Před rokem podepsaly Bahrajn a Spojené arabské emiráty průlomové dohody s Izraelem

Nahrávám video

Před rokem podepsali v Bílém domě představitelé Izraele, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu mírové dohody. Byl to vrchol snahy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa o sblížení židovského státu a sunnitských monarchií Perského zálivu.

„Po desetiletích konfliktů a rozdělení vidíme úsvit nového Blízkého východu,“ řekl 15. září 2020 Trump. Rok poté už není ve funkci, ale toto jeho dědictví přežilo. 

Potvrzuje to i zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. „Na podpoře narovnání vztahů mezi Izraelem a arabskými státy se vzácně shodují jinak silně znesvářené skupiny kolem současného prezidenta Joea Bidena a jeho předchůdce Donalda Trumpa.“ 

Dodal, že demokraté dokonce už loni v září před volbami ocenili konání ceremoniálu v Bílém domě, byť zdůrazňovali hlavně vlastní zásluhy. Vzpomínkové akce k prvnímu výročí dohod se tak v úterý zúčastnil Trumpův vyjednávač Jared Kushner i lidé z okolí Joea Bidena.

Z arabských zemí, které normalizovaly vztahy s Izraelem, jsou nejvlivnější Spojené arabské emiráty. S židovským státem udržovaly neveřejné styky už léta. Spojují je ambiciózní zahraniční politika, hlad po obchodu a technologiích a obavy z narůstající asertivity Íránu, uvedl zpravodaj ČT v Dubaji Jakub Szántó. 

K Emirátům a Bahrajnu se přidaly i Súdán a Maroko. Už delší dobu mají styky s Izraelem Jordánsko a Egypt. „Právě mám za sebou první návštěvu u prezidenta Egypta. Schůzka byla velice důležitá a proběhla velmi dobře,“ hodnotil setkání letos v září izraelský premiér Naftali Bennett.

Diplomatický průlom z loňského roku se ale netýká největší země arabského poloostrova. Saúdská Arábie stále formálně neznormalizovala své styky s Izraelem. Obě země ovšem udržují kontakty a Izraelci můžou přelétat saúdský vzdušný prostor. 

Vztahy Izraele s Palestinci zůstávají chladné

Zatímco Izrael získává podporu od států Perského zálivu, ta geograficky nejbližší arabská vláda zůstala chladná. Palestinská samospráva označila loňské dohody za zradu.

„Otočili se zády k právům palestinského lidu, k palestinskému státu, k dvoustátnímu řešení i k Jeruzalému,“ hodnotil loni v srpnu dohody prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. 

V izraelsko-palestinském případě totiž nejde jen o zdvořilosti, turismus a obchod, ale o hranice, území a nároky, uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. A dodal, že „tady se na zápis do učebnic dějepisu zatím čeká“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
před 17 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...