Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.

Demonstrace, které začaly 28. prosince v Teheránu, se již rozšířily do 27 ze 31 íránských provincií a konají se na 250 místech, uvedla organizace. O život podle ní přišlo 29 protestujících, čtyři děti a dva příslušníci bezpečnostních složek. HRANA, která shromažďuje informace od sítě aktivistů v Íránu, při minulých protestech poskytovala údaje odpovídající skutečnosti, napsala AP.

Íránská agentura Fars uvedla, že zranění při protestech utrpěly téměř tři stovky policistů či členů dobrovolnických pořádkových oddílů.

Protesty zahájili obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny, kteří vyšli do ulic. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace získaly politický ráz. Ekonomicky motivované protesty donutily na konci minulého roku k rezignaci guvernéra Centrální banky Mohammeda Rezá Farzína.

Protest obchodníků a pokles měny

Obchodníci si v úterý ve známém teheránském Velkém bazaru demonstrativně sedli na zem před nastoupené příslušníky bezpečnostních složek. Protestující provolávali hesla namířená proti inflaci a požadující svobodu, uvedla rozhlasová stanice Radio Farda, provozovaná stanicí Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Podle ní bezpečnostní složky později k rozehnání demonstrací použily slzný plyn.

Kurz íránské měny v úterý dosáhl nového rekordu, a to 1,46 milionu rijálů za dolar, přičemž v roce 2022, kdy se Farzín ujal funkce guvernéra Centrální banky, to bylo 430 tisíc rijálů za dolar. V roce 2015, kdy byly v rámci jaderné dohody uvolněny některé mezinárodní sankce uvalené na Írán, byl kurz 32 tisíc rijálů za dolar. Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi potýká již řadu let.

Největší protesty za poslední tři roky

Současné protesty jsou největšími za poslední tři roky. Přestože prozatím nedosahují velikosti protestů z přelomu let 2022 a 2023 vyvolaných smrtí kurdské dívky v policejní cele či těch v roce 2009 po prezidentských volbách, představují pro vládnoucí režim výzvu.

Teheránu pohrozil i Trump, podle něhož USA tvrdě zasáhnou, pokud nepřestane zabíjení demonstrantů. List The Times napsal, že podle zdroje z tajné služby íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí plánuje uprchnout do Moskvy, pokud se nepokoje a protesty neuklidní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...