Při záplavách v ukrajinské Oděse zemřelo nejméně deset lidí

Nejméně deset lidí včetně jednoho dítěte přišlo o život při záplavách v přístavním městě Oděsa a přilehlé oblasti na jihu Ukrajiny, oznámil ve středu večer místopředseda ukrajinské vlády Oleksij Kuleba, podle kterého byl ve městě vyhlášen nouzový stav.

Stovky osob záchranáři evakuovali. Úřady vyhlásily na 2. října v Oděse a okolí den smutku, informoval šéf oblastní správy Oleh Kiper. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil vyšetřit okolnosti tragédie.

Jen v úterý spadlo v Oděse množství srážek odpovídající průměru za měsíc a půl. Kvůli nepřízni počasí byl zastaven provoz části městské hromadné dopravy. Oděsa je klíčový přístav na jihu Ukrajiny, opakovaně se stává terčem vzdušných útoků ruských sil.

Mluvčí místních záchranářů Maryna Averinová podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že týmy, celkem 255 záchranářů s 68 kusy techniky, poskytují pomoc potřebným už přibližně 24 hodin.

Lidem pomáhají z míst, odkud by se kvůli vysoké vodě jinak sami nemohli dostat, vyprošťují vozidla, odčerpávají vodu z budov a hledají dosud pohřešované osoby.

„Nejhorší případ byla pětičlenná rodina, která žila v přízemí jednoho z domů. Dostala se tam voda a už nedokázali utéct. Celá rodina zemřela,“ uvedla v médiích Averinová. Zemřely podle ní také tři ženy, které z cesty smetla povodňová vlna.

„Mezi oběťmi je pět členů jedné rodiny, včetně dítěte,“ potvrdil později Kiper. „Je to nepopsatelná bolest pro celou Oděskou oblast a naše společná ztráta,“ dodal.

Podle úřadů bylo dosud zachráněno 362 lidí. Oděsa se kvůli srážkám na možné záplavy připravovala od úterý, kdy dobrovolníci společně se záchranáři a civilní obranou pomáhali zajišťovat budovy a odčerpávat vodu ze sklepů.

Ve stejný den v podvečer starosta města Hennadij Truchanov oznámil zastavení elektrifikované hromadné dopravy a úplný zákaz vjezdu do ohrožených míst. V oblasti se kvůli špatnému počasí ocitlo bez proudu přes dvacet tisíc domácností.

Náčelník oblastní správy Kiper ve středu večer informoval, že energetikům se podařilo obnovit dodávky elektřiny pro přibližně 8000 odběratelů v sedmi obcích. Práce na odstraňování následků pokračují, v současnosti je bez elektřiny přibližně 28 tisíc domácností. Vzhledem ke značnému poškození sítí ale úplná obnova ještě nějakou dobu potrvá.

Prezident Zelenskyj na sociální síti oznámil, že pověřil vicepremiéra Oleksije Kulebu kontrolou záchranných prací v Oděse a prověřením všech skutečností, které tragédii předcházely a mohly způsobit tak významné důsledky. Podrobnou zprávu očekává šéf státu v pátek.

Radnice označuje pohromu za nevyhnutelnou v situaci, kdy v Oděse během 24 hodin napršelo 94 milimetrů srážek, což představovalo 220 procent měsíční normy pro září, napsal místní server Dumskaja. Ten ovšem zveřejnil i příspěvek, podle kterého bylo možné katastrofálním následkům třetího nejhoršího lijáku za 130 let měření předejít – stačilo lidi včas varovat, což se ale prý nestalo – ani ze strany meteorologů, ani městských úřadů.

„Musíme zjistit, proč systém varování ve městě nefungoval správně a lidé nedostali jasné informace o rizicích, školy nepřešly na dálkové vyučování a nebyla vyhlášena omezení pro pohyb ve městě,“ připustil Kuleba. Za prvořadé pokládá pomoci každé rodině, poskytnout odškodnění a podpořit ty, kteří nejvíce trpěli. Pomoc kvůli záplavám vyhledalo více než tisíc lidí, ve městě je poškozeno asi 300 rodinných domů a 400 bytovek, dodal.

Zpravodaj Dorazín: Byl to jeden z nejhorších přívalových dešťů

„Byl to jeden z nejhorších přívalových dešťů, které jsem tu za ty téměř dva roky zažil,“ uvedl zpravodaj ČRo na Ukrajině Martin Dorazín. Dodal, že ačkoliv v Oděse bývají prudké bouře, nyní podle meteorologů napršela dvouměsíční norma zhruba za sedm až devět hodin.

Nahrávám video

„Pro město to byla doslova katastrofa, protože kanalizace to nezvládala. Po ulicích se valily řeky, odnášely auta a lidi. (…) Operace ještě pokračují, protože město je částečně bez veřejné dopravy, některé ulice zůstávají neprůjezdné, někde se propadla auta pod vozovku, část města byla bez elektřiny, takže to byla další rána, která Oděsu postihla,“ dodal s tím, že rovněž byly nad Oděskou oblastí slyšet poplachy.

„Na Oděskou oblast letěla ruská balistická střela, neletěla přímo na město, dopadla v oblasti, která hraničí s Moldavskem a Rumunskem,“ podotkl. Z hlediska počasí má ale podle něj Oděsa to nejhorší za sebou a již by pršet nemělo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...