Přes sto zatčených či zastrašování podnikatelů. Hongkong žije rok s bezpečnostním zákonem

Nahrávám video

Hongkong si připomíná rok od přijetí zákona o státní bezpečnosti, který je podle kritiků nástrojem k umlčení opozice. Tamní úřady zároveň vyslaly do ulic policejní posily a zavedly přísná bezpečnostní opatření, aby zabránily protestům při příležitosti 24. výročí návratu Hongkongu pod čínskou správu. Letos připadlo na den, kdy Komunistická strana Číny slaví sté výročí svého založení.

V ulicích města hlídkovaly policejní vozy, nákladní automobily s vodními děly, obrněná vozidla i policejní jednotky. Příslušníci bezpečnostních sil zastavovali kolemjdoucí a prohledávali je; jedenáct osob bylo zadrženo za údajnou distribuci „štvavých“ letáků.

Hongkongská policie rozháněla občany a dohlížela, aby nepokazili oslavy stých narozenin čínské komunistické strany tím, že si připomenou výročí předání Hongkongu pod čínskou správu. Demokraté v tento den každý rok organizovali pochod za svobodné volby, které Peking městu slíbil, ale Hongkong se jich nikdy nedočkal.

Letos pochod úřady nepovolily. Části parku Victoria, kde obvykle prodemokratické pochody začínají, policie uzavřela, aby zabránila jakémukoli veřejnému průvodu či setkání, a zakázala také všechna veřejná shromáždění s odvoláním na opatření proti covidu-19. 

Přišli proto jen odvážlivci. „Doufáme, že lidé v Hongkongu nezapomenou na svoje základní přesvědčení, kterým je prosazování spravedlnosti a boj za svobodu,“ prohlásil Raphael Wong, předseda Ligy sociálních demokratů.

Představitel hongkongského vedení John Lee v projevu řekl, že úřady budou nadále zaujímat „rozhodný postoj“, aby ochránily národní bezpečnost. Dodal, že se město vrátilo po období chaosu k pořádku.

Zatýkání, změna volebního systému či zastrašování

Peking 30. června loňského roku zavedl v Hongkongu přísný bezpečnostní zákon, který trestá cokoli, co Čína pokládá za podvratnou činnost, separatismus, terorismus a paktování se zahraničními silami. Těm, kdo jsou shledáni vinnými, hrozí až doživotní trest vězení. Kritici upozorňují, že úřady tento zákon využívají k tomu, aby umlčely opozici a omezily základní svobody v bývalé britské kolonii.  

Peking tvrdí, že zavedení zákona bylo nutné po hromadných prodemokratických a protičínských protestech, které v Hongkongu vypukly v roce 2019; podle Číny se jednalo o činy ohrožující národní bezpečnost. Mnozí demonstranti nicméně uvádějí, že žádali jen to, aby Peking respektoval jejich ústavou zaručená práva a svobody.

Se zákonem o státní bezpečnosti je totiž zatýkání daleko snazší. Za rok úřady pozavíraly prodemokratické politiky, změnily volební systém, ovládly veřejnoprávní televizi a rozhlas, donutily skončit nezávislý deník Apple Daily a míří na další média.

„Zákon o státní bezpečnosti se stal mocným nástrojem k potlačování svobody projevu a dalších lidských práv,“ upozornil i Joshua Rosenzweig z organizace Amnesty International.

Státní bezpečnost vedená agenty z pevninské Číny má neomezené pravomoci, zastrašuje i podnikatele. „Podnikání v Hongkongu teď vypadá takhle. Když se jim zdá, že porušujete zákon o státní bezpečnosti, poškodí vám obchod, obtěžují zákazníky i zaměstnance. Na takový Hongkong nejsem zvyklý,“ popisuje Herbert Chow, generální ředitel obchodu Chickeeduck, kde policie provedla razii.

Přes třicet tisíc žádostí o britská víza

Tisíce obyvatel Hongkongu emigrují do Velké Británie, za tři měsíce si žádost o britské vízum podalo 34 tisíc lidí. „Lidé, kteří zůstanou, budou potřebovat odvahu, aby vydrželi. Doufám, že ti, co odcházejí, zůstanou v srdcích pohromadě s těmi, co zůstávají,“ říká čtyřicetiletá Serena Leung, která se také rozhodla emigrovat.  

Hongkong se vrátil pod čínskou správu 1. července 1997 na základě principu jedna země, dva systémy, který měl místním obyvatelům zaručit řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Nový bezpečnostní zákon ale této zásadě zasadil značnou ránu, uvádějí kritici a opozice. Na základě tohoto zákona bylo zatím zatčeno 117 lidí, většinou demokratických politiků, aktivistů, novinářů a studentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 13 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...