Protesty v Íránu si vyžádaly na čtrnáct tisíc zatčených. Lidskoprávní situace v zemi je vážná, uvedl vysoký komisař OSN

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Údaje o počtech zadržených v souvislosti s protesty se liší. Organizace Hrana, která monitoruje porušování lidských práv v Íránu, píše o více než čtyřech stech zabitých demonstrantech. Zadržených je podle organizace více než osmnáct tisíc. Mezi 440 oběťmi je ke čtvrtku podle organizace Hrana i jednašedesát dětí.

Na speciálním zasedání OSN v Ženevě ve čtvrtek označil Türk situaci v Íránu za „lidskoprávní krizi“ a dodal, že na jeho požadavek ohledně návštěvy země íránské úřady neodpověděly. 

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) tak ve čtvrtek schválila misi, která má podezření na porušování lidských práv při potlačování protivládních demonstrací prošetřit. Pro návrh rezoluce, který předložilo Německo a Island, se vyslovilo 25 zemí včetně USA, šest jich bylo proti (Čína, Pákistán, Kuba, Eritrea, Venezuela a Arménie) a šestnáct se zdrželo hlasování.

Cílem této mise bude shromáždit a analyzovat fakta dokazující porušování lidských práv při protivládních manifestacích, které v Íránu trvají od poloviny září a které jsou považovány za největší protesty proti tamnímu islamistickému režimu. První výsledky vyšetřování by měla mise předložit na zasedání rady v polovině příštího roku.

Demonstrace, které v Íránu pokračují již třetím měsícem, v zemi propukly poté, co 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová, zadržená za příliš volně nasazený hidžáb, zemřela ve vazbě íránské mravnostní policie. Původně se protesty týkaly především ženských práv, ale později se proměnily v lidovou revoltu Íránců ze všech vrstev společnosti a jsou největším projevem protirežimního odporu za poslední léta.

Režim v Kurdistánu stupňuje represe

Režim v íránském Kurdistánu na severu země, odkud Amíníová pocházela, stupňuje represe a podle exilové organizace ochránců lidských práv Hengaw do města vrtulníky dopravily příslušníky revolučních gard. „Zajišťujeme bezpečnost lidí a naším mandátem je rozhodně zasáhnout proti (separatistickému) terorismu,“ uvedly podle agentury Reuters ke stupňování represí v íránském Kurdistánu revoluční gardy.

„Přibližně padesát policistů bylo při protestech zabito a stovky jich byly zraněny,“ řekl podle Reuters Alí Bagherí Kaní, íránský náměstek ministra zahraničních věcí, při rozhovoru s indickou televizí. Počty zabitých demonstrantů v rozhovoru neupřesnil, ale ministerstvo vnitra podle něj ustanovilo panel, který má jejich úmrtí prošetřit.

V Íránu bylo podle mluvčího íránské justice v souvislosti s demonstracemi doposud zatčeno čtyřicet cizinců. V září Teherán uvedl, že za účast na nepokojích bylo zatčeno devět Evropanů, byli mezi nimi mimo jiné občané Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska. Podle francouzského ministerstva zahraničí je nyní v zemi zadržovaných zřejmě sedm občanů Francie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 1 hhodinou

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 4 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 7 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 8 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 8 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.