Přechod k ekologičtější ekonomice si má do půlky století vyžádat 150 bilionů dolarů, USA vydají dluhopisy

Nahrávám video

Svět bude do poloviny století potřebovat až 150 bilionů dolarů na přechod k ekologicky šetrnější ekonomice. Na klimatické konferenci v Glasgow to odhadla americká ministryně financí Janet Yellenová. Spojené státy chtějí peníze na ekologické projekty získat vydáváním dluhopisů. Část investic na sebe vezme aliance velkých západních bank a firem, které dohromady spravují čtyřicet procent světového HDP. Středeční program konference se soustředí právě na otázku financování přechodu k bezemisním ekonomikám.

Spojené státy se vydáváním investičních dluhopisů připojí k iniciativě Velké Británie a dalších evropských zemí. Dluhopisy mají financovat infrastrukturní projekty pro snížení emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích.

„Klimatická krize už je tady. Není to výzva pro budoucí generace, musíme se s ní vypořádat již dnes,“ zdůraznila americká ministryně financí Janet Yellenová. „Abychom v této výzvě obstáli, musíme ve velkém transformovat naše ekonomiky, jež produkují velké množství uhlíku,“ dodala.

USA podle ní díky dluhopisům získají asi 500 milionů dolarů (11 miliard korun) ročně pro Klimatické investiční fondy (CIF). Vznikly v roce 2008 a od té doby se do nich zavázalo přispět čtrnáct vyspělých států celkem 10,5 miliardy dolarů (232 miliard korun). Dalších 61 miliard (1,3 bilionu korun) pak fondy získaly z jiných zdrojů a již s nimi financovaly projekty v dvaasedmdesáti zemích.

Janet Yellenová na konferenci v Glasgow
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Podle Yellenové přijde „zelená“ přeměna světové ekonomiky až na 150 bilionů dolarů (3,3 biliardy korun) v příštích třiceti letech. Přináší s sebou však obrovské příležitosti pro růst a investice, dodala americká ministryně. Podle CIF by mohl nový finanční mechanismus v příštích deseti letech vybrat asi padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun).

Vyspělé státy se v roce 2009 zavázaly, že budou od roku 2020 poskytovat ročně 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) do chudších zemí na podporu tamních klimatických projektů. Britský ministr financí Rishi Sunak v Glasgow oznámil, že se tento závazek podaří plnit až od roku 2023. „Víme, že (závazek) neplníme dostatečně rychle, udržujeme však blízkou spolupráci s rozvojovými zeměmi, abychom mohli dělat víc a cíl brzy splnit,“ řekl Sunak. Server BBC poznamenává, že většinu financí vyspělé státy poskytují formou půjček.

Uhlíkově neutrální finanční centrum

Sunak rovněž prohlásil, že snahy o dosažení klimatických cílů se dotknou také světového finančního systému. Británie se podle něj stane prvním finančním centrem s neutrální uhlíkovou stopou.

Toho chce ministr dosáhnout například nařízením pro veřejně obchodovatelné společnosti, které budou muset vypracovat plány na snížení emisí oxidu uhličitého a přechodu k uhlíkově neutrálnímu provozu. Zřídí rovněž nezávislý orgán, který bude postup firem monitorovat.

Peněz na zelené reformy je prý dost

Britská vláda však nebude zavádět například povinné závazky k dosažení uhlíkové neutrality a nebude také firmám zakazovat investice do aktivit, při nichž vzniká velké množství emisí.

Zmocněnec OSN pro boj se změnami klimatu a bývalý šéf britské centrální banky Mark Carney na konferenci oznámil, že se jím zorganizovaná aliance velkých západních bank, pojišťoven a investičních firem zavázala k financování „férového podílu“ procesu dekarbonizace ekonomiky. Firmy sdružené v alianci přitom dohromady spravují majetek v hodnotě 130 bilionů dolarů (2,9 biliardy korun), tedy asi čtyřiceti procent světového HDP.

Carney řekl, že je financí na zelené reformy dostatek, firmy nyní jen musí přijít s kreativními způsoby, jimiž by mohly nasměrovat investice do projektů, které podporují cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Nahrávám video

Biden kritizoval neúčast lídrů velmocí, Johnson varoval před falešnými nadějemi

Z konference už v úterý odjeli nejvyšší představitelé účastnických zemí, jednání tak pokračují na nižší úrovni. Americký prezident Joe Biden kritizoval absenci lídrů zemí, které jsou největšími znečišťovateli, tedy Číny, Ruska a Brazílie.

Podle politického geografa Michaela Romancova nemusí být nijak zásadní, že do Glasgow čínský prezident Si Ťin-pching nedorazil. „Je otázkou, co by jeho přítomnost mohla reálně změnit. Možná je důležitější, zda tam jsou čínští experti,“ míní.

Podle Romancova je však zřejmé, že se Čína přidala k mocnostem, jako jsou USA, EU a Indie, které jsou přesvědčeny, že je zapotřebí pracovat na dekarbonizaci. „Čínští komunisté žijí v zemi, která na jednu stranu v posledních dekádách udělala ohromný ekonomický skok, na druhou stranu je vidět, k jak obrovským zásahům do životního prostředí došlo. A pokud chtějí zůstat u moci, vědí, že s životním prostředím musí něco dělat,“ dodal Romancov v Horizontu ČT24.

„Britský premiér Boris Johnson poté, co z COP26 odjel, ohodnotil výsledek uplynulých dnů tak, že musí varovat před falešnými nadějemi. Nějakého pokroku bylo přece jen dosaženo – přes sto zemí se zavázalo, že do roku 2030 ukončí odlesňování a také do roku 2030 omezí emise metanu o 30 procent,“ přiblížil zpravodaj ČT v Británii Bohumil Vostal.

Dodal, že se v Glasgow ve středu konala demonstrace proti stavbě ropného vrtu ve Skotsku. „A to právě v době, kdy se zde koná klimatická konference,“ řekl Vostal s tím, že demonstranti obvinili ostrovní úřady z pokryteckého chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 1 hhodinou

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 1 hhodinou

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 8 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.