Protesty v Íránu nabraly na síle

Protirežimní protesty v Íránu se podle agentury AP rozšířily do všech provincií. Lidé vyjadřovali nesouhlas křikem z oken a masově demonstrovali v ulicích. Podpořil je syn bývalého šáha Rezá Pahlaví. Podle některých zpráv demonstranti zapalovali vládní budovy a v ulicích byla slyšet střelba. V noci celou zemi zasáhlo odstřižení od internetu. Prezident Masúd Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. Protesty si od konce prosince vyžádaly už nejméně 45 obětí, informovala agentura AFP s odvoláním na organizaci Iran Human Rights (IHR).

Protesty pokračovaly napříč celou zemí. Syn bývalého šáha a zástupce opozice v exilu Pahlaví vybídl odpůrce režimu, aby svou nespokojenost projevili ve čtvrtek a v pátek ve 20:00 místního času (17:30 SEČ). Podle AP lidé v různých čtvrtích Teheránu skandovali ze svých oken hesla jako „Smrt diktátorovi“ a „Smrt islámské republice“.

Večer se v ulicích metropole i dalších měst objevily davy lidí, AP označila čtvrteční protesty za další eskalaci hnutí. Část významného bulváru v severozápadní části Teheránu zaplavil dav demonstrantů, které troubením podporovali i řidiči aut. Na sociálních sítích se objevily také záběry z rozsáhlých protestů například ve městě Tabríz na severu země či Mašhad na východě.

„Určitě je to nejintenzivnější a nejmasovější protest, který jsme za posledních dvanáct třináct dní – od 28. prosince – mohli zaznamenat,“ popsal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Zdůraznil, že demonstrace mohly být zaznamenány „jen díky tomu, že lidé, kteří jsou na těch protestech, uploadují svá videa a fotografie přes nejrůznější zařízení na nejrůznější sociální sítě“.

Nahrávám video

Státní televize prolomila mlčení

Íránská státní televize prolomila mlčení o demonstracích v pátek. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali „terorističtí agenti“ Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Nahrávám video

Státní médium uvedlo, že protesty provázelo násilí, které si vyžádalo oběti, bližší podrobnosti však v reportáži nebyly. Televize dále tvrdí, že během protestů došlo k žhářským útokům na „automobily občanů, motocykly i veřejné prostředky, jako je metro, hasičská vozidla a autobusy“.

Demonstruje se zřejmě ve více než 111 íránských městech, což je o zhruba dvě desítky více, než tomu bylo ve středu.

Po výzvě íránské kurdské opozice sídlící v Iráku zahájili majitelé obchodů v íránském Kurdistánu a dalších městech stávku. Podle íránské exilové organizace na ochranu lidských práv Hengaw se sídlem v Norsku se k této výzvě připojili lidé přibližně ve třiceti městech a vesnicích. Organizace publikovala snímky uzavřených obchodů v provinciích Ílám, Kermánšáh a Lúrestán.

Prezident Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. „Je třeba se vyvarovat jakéhokoli násilí nebo donucování,“ uvedl v prohlášení zveřejněném na svých internetových stránkách a vyzval k dialogu a k naslouchání požadavkům lidu.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda s odvoláním na skupinu NetBlocks uvádí, že Írán byl dvanáct hodin bez internetu. Podle serveru se tím tamní úřady snaží nepokoje potlačit. V Teheránu a dalších velkých městech po celé zemi je vypnuté také pevné telefonní připojení. Íránské bezpečnostní složky zadržely za dvanáct dnů trvání protestů přes 2270 lidí.

Největší protesty za tři roky

Protesty, které jsou největší za tři roky, zahájili 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace získaly politický ráz. Demonstranti podle AFP skandují slogany jako „Toto je poslední bitva, Pahlaví se vrátí“, čímž odkazují na dynastii svrženou islámskou revolucí v roce 1979. Volají také po odstoupení íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Šéf německé diplomacie Johann Wadephul odsoudil spolu s mezinárodními organizacemi nadměrné použití síly ze strany íránských úřadů proti demonstrantům. „Vyzývám představitele Íránu, aby dodržovali mezinárodní závazky,“ doplnil německý ministr zahraničí na síti X. Organizace Amnesty International uvedla, že íránské síly zabily demonstranty i svědky protestů. Bezpečnostní složky viní také z provádění razií v nemocnicích s cílem zatknout zraněné účastníky protestního hnutí.

Možný americký zásah

K pokračujícím protestům se znovu vyjádřil také americký prezident Donald Trump. „Informoval jsem je, že pokud začnou zabíjet protestující, což mají ve zvyku dělat během nepokojů, kterých mají hodně, udeříme velmi tvrdě,“ uvedl podle AFP v rozhovoru s konzervativním rozhlasovým moderátorem Hughem Hewittem.

„Rád bych poděkoval vůdci svobodného světa, prezidentu Trumpovi, za to, že znovu potvrdil svůj závazek pohnat režim k odpovědnosti. Je načase, aby jej následovali i další, včetně evropských lídrů, prolomili mlčení a jednali rozhodněji na podporu íránského lidu,“ napsal Pahlaví v příspěvku v noci na pátek.

„Vyzývám je, aby využili veškeré dostupné technické, finanční i diplomatické prostředky k obnovení komunikačních kanálů pro obyvatele Íránu, aby jejich hlas a jejich vůle mohly být slyšet i vidět. Nenechte umlčet hlasy mých statečných krajanů,“ dodal Pahlaví.

Bezpečnostní expert z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza se domnívá, že v tuto chvíli je americký úder spíše nepravděpodobný. „Je ale otázka, na jaké intenzitě protesty naberou. Ve chvíli, kdy by dosáhly bodu varu a íránské revoluční gardy, které již jsou aktivovány, by neváhaly použít sílu ve větším měřítku než dosud – muselo by se jednat o stovky mrtvých a systematické potlačování napříč celým Íránem – tak nelze vyloučit zásah prezidenta Trumpa. Jeho síla je ostatně v nevyzpytatelnosti,“ řekl expert.

Nahrávám video

Chybějící vůdce a Trumpova varování

„Lidé jsou naštvaní. Nemají žádné vyhlídky do budoucnosti a každodenní život se pro ně stává daleko složitější,“ komentovala protesty v Íránu pro server BBC ředitelka programu Blízkého východu a Severní Afriky v expertní organizaci Chatham House Sanam Vakilová.

K pokračování demonstrací přispěl také zástupce opozice v exilu Pahlaví. Podle expertů je ale nejasné, jak bude ovlivňovat protesty v dalších dnech, a současné íránské opoziční hnutí zůstává bez jasného vůdce. „Nedostatek reálné alternativy už v minulosti podryl důvěru v protesty v Íránu,“ řekl agentuře AP Nate Swanson ze think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council).

Nahrávám video

„Možná existuje tisíc íránských disidentů a aktivistů, kteří by se při vhodné příležitosti mohli stát respektovanými státníky, podobně jako odborový předák Lech Walesa v Polsku na konci studené války. Dosud však íránské bezpečnostní složky zatkly, pronásledovaly a vyhnaly ze země všechny potenciální vůdce, kteří by mohli přinést změnu,“ míní expert.

Dynastie Pahlaví byla v Íránu u moci od roku 1925. Šáhova rodina opustila zemi začátkem roku 1979, kdy šíitské duchovenstvo rozdmýchávalo protesty a později se chopilo moci. Žila střídavě v Egyptě, Maroku, Mexiku a na Bahamách. Šáh onemocněl rakovinou a rok po islámské revoluci v Káhiře zemřel.

Íránská politická expertka Jásamín Máserová uvedla, že vláda se na rozdíl od předchozích protestů nesnažila jejich existenci zatajit. „Myslím, že se částečně poučila z předchozích protestů a uvědomila si, že lidé čtou a vidí videa na sociálních sítích a sledují zahraniční televizní stanice,“ uvedla.

Máserová také popsala rozpor v přístupu íránské vlády k současným demonstracím. „Na jedné straně uvádí, že jsou to legitimní protesty, a snaží se vyjednávat a mluvit s lidmi. Na druhé straně ale velmi tvrdě zasahují proti účastníkům pochodů, kteří na útoky policie následně odpovídají. Kvůli tomu se nelze vyhnout cyklu násilí,“ doplnila pro server televize Sky News.

Podle profesora politologie Sádeka Zíbákaláma z Teheránské univerzity je možné, že íránské úřady zatím protesty jasně a plně nepotlačily kvůli varováním amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Někteří íránští vůdci jsou možná více opatrní a tentokrát nespěchají s potlačením protestů, protože se obávají, že by to mohlo vést k americkému zákroku,“ sdělil Zíbákalám BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...