Před rokem Kubu zachvátily protivládní protesty. Režim v reakci na ně posílil represe

Nahrávám video

Kuba si připomíná rok od rozsáhlých protestů, kterých se tehdy účastnily desítky tisíc lidí nejen v metropoli. Režim mnoho účastníků pozatýkal a stovky odsoudil k dlouholetým trestům. Napětí na ostrově nyní opět narůstá. Hospodářská situace se nelepší, země nemá dostatek pohonných hmot ani potravin a dochází i k rozsáhlým výpadkům elektřiny.

Zoufalé životní podmínky umocněné pandemií vyhnaly do ulic velkých měst na Kubě před rokem desítky tisíc lidí k masivním protivládním protestům. Komunistický režim ale odpor dokázal potlačit. Za mříže poslal stovky demonstrantů i hlavní tváře disentu. Od zmanipulovaných soudů odcházeli často s třicetiletými tresty.

Spontánní projev nespokojenosti desítky tisíc Kubánců minulé léto překvapil všechny, včetně špiček a represivních sil režimu. Protestovat totiž vyšlo nejvíc lidí od poloviny devadesátých let. 

Zoufalou ekonomickou situaci běžných Kubánců ještě umocnila pandemie koronaviru. Turismus, na kterém je karibský ostrov závislý, přestal na víc než rok existovat.

Po počátečním šoku se ale bezpečnostní složky vzpamatovaly a začaly s mohutným zatýkáním. „Ty, kdo rozdmýchávají tyto věci a vydávají se za spasitele situace na Kubě, nezajímá zdraví lidí ani jak je uživit,“ reagoval tehdy na demonstrace kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. 

Exemplární tresty a represivní složky v plné pohotovosti

Za mřížemi po protestech skončili hlavně mladí lidé. Například šestadvacetiletému Yosneyovi a čtyřiadvacetileté Mackyanis vyměřil v březnu soud za účast na protestech po deseti letech vězení. „Nespáchali tak závažný zločin, aby jim uložili takové tresty,“ říká pro Českou televizi jejich otec Emilio Román. 

Právě exemplární tresty mají obyčejné Kubánce od podobných akcí odradit. Někteří demonstranti byli odsouzeni až ke třiceti letům vězení. Jakýkoliv nový projev nespokojenosti chce tímto způsobem režim potlačit hned v zárodku.

„Přitvrdili ve sledování a pronásledování. Občanský prostor se ještě víc uzavřel. Snaží se zabránit jakékoli minimální formě veřejného protestu, protože vědí, že i ta nejdrobnější věc může odstartovat další 11. červenec,“ míní členka opozičního hnutí San Isidro Carolina Barrerová. 

Vedení už tak nejednotné opozice režim rozprášil. Většina z něj skončila za mřížemi nebo emigrovala. Jiným nedovolí stoupenci castrovské revoluce vyjít z domů.

O jednom z hlavních kritiků vlády Josém Danielovi Ferrerovi nemá jeho rodina informace už od začátku června. Před časem na jeho případ upozornila místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová. 

„Odsuzujeme zmizení Josého Daniela Ferrera, mučení, nelidské zacházení a ponižování, kterému je vystaven od chvíle, kdy byl nezákonně zatčen. Vyzýváme kubánskou vládu, aby informovala, kde se nachází, a navrátila mu jeho základní práva,“ uvedla na Twitteru.  

Bývalý český velvyslanec v USA a vyučující na Floridské mezinárodní univerzitě Martin Palouš si myslí, že nynější kubánská opozice není zcela potlačená, loňské protesty podle něj ale zůstaly pouze výrazným gestem.

Strnulost režimu symbolizuje současný prezident. „Miguel Díaz-Canel se podle všeho snaží udržet kontinuitu s minulostí, jak se jen dá. Používá k tomu taky poměrně brutální metody. Je ale jasné, že pokud chce mít Kuba dynamickou budoucnost, současnost takové šance nedává a situace současného prezidenta je trochu tragická a absurdní,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24. 

„Situaci bych přirovnal k tomu, co jsme zažívali před rokem 1989. Opozice má jasnou vizi, že chce Kubu posunout z dvacátého do jednadvacátého století. Aby měli obyvatelé možnost rozhodovat o své budoucnosti. Toto všechno stále zůstává a opozice to ví,“ uzavírá Palouš. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...