Reakci Francie na nepokoje v Nové Kaledonii pozorně sleduje Čína. Mocnosti se přetahují o vliv v regionu

Ambice prezidenta Emmanuela Macrona na posílení vlivu Francie v Tichomoří by při příliš tvrdé reakci na nepokoje v Nové Kaledonii mohly vzít za své. S odkazem na představitele a analytiky ze států v regionu to uvedla agentura Reuters. Ostrovní státy v Tichém oceánu jsou kvůli své strategické poloze dlouhodobě v centru zájmu světových mocností, v posledních letech především Číny. Ta se pomocí příslibů investic a rozšíření bezpečnostní spolupráce snaží rozšířit svůj vliv a tím z oblasti vytlačit Západ.

Zatímco Paříž posílá stovky policistů a specialistů na potlačování nepokojů do Melanésie, v jejich cílové destinaci Nové Kaledonii téma francouzského kolonialismu znovu rozdmýchává emoce. Vlnu nepokojů vyvolala chystaná změna volebního práva, podle které by Francouzi žijící v tomto zámořském území alespoň deset let mohli hlasovat v místních volbách. To se nelíbí domorodým Kanakům, jejichž menšina v současnosti představuje asi 40 procent obyvatelstva. Původní obyvatelé se obávají oslabení vlivu na tamní politiku.

Peking usiluje o prohloubení svých bezpečnostních vazeb na tichomořských ostrovech. Ty pro něj mají význam z důvodu jejich strategické polohy mezi USA a Asií, píše agentura Reuters. Bezpečnostní pakt Šalamounových ostrovů s Čínskou lidovou republikou (ČLR) v roce 2022 znepokojil Washington, od té doby se však ČLR další obchodní a bezpečnostní dohody v oblasti podepsat nepodařilo.

Kouř táhnoucí se z obydlené oblasti v Nové Kaledonii
Zdroj: Reuters/Olivia Iloa

Komunistický režim přesunul svou pozornost a finanční podporu na organizaci Melanesian Spearhead Group (MSG). Ta vznikla v roce 1986 s cílem podpořit nezávislost melanéských zemí na koloniální nadvládě. Členem této organizace jsou Papua Nová Guinea, Fidži, Vanuatu a Šalamounovy ostrovy. Kromě těchto států nacházejících se v centru mocenského soupeření o vliv, je součástí uskupení také novokaledonská politická strana Národní fronta pro osvobození Kanaků a socialistů (FLNKS). Ta prosazuje nezávislost ostrova na Francii.

Čína nabízí investice

V červenci 2023 se Macron stal první francouzskou hlavou státu, která Vanuatu od získání nezávislosti v roce 1980 navštívila. Ve svém projevu varoval před „novým imperialismem“ a ohrožením suverenity malých tichomořských států ze strany Číny. Komunistická země je pro Vanuatu největším zahraničním věřitelem.

Vedoucí představitelé MSG se v srpnu minulého roku sešli, aby zvážili bezpečnostní spolupráci s Čínou. Z jednání však žádné rozhodnutí nebylo přijato. Ve čtvrtek vydal předseda uskupení a vanuatský premiér Charlot Salwai prohlášení, v němž kritizoval Francii za nepokoje a požadoval, aby upustila od volební reformy, která oslabí hlasy Kanaků v Nové Kaledonii. Francie ve stejný den vyhlásila dvanáctidenní výjimečný stav.

„Vanuatu je podrážděné,“ sdělil agentuře Reuters vanuatský zákonodárce, který si nepřál být jmenován a poukázal na protikoloniální nálady na sociálních sítích v reakci na smrt tří kanackých mladíků při protestech.

Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Na ostrově žije zhruba 270 tisíc lidí, kromě Kanaků lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a tichomořských území. Francie ostrov anektovala v roce 1853 a v roce 1946 udělila kolonii status zámořského území. Dlouhodobě jím otřásají hnutí za nezávislost. Přesto se v uplynulých letech voliči v referendech třikrát vyslovili pro zachování vazeb na Paříž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...