Trump bude opět americkým prezidentem

Prvním z klíčových států, kde AP projektovala vítězství Trumpa, byla Severní Karolína. Krátce nato přišla se stejným verdiktem také televize NBC News. Trump v Severní Karolíně těsně zvítězil i v roce 2020. Podle AP se ve srovnání s rokem 2020 volební účast zvýšila v mnoha oblastech, ve kterých Trump vedl, ale naopak klesla tam, kde vedla Harrisová. Podle projekcí zvítězil rovněž v Georgii, kde při sečtení 97 procent hlasů získal 50,8 procenta a Harrisová 48,5 procenta. Ve volbách před čtyřmi lety Georgii získal s těsným výsledkem Joe Biden.

Podle AP porazil Trump demokratku Harrisovou i v klíčové Pensylvánii, která má 19 volitelů. Trump v době vyhlášení vedl o 175 tisíc hlasů. V porovnání s volbami před čtyřmi lety snížil náskok demokratické kandidátky ve Filadelfii a na jejích předměstích a zvýšil počet hlasů v jiných částech státu. Podle AP Harrisová zaostala za minulými výsledky Joea Bidena téměř ve všech okrscích.

Podle exit pollů NBC pro Trumpa v Pensylvánii hlasovalo 55 procent hispánských mužů, kteří dříve favorizovali demokraty. Naopak hispánské voličky patrně upřednostnily Kamalu Harrisovou. Rozdíl mezi pohlavími je v této skupině vyšší než mezi černošskými a bělošskými voliči. V roce 2020 odevzdalo v Pensylvánii hlas Trumpovi 27 procent latinskoamerických voličů. Letos tak učinilo 42 procent. K Trumpovi se přiklonili také mladí, nezávislí voliči a ti bez vysokoškolského vzdělání.

Krátce po ohlášení projekcí o vítězství v Pensylvánii vystoupil Trump před svými příznivci v Palm Beach na Floridě, kde má v posledních letech bydliště. Prohlásil se za vítěze a řekl, že výsledek voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Řekl rovněž, že hodlá snižovat daně a zároveň i americký státní dluh. Za vítěze také Trumpa prohlásil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Učinil tak jako první vysoce postavený americký politik.

Jeho vítězství následně potvrdily i predikce z Wisconsinu, dalšího klíčového státu, který potvrdil jeho zvolení také ve volbách v roce 2016, připomíná AP. Po sečtení 98 procent hlasů získal Trump 49,8 a Harrisová 48,8 procenta. Jedním z posledních sčítaných okrsků ve Wisconsinu bylo Milwaukee, kde s přehledem vítězila Harrisová, která tak snižovala Trumpův náskok, ale ne natolik, aby si zajistila vítězství v tomto státě, podotýká AP.

Trump podle BBC také zřejmě získal větší počet hlasů napříč Spojenými státy než Harrisová. Podle BBC takový úspěch Trump neměl ani v roce 2016, kdy vyhrál volby, ale jeho demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou volilo víc lidí. V amerických prezidentských volbách totiž nerozhoduje celkový počet hlasů, ale výsledky v jednotlivých státech, především v těch klíčových, takzvaných „swing states“, kde se voliči někdy přiklánějí k republikánům a jindy k demokratům. Na základě rozhodnutí voličů pak každý stát vyšle takzvané volitele, jichž je dohromady 538 a kteří pak hlasují pro jednoho z kandidátů.

Podle propočtů Trump získá všech sedm klíčových států. Kromě Severní Karolíny, Georgie, Pensylvánie a Wisconsinu jsou mezi nimi Michigan, Arizona a Nevada.

Vedení ve státech Blue Wall

Pensylvánie, Wisconsin a Michigan byly přitom dříve pokládané za spolehlivě demokratickou baštu a za součást takzvané „modré zdi“. Tyto státy ve volbách do roku 2012 spolehlivě volily demokraty. K překvapivému obratu došlo při prezidentské volbě v roce 2016, kdy zde zvítězil republikán Trump. Zpět na modrou pak státy „přebarvil“ svým vítězstvím v roce 2020 demokrat Biden.

Výrazný příklon k republikánům se potvrdil na Floridě, kde měl Trump po sečtení téměř všech hlasů náskok třinácti procentních bodů. Před čtyřmi lety tam přitom vyhrál jen o zhruba tři body. Vítězství už má podle velkých televizních stanic jisté také v další dvacítce států, Harrisové zatím média přisuzují desítku států na severovýchodě, například Minnesotu, kde je guvernérem její kandidát na viceprezidenta Tim Walz.

V tomto státě tak prodloužili vítěznou sérii demokratů, která trvá 52 let. Žádný republikánský prezidentský kandidát nevedl v Minnesotě od doby Richarda Nixona v roce 1972, upozorňuje AP. Trump se k tomu přiblížil v roce 2016, když za Hillary Clintonovou zaostal jen o 1,5 procentního bodu. Harrisová podle projekcí získala také hlavní město Washington, Illinois a několik západních států.

Trumpovi podle předpokladů připadl Texas, Florida a řada států amerického jihu a středozápadu. Rozhodující souboj ve skupině států, kde průzkumy předvídaly těsný výsledek, se kloní na stranu osmasedmdesátiletého exprezidenta.

Trumpovi už gratulovala řada českých i světových politiků. Harrisová Trumpovi pogratulovala po telefonu a uznala svou porážku, uvedly agentury AFP a Reuters. V 22:00 SEČ se očekává její projev.

Komplikace při volbách

Volby napříč USA probíhaly hladce, narušily je však nahlášené bomby ve volebních místnostech nebo v sídlech volebních činitelů v nejméně čtyřech klíčových státech. Výhrůžky byly podle úřadů falešné, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) hovořil o možném ruském původu. „Není to potvrzené,“ řekl deníku The New York Times o ruské stopě mluvčí vrchního volebního úředníka ve státě Georgia. „Vypadá to jako Rusko, ale mohl by to být někdo, kdo si na Rusko hraje,“ dodal.

Georgia, která patří k rozhodujícím státům, byla zřejmě nejvýrazněji zasažená. Podle webu Politico zde kvůli nahlášeným bombám na dvacet až třicet minut přerušilo hlasování dvanáct volebních místností. Úřady pak na některých místech umožnily hlasování i po oficiálním konci voleb.

S výhrůžkami se podle NYT potýkali volební činitelé také v Pensylvánii, Arizoně, Michiganu a Wisconsinu, tedy dalších klíčových státech letošních voleb. Jedna z hlasovacích místností ve Filadelfii byla asi na 20 minut evakuována, řekl televizi NBC News místní volební úředník Seth Bluestein. Nikde se žádné výbušniny nenašly a žádné násilnosti nejsou hlášeny.

Kvůli technickým problémům či dalším nečekaným událostem se hlasování na vybraných místech prodlužovalo i jinde v USA. U některých volebních místností se tvořily fronty, v Pensylvánii museli lidé čekat v některých případech i několik hodin. To může hlasování také prodloužit, neboť v USA je běžné, že volební činitelé nechají hlasovat každého, kdo v době oficiálního konce voleb stojí ve frontě.

Výhrůžky zasáhly také sídla volebních úředníků, mimo jiné v nejlidnatějším okrese Arizony. Záběry od reportérky lokální televize ukazovaly několik policejních hlídek u budovy okresního soudu, zatímco policisté incident vyšetřovali. Evakuovat se museli na hodinu také volební činitelé v jednom z okresů Pensylvánie, píše Politico.

Podle zpravodajské společnosti BBC provázela volby mimořádná účast, která by nakonec mohla přesáhnout rekord na úrovni 66 procent oprávněných voličů z roku 2020.

Většina v Senátu

Republikáni také po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA nadpoloviční většinu, predikuje agentura AP. Stanice CBS News předpovídá možnou porážku demokratů v Montaně, což by republikánům vyneslo další mandát. Podle dosavadních výsledků zvítězili republikáni také ve Sněmovně reprezentantů. Pro opětovné dosažení většiny potřebují získat 218 křesel. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Prezidentské a kongresové volby doprovází v řadě států série referend, jejichž tématem jsou mimo jiné potraty. Obyvatelé Floridy například v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos tento region výrazně zpřísnil. Naopak v Missouri, kde jsou interrupce až na výjimky zapovězené, si voliči vyžádali zanesení práva na ukončení těhotenství do státní ústavy.

Voliči hlasovali i o dalších změnách. Například v Georgii hladce schválili návrh na úpravu státní ústavy tak, aby se předešlo rychlému zvyšování daně z nemovitosti. Na Floridě naopak neuspěla snaha legalizovat rekreační užívání marihuany.

Obyvatelé Portorika, nezačleněného území USA, opět odpovídali na otázku, zda by se tato ostrovní země měla stát 51. americkým státem. V referendu, stejně jako v těch přechozích, obyvatelé podpořili vstup do unie s USA. Rozhodující slovo v této věci má nicméně americký Kongres.