znají zevnitř. „Bez decentralizovaných veřejných investic se silní stávají ještě silnějšími a slabší ztrácejí všechno,“ uvedla.

Tüttőová také upozornila, že „právo zůstat“ nelze jednoduše nařídit z Bruselu. Buduje se prostřednictvím otevřených škol, fungujících zdravotnických zařízení, veřejné dopravy a místních pracovních míst. „Místní lídři potřebují svobodu utvářet budoucnost svých komunit,“ dodala.

„Mnohem víc než trh“

Zvláštním hostem akce byl i bývalý italský premiér Enrico Letta. Událost přivedla do známé budovy Altiera Spinelliho, srdce Evropského parlamentu v belgické metropoli, stovky lidí.

Autor zprávy „Mnohem víc než trh“ zdůraznil myšlenku, že integrace by mohla politicky selhat, pokud ji nebudou doprovázet pevné mechanismy přerozdělování: „Jednotný trh bez silné a účinné politiky soudržnosti by se pro Evropu mohl stát problémem.“

Letta také popsal setkání s občany, kteří se neztotožňují s Evropou navrženou „jen pro ty, kteří cestují a mění země“. Podle něj musí evropský projekt sloužit i těm, kteří chtějí zůstat. Bývalý italský premiér však zároveň uznal, že převedení této myšlenky do konkrétních politik si vyžádá obtížná rozhodnutí – od přesměrování investic až po hlubší finanční integraci – právě v oblastech, v nichž členské státy zůstávají nejvíce rozdělené.

Veřejná konzultace

Od středy je iniciativa ve veřejné konzultaci, takže všichni občané i instituce mohou do 5. června předkládat své návrhy. V červnu má být spuštěna také strategie věnovaná výhradně ostrovním regionům.

Článek napsala Andreia Filipa Novová (RTP). Poprvé byl publikován 6. května 2026 ve 23:34 SELČ.

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...