Řecká policie mobilizuje. K hranicím dorazily stovky běženců, čekají, až Turecko „otevře brány“

Nahrávám video

Stovky migrantů se shromáždily u řeky Evros na turecko-řecké hranici. Podle řecké televize běženci čekají na přechodu Pazarkule na příležitost, jak se dostat do Řecka. Turecký prezident Recept Tayyip Erdogan uvedl, že jeho země nadále nebude bránit syrským uprchlíkům v cestě do Evropy. Reagoval tak na zabití tureckých vojáků v syrském Idlibu. Řecko a Bulharsko už kvůli obavám z další migrační vlny posílily hlídky na hranicích.

V turecké provincii Edirne, která hraničí s Řeckem i Bulharskem, se daly kolem půlnoci do pohybu asi tři stovky lidí včetně žen a dětí. Podle turecké agentury Demirören jsou ve skupině Syřané, Íránci a Iráčané.

Také ve městech Izmir, Mugla a Çanakkale se shromažďují migranti, aby se přes moře vydali na cestu do Evropy, upozornila další turecká agentura Anadolu. Rovněž ve čtvrti Zeytinburnu v evropské části Istanbulu se prý lidé chystají odjet do Edirne nebo do měst na pobřeží.

Atény už zdvojnásobily počet policistů střežících hranice s Tureckem a policie pro své příslušníky vydala interní výzvu k mobilizaci. „Vše je pod kontrolou, není důvod k obavám,“ tvrdí nejmenovaný řecký policejní činitel, na kterého se odvolává agentura AFP.

Turci zatím běžencům brání překonat hranici

Zpravodajové řeckých médií informují, že na hraniční přechod Kastanies/Pazarkule se sjelo mnoho policistů, pohraničníků i vojáků. Na místě už je první skupina migrantů.

„Snaží se dostat do Řecka, ale zatím je od toho turecká policie odrazuje a nepodařilo se jim to. Řecké hlídky by podle pokynů za žádných okolností neměly umožnit běžencům, aby přešli hranici. Na ostrově Lesbos by pak měly být posíleny námořní hlídky. Řecku umožňuje zpřísnit hraniční kontroly i opatření v souvislosti se šířením koronaviru,“ popsal situaci spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.

Běženci se shromažďují na turecko-řecké hranici
Zdroj: Huseyin Aldemir/Reuters

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis o posledním vývoji v Turecku mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Zdůraznil, že Atény nebudou tolerovat žádné pokusy o nelegální překročení hranic. Řecko podle něj nenese žádnou odpovědnost za tragické události v Sýrii a nehodlá nést následky rozhodnutí, která učinili jiní.

Bulharský premiér Bojko Borisov oznámil, že jeho země maximálně zostřuje bezpečnostní opatření na hranicích s Tureckem.

Nahrávám video

Ankara možná tlačí na EU kvůli situaci v Idlibu

Turecká média ve čtvrtek informovala, že Ankara už nehodlá bránit migrantům, kteří se chtějí dostat do Evropské unie. Podle listu Sabah toto rozhodnutí přijala na mimořádném zasedání bezpečnostní rada státu, které předsedal prezident Erdogan.

Rada se sešla krátce poté, co při náletech v severosyrské provincii Idlib zahynulo nejméně 33 tureckých vojáků. Podle Ankary má letecké údery na svědomí syrský režim prezidenta Bašára Asada. Kvůli incidentu roste napětí mezi Ruskem a Tureckem.

Ve čtvrtek večer mluvčí vládní strany AKP uvedl, že Turecko již není schopno zadržovat uprchlíky, kteří chtějí odejít do Evropy. Zdůraznil zároveň, že turecká migrační politika se „nezměnila“.

Analytici tyto zprávy považují v první řadě za prostředek turecké vlády, jak vyvinout na partnery v EU nátlak a získat pomoc v krizi kolem Idlibu, píše agentura DPA. Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) však uvedl, že od Turecka nedostal žádné informace ohledně jakékoliv změny přístupu k syrským uprchlíkům.

Stejně se vyjádřila i Evropská komise. „Z našeho pohledu společná dohoda stále platí a očekáváme, že Turecko nadále splní své závazky. Turecké úřady oficiálně potvrdily, že nedošlo k žádné změně oficiální politiky. Očekáváme, že tomu tak bude i nadále,“ zdůraznil mluvčí Evropské komise Peter Stano.

V Turecku nyní pobývají asi čtyři miliony migrantů, většinou Syřanů. Ankara v minulosti už několikrát hrozila, že jim přestane bránit v pohybu. Podle agentury AFP používala tyto hrozby jako páku na země Evropské unie, které mají v živé paměti migrační krizi z roku 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...