Evropa investuje do recyklace vzácných nerostů. Tyto suroviny jsou klíčové třeba při výrobě elektroaut, počítačů a dalších technologií. Starý kontinent jich ale nemá dost a je závislý na dovozu z Číny. Evropská unie proto podporuje skoro padesát projektů, které mají posílit dodávky odjinud nebo udržet cenné kovy v oběhu co možná nejdéle.
Nenápadná továrna nedaleko Říma stojí na myšlence, že jsou vzácné kovy příliš důležité na to, aby se vyhazovaly. Recykluje se tam neodym, praseodym nebo dysprosium, kterého je na světě kritický nedostatek. Slouží třeba v jaderných reaktorech, k výrobě laserů, silných magnetů nebo součástek do počítačů.
Při oddělování surovin se používá kyselinový roztok, vypalovací pece a další zařízení. Evropská unie chce díky recyklaci vzácných nerostů pokrýt čtvrtinu své poptávky – a to už do konce desetiletí.
„V evropském společenství máme velký nedostatek (těchto kovů), takže nejsme schopni nasytit poptávku ve výrobě zařízení, která se skládají ze vzácných zemin,“ sdělil provozní ředitel firmy Itelyum Francesco Gallo. Problém je rok od roku naléhavější – s tím, jak ve světě stoupá výroba elektroniky, baterií nebo elektráren na obnovitelné zdroje.
Největším vývozcem je Čína
„Využití těchto surových látek je hlavně v ‚zelených‘ technologiích, ale také v těch vojenských. A kvůli tomu teď vzniká geopolitické napětí, protože devadesát procent některých materiálů světu dodává Čína,“ upozornil Gallo.
Už před třiceti lety se více než polovina vzácných kovů získávala v Číně. Od té doby se produkce skoro zpětinásobila a Čína má ještě silnější pozici než dřív. Nevyrovnají se jí Spojené státy, Austrálie, Rusko ani všechny další země světa dohromady.
Nedostatek v Evropě může zlepšit otevírání nových dolů třeba na Ukrajině. Experti ale varují, že dobývání nerostů, na kterém se nedávno shodl Washington a Kyjev, potrvá roky.
„Je těžké si představit, že kvůli podpisu této dohody najednou začnou vznikat fronty amerických firem, které se budou snažit těžit na Ukrajině. Tato dohoda jenom vytváří rámec, který to umožní,“ vysvětlila ředitelka Institutu mezinárodních záležitostí v Římě Nathalie Tocciová.
Evropa a Spojené státy proto s napětím sledují, jak Peking omezuje vývoz některých vzácných kovů. Na rozdíl od západních zemí se nemusí obávat, že mu brzy dojdou. Největší zásoby vzácných kovů má totiž právě Čína, Brazílie a Indie. Slibná naleziště jsou i v Grónsku. Bílý dům přiznal, že je to jeden z důvodů, proč se USA o ostrov zajímají. Ze stejného důvodu se sedmadvacítka pokouší neplýtvat kovy, které se už používaly.
Evropská legislativa
Evropská komise v současnosti připravuje akt o cirkulární ekonomice zabývající se otázkou surovinové soběstačnosti. Ovšem nejedná se o první evropskou legislativu, která má takový cíl, přiblížil analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Flip Křenek.
„Máme tady v nedávné minulosti akt o kritických surovinách nebo například nařízení o bateriích, které si kladou recyklační cíle ohledně baterií používaných v elektromobilech, a kritických surovin, které jsou nezbytné k jejich produkci, ať už jde o lithium, kobalt nebo další kovy,“ sdělil Křenek.
