PŘEHLEDNĚ: Jaká je role a síla europarlamentu? Schvaluje směrnice i rozpočet EU a rozhoduje o složení Komise

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

Evropský parlament jako jediný přímo volený zákonodárný orgán EU reprezentuje zájmy občanů členských zemí. Každých pět let voliči ze sedmadvaceti členských států vyberou více než sedm set poslanců na základě kandidátů národních stran.

Rozdělení křesel Evropského parlamentu mezi jednotlivé země je založeno na principu takzvané degresivní proporcionality; počet zástupců každého státu je zhruba úměrný počtu obyvatel, s tím, že žádná země nemůže mít méně než šest a více než 96 poslanců. Celkový počet volených zástupců se mění, nesmí ale překročit 750. Nedílnou součástí EP je pak ještě jeho předseda či předsedkyně.

Aktuálně má EP 705 poslanců, po letošních volbách jich patnáct přibude. Nejvíce mandátů má Německo a nejméně, po šesti, mají Kypr, Lucembursko a Malta. Česko zastupuje 21 poslanců.

Zvoleným politickým zástupcům jednotlivých států jsou na základě proporčního systému rozdělena křesla, která jsou učena pro danou zemi. Následně se začlení do takzvaných frakcí, tedy obdob politických stran. Poslanci Evropského parlamentu tedy zasedají ve skupinách podle politické, nikoli podle státní příslušnosti.

Mezi pravomoci parlamentu patří schvalování a odvolání Komise

Pravomoci Evropského parlamentu lze rozdělit do tří kategorií. První je legislativní funkce. Spolu s Radou EU na základě návrhu Komise schvaluje „zákony“, které mají podobu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí. Europoslanci mohou k právním předpisům předkládat pozměňovací návrhy a také je odmítnout.

EP dále rozhoduje například o mezinárodních smlouvách, o rozšíření Unie o nové členy nebo vyzývá Komisi k navržení nové legislativy.

Řádný legislativní postup v EU
Zdroj: ČT24/Evropská rada/Rada EU

Další důležitou funkcí, kterou EP plní, je kontrola. Dohlíží na činnost dalších orgánů a institucí EU, zejména na Evropskou komisi. Poslanci mohou například zamítnout nominaci na člena Komise, kterou jako celek schvalují. A právě to bude prvním zásadním úkolem nově zvoleného europarlamentu – potvrdit nebo odmítnout sedmadvacet členů nejvyššího výkonného orgánu EU.

Komisi může parlament během funkčního období také vyslovit nedůvěru, podobně jako je tomu na národní úrovni. Pro takový krok musí hlasovat dvě třetiny přítomných europoslanců, nejméně však polovina všech zvolených, poté musí Komise odstoupit. Parlament schvaluje také předsedu nebo předsedkyni Komise, kterou je aktuálně Ursula von der Leyenová, která chce svůj mandát obhájit. Šéf Evropské komise by měl pocházet z politického uskupení, které ve volbách získá nejvíce křesel.

Do pravomocí EP patří také ta rozpočtová. Spolu s Radou EU na návrh Komise schvaluje rozpočet EU. Může ho také upravit a má tedy vliv na to, na co Unie peníze vynaloží. Dokud ho nepodepíše předseda europarlamentu, nemůže rozpočet vejít v platnost. Během rozpočtového období pak kontroluje výdaje, aby Komise a další instituce a orgány řádně nakládaly s evropskými prostředky.

Parlament má ale i další funkce, zabývá se například peticemi, tedy návrhy občanů na témata, kterými by se EU měla zabývat, zahajuje vyšetřování nebo projednává měnovou politiku s Evropskou centrální bankou.

Politické frakce

Zvolení poslanci se na úrovni Evropského parlamentu sdružují do skupin podle své politické orientace, tedy evropských, nadnárodních politických stran. Těch je v EP v současnosti sedm, zasedání se ale účastní i nezařazení poslanci.

Z posledních evropských voleb v roce 2019 vzešla jako nejsilnější Evropská lidová strana (EPP – European Peoples Party), která sdružuje konzervativní, pravicové a středopravicové politiky. Získala téměř dvě stě mandátů.

Druhou nejpočetnější frakcí je Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D – Progressive Alliance of Socialists and Democrats), která dosud drží přes 130 mandátů. V této skupině zasedají sociálně demokratické a levicové strany, které chtějí prohlubovat evropskou integraci.

Třetí nejsilnější frakcí je Obnova Evropy (Renew Europe), ve které zasedají středové a pravicové strany podporující prohlubování evropské spolupráce. Její součástí je například hnutí ANO. Dále v europarlamentu zasedá sdružení radikálních a komunistických stran pod Evropskou jednocenou levicí (GUE/NGL), Zelení, nacionalistická a euroskeptická Identita a Demokracie (ID) či skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR – European Conservatives and reformists), která je mírně euroskeptická, tedy nepodporuje další prohlubování evropské integrace. Členem této frakce je dlouhodobě ODS.

EP je takzvanou cestující institucí, která sídlí současně na třech místech. Ve francouzském Štrasburku většinou jednou měsíčně probíhají plenární zasedání, kde se hlasuje o zákonech, v Bruselu jednají politické skupiny a dvacet jednotlivých výborů, každý z nich se zabývá určitou oblastí politiky. Sekretariát instituce pak sídlí v Lucemburku. Mezi těmito místy se pak europoslanci i úředníci velmi složitě a nákladně přesouvají.

Nahrávám video

Přímá volba do parlamentu od roku 1979

Předchůdce dnešního Evropského parlamentu, tehdy Parlamentní shromáždění, bylo zavedeno již v Pařížské smlouvě z roku 1951 ustavující Evropské společenství uhlí a oceli. Po vzniku Evropského hospodářského společenství a Euratomu v roce 1957 se pravomoci tohoto shromáždění rozšířily i na oblast působnosti těchto dvou předchůdců Evropské Unie, přičemž bylo tvořeno zástupci národních parlamentů.

V roce 1976 došlo ke změně smluv a od roku 1979 byli poslanci voleni přímou volbou občany jednotlivých členských zemí. V prvních přímých volbách bylo zvoleno 518 poslanců. Jednotný evropský akt pak v roce 1986 oficiálně změnil název Shromáždění na Evropský parlament a přidělil mu další nové pravomoci.

Evropský parlament dále posílil své postavení v roce 2009 na základě Lisabonské smlouvy, a to zvláště v legislativním procesu rozšířením oblastí, kdy unijní předpisy vytváří společně s Radou prostřednictvím procedury spolurozhodování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 51 mminutami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 1 hhodinou

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 7 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.