REPORTÁŽ: V ateistickém Estonsku na jeptišku nenarazíte. Přesto jsou mezi bažinami na jihu země hned tři, a ještě z Česka

Tartu je stotisícové město na jihu Estonska. Všude okolo se rozprostírají lesy a bažiny, padesát kilometrů na východ už se line ruská hranice. Tady, na konci demokratického světa, žijí také tři české řádové sestry, Františkánky Marie Immaculaty – Milada, Františka a Benedikta. Jejich kongregace sem původně přišla v roce 1936, za totality v nemocnici tajně křtily děti, dnes pracují ve škole a školce.

Píše se rok 1936 a sedm františkánských sester vyráží z kláštera na Hané do jihoestonského Tartu. Nedávno se vrátily z misií v Britské Guyaně, kde se staraly o malomocné, teď je čeká patnáct set kilometrů na severovýchod. Řád františkánek totiž oslovili estonští jezuiti s prosbou o pomoc s tamními nemocnými v Tartu a Parnu.

Po několikaleté službě v pobaltské zemi ale osud znovu zamíchá kartami. Po vstupu sovětských vojsk se musí sedmičlenná skupina žen, jejichž barva vlasů bývá důmyslně skrytá pod těžkou bavlněnou látkou, vrátit domů. Navzdory nepřízni dějinných okolností ale v Tartu přece jen zůstávají tři z původní skupinky. Jedna z nich, sestra Salvatora, už zpátky nemůže – má nově nabyté estonské občanství a úřady ji nenechají vycestovat. Další dvě sestry Salvatoru odmítají opustit.

Interiér kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Tartu z roku 1899
Zdroj: ČT24/Jaroslav Synčák

Ve šlépějích historie

Sestry Františka, Benedikta a Milada, jejich současné následovnice, dnes žijí v malém bílém domě vedle parku s výhledem na katolický kostel – jediný katolický kostel v okruhu sta kilometrů. Navíc v zemi, kde se ke katolické víře příliš lidí nehlásí. Pokud už někdo věří, je spíš luterán. Jinak o sobě Estonci, známí i pro pohanské rituály, mluví jako o jedné z nejateističtějších zemí Evropy.

Řeholnice na své předchůdkyně, a hlavně na sestru Salvatoru, často vzpomínají. Nejen na její dobrotu a ochotu pomáhat, ale také na její práci v místní nemocnici. „Za totality měla jenom nějaký takový šáteček, tedy nemohla chodit v hábitu. Ale lékaři i přesto věděli, že to je řeholní sestra. Když bylo nějaké dítě v nebezpečí smrti, i lékaři posílali rodiče za sestrou Salvatorou, aby je pokřtila,“ popisuje sestra Benedikta svou předchůdkyni.

Když řeholnice hovoří o historii, zmiňují především složité podmínky. Dříve totiž bývaly v Estonsku velké mrazy a chudoba a ani období sovětské totality křesťanské víře příliš nepřálo. „Doma si aspoň mohly navzájem pomoct, ale tady byly samy jako tři cizinky,“ říkají sestry, které do Estonska přišly, stejně jako jejich předchůdkyně, z Hané.

Ženy v bílém závoji vzpomínají, že po revoluci, v devadesátých letech, české sestry z Tartu úplně vymizely. Na přelomu tisíciletí ale tamní farníci požádali o další pomoc z Česka. A tak františkánky opět vyslaly sestry na misii. V současnosti tak v tamním klášteře žijí tyto tři Češky, dohromady je členek jejich řádu třicet.

Malý dům, který zároveň slouží jako klášter sester františkánek, se nachází na rohu ulice naproti katolickému kostelu
Zdroj: ČT24/Jaroslav Synčák

Učit nevěřící náboženství není problém

Současné sestry v Tartu pracují v místní katolické škole a školce. Zatímco sestra Milada učí náboženství, Benedikta s Františkou se starají o předškolní děti. To vše v estonštině. Jak samy přiznávají, naučit se ji nebylo vůbec jednoduché, s dětmi se ale vždy dá nějak domluvit. Nejslabší jazykovou vybaveností disponuje sestra Františka. Ta je na misiích nováčkem a jazyk se teprve učí, a tak si při výuce ve školce často pomáhá různými gesty nebo nápodobou.

Přestože české františkánky pochází z odlišného kulturního prostředí, vliv na jejich estonský život to podle nich nemá. „Při výuce náboženství ani ve školce to nevadí. Neučím ani společenské vědy, ani zeměpis,“ vysvětluje sestra Milada, proč nebere své češství při výuce jako handicap.

Klášter v Olomouci a Česko jim nijak zásadně nechybí, o letních prázdninách se tam navíc můžou vracet a s dalšími sestrami sdílet své zážitky. Jak samy říkají, na misiích jsou ale většinu času obklopeny místní křesťanskou komunitou, díky které se i v zemi, která s Českem nemá zase tolik společného, cítí dobře. Dokonce natolik, že se Estonsko stalo zhruba na deset let jejich novou domovinou.

Jihoestonské Tartu, kde české františkánky od roku 1936 žijí, bude v roce 2024 hlavním městem evropské kultury. Na fotografii hlavní Radniční náměstí
Zdroj: ČT24/Jaroslav Synčák

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...