Přelomová dohoda v Tichomoří. Filipíny umožní Američanům využívat další vojenské základny

Nahrávám video

Filipíny umožní americké armádě přístup do nových oblastí, díky čemuž v zemi Spojené státy po třiceti letech výrazně posílí vojenskou přítomnost. Země tak konají v rámci příprav na hrozící čínskou invazi na Tchaj-wan. K ní může podle vojenských expertů dojít v roce 2027, nebo dokonce dřív.

Americká armáda mohla doposud využívat pět filipínských základen, nyní získá přístup na další čtyři. Na společné tiskové konferenci v Manile to oznámili americký ministr obrany Lloyd Austin a jeho filipínský protějšek Carlito Galvez.

Dlouhodobí spojenci Filipíny a USA vyjadřují obavy z rozpínavosti Číny v oblasti Jihočínského moře a z napětí, jež vyvolává čínský tlak na Tchaj-wan, který Peking považuje za svou odštěpeneckou provincii.

„Neusilujeme o trvalé základny na Filipínách,“ ujistil Austin. Rozšíření spolupráce s Filipínami je podle něj příležitostí k posílení interoperability. „A také skýtá možnost účinně reagovat na humanitární události,“ dodal. 

„Naše aliance přispívá k bezpečnosti obou našich demokracií a pomáhá udržovat indicko-pacifickou oblast svobodnou a otevřenou,“ řekl šéf americké obrany. „Toto úsilí je zvlášť důležité v době, kdy Čína pokračuje v prosazování nelegitimních nároků v západofilipínském moři.“

Jihočínské moře si téměř celé nárokuje Čína, proti čemuž se bouří Filipíny, Vietnam, Brunej, Malajsie a Tchaj-wan. Peking ve čtvrtek uvedl, že větší americký přístup na filipínské vojenské základny narušuje stabilitu regionu a vyvolává napětí. „Země v oblasti by měly být bdělé a neměly by se nechat využívat Spojenými státy,“ prohlásila mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.

Austin a Galvez neupřesnili, které filipínské základny budou nově Spojeným státům otevřeny. Bývalý filipínský šéf obrany uvedl, že Spojené státy žádaly o přístup na základny na hlavním filipínském ostrově Luzon, který je blízko Tchaj-wanu, a na ostrově Palawan poblíž sporných Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři.

Před schůzkou s Galvezem se šéf Pentagonu setkal rovněž s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším a ujistil ho o americké podpoře. Austin také slíbil, že do rozvoje infrastruktury na doposud Spojenými státy využívaných filipínských základnách investuje Washington více než 82 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 1,8 miliardy korun).

Kritika z Pekingu

V osmdesátých letech minulého století měly Spojené státy na Filipínách patnáct tisíc vojáků a dvě největší základny v Asii. V roce 1991 jim ale Manila vypověděla dohodu v rámci cesty k demokracii po diktatuře prezidenta a otce nynější hlavy státu Ferdinanda Marcose. Aktuální podoba americko-filipínské spolupráce tak sice není návratem do starých kolejí, ale po třiceti letech výrazně zvýší americkou přítomnost v zemi.

Čína, která sama prudce zbrojí a na umělých ostrovech vybudovala vojenské základny, kvůli americkému kroku nyní obviňuje Washington z ohrožování míru a stability. „Bezpečnostní spolupráce mezi zeměmi má přispívat k regionálnímu míru a stabilitě a neměla by mířit proti zájmům třetí strany ani je poškozovat. USA nadále posilují své vojenské nasazení v regionu kvůli vlastním zájmům,“ reagovala mluvčí čínské diplomacie. 

Váleční stratégové předpokládají, že pokud dojde k čínské invazi na Tchaj-wan, stane se tak do roku 2027. Si Ťin-pching završí třetí funkční období v čele Komunistické strany Číny a bude se rozhodovat, co dál. Američtí generálové nevylučují dokonce dřívější konflikt.

Sud střelného prachu v Indopacifiku

Čína nyní razantně zbrojí a v jejím vleku navyšují obranné rozpočty i další asijské země. Podle analytiků, se kterými mluvila Česká televize, se Indopacifik mění v geopolitický sud střelného prachu. Japonský analytik Genki Fudži tvrdí, že čínský vůdce Si potřebuje ukázat sílu před nacionalisty, a proto je hrozba invaze reálná.

„Manévry jsou jen politickou show. K vojenskému konfliktu dojde, i když může mít různé formy. Tchaj-wan si nárokuje ostrůvek v Jihočínském moři. To může být dobrý cíl pro komunisty k invazi, tedy nikoliv hlavní tchajwanský ostrov,“ myslí si Fudži. 

Z pěti smluvních spojenců Washingtonu v Asii jsou Filipíny a Japonsko Tchaj-wanu nejblíž. Nejsevernější filipínský ostrov od něj dělí jen 150 kilometrů. Rozšířenou dohodou s Filipínami tak Washington zaplní mezeru v oblouku spojenectví, který sahá od Jižní Koreje a Japonska na severu až po Austrálii na jihu.

Spojené státy se už ale ohlížejí i po dalších styčných bodech. Na ostrově Tinian, který je pod americkou správou, budují základnu pro případ, že by Čína vyřadila z provozu Guam. Prostory pro americké bombardéry s jadernými zbraněmi vznikají i v severní Austrálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 46 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...