Reportéři ČT: Slovensko zažilo vlnu zatýkání. Podle opozice se jedná o politickou vendetu

Nahrávám video

Na Slovensku se po nástupu nové vlády Igora Matoviče rozjelo zatýkání ve velkém. Ve vazbě skončili policisté, prokurátoři, soudci i podnikatelé. Podle kabinetu jde o důsledek svobody, která rozvázala spravedlnosti ruce. Opozice nicméně říká, že jde o politickou vendetu. Pro Reportéry ČT na Slovensku natáčeli Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Slovenská policie během řady svých akcí zasahovala proti prokurátorům, policistům, soudcům či podnikatelům, a to převážně z dob minulých vlád. Obvinila například speciálního prokurátora z korupce a založení zločinecké skupiny, zatkla dva policejní prezidenty, šéfa národní protikorupční agentury nebo velitele protikorupční policie.

Policisté si přišli i pro bývalého ředitele kontrarozvědky a také jednoho z nejvlivnějších podnikatelů v zemi Jaroslava Haščáka, ten čelí obviněním z korupce a legalizace příjmů z trestné činnosti. „Nikdo si neuměl představit, že ti největší mafiáni, jejich přisluhovači nebo různí soudci, že to všechno bude za mřížemi. To je něco fantastického,“ okomentoval vlnu zatýkání ministr hospodářství Richard Sulík.

Mezi obviněnými jsou přitom lidé především z okolí strany expremiéra Roberta Fica Smer-SD. Ta na Slovensku dříve vládla dvanáct let, loni po vraždě novináře Jána Kuciaka nicméně ustoupila do pozadí. Fico sám vnímá policejní zatýkání jako pomstu nové garnitury. „Už se ani netají. Vždyť o tom mluví všichni otevřeně, že prokuratura by měla sloužit vládní koalici,“ prohlásil.

Matovič: Politická objednávka to být nemůže

Matovič ale tvrzení o politicky ovlivněné vlně zatýkání odmítá. „Politická objednávka to v žádném případě být nemůže,“ řekl. Šéfredaktor slovenského politicko-společenského týdeníku Týždeň Štefan Hríb uvedl, že „všechny trestně stíhané věci, jejichž exponenti jsou dnes ve vazbě nebo vězení, by nebyly možné díky volbám“, ve kterých zvítězil Matovič.

Premiérovo nyní vládnoucí hnutí OĽaNO totiž jarní volby v roce 2020 vyhrálo také díky tomu, že lidem slíbilo, že policii poskytne úplnou nezávislost. Na druhém místě za ním tehdy skončila strana Roberta Fica a jeho spolustraníka Petera Pellegriniho, jež byla vnímaná spíše jako symbol slovenské korupční minulosti. Pellegrini se posléze od strany odpojil a založil vlastní – Hlas-SD.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ta v současných volebních průzkumech jasně vede. Členové vlády se mezi sebou totiž hádají kvůli koronavirové krizi a Fico je obviňuje, že policejní zatýkání je jejich politickou hrou. Pellegrini stojí stranou těchto sporů a těží z toho, Matovič a jeho hnutí ztrácí podporu.

Boj proti korupci přitom po volbách na Slovensku skutečně probíhá. Během vlny zatýkání byl obviněn speciální prokurátor Dušan Kováčik. Toho policie loni v listopadu obvinila z maření vyšetřování a vynášení informací zločincům, řekl vedoucí investigativních projektů deníku SME Adam Valček.

Bývalý prokurátor si v minulosti například nechal přidělit 61 korupčních případů, z nichž pak nevyvodil žádnou žalobu. „Výsledky vyšetřování nebyly takové, aby mohla být podána žaloba,“ okomentoval své počínání tehdy Kováčik. Fico k jeho uvěznění uvedl, že bylo nařízené jako politická likvidace. To nicméně vyloučil prokurátor Úřadu speciální prokuratury Peter Kysel.

Kauza Gorila

K zásadním posunům došlo i v kauze Gorila. Tato aféra vypukla na konci roku 2011, kdy na internet unikly dokumenty s názvem Gorila, které popisují uplácení vysoce postavených úředníků a politiků na Slovensku v letech 2005 a 2006 za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy finanční skupinou Penta.

V jednom z bytů v centru Bratislavy se měl tehdy slovenský finančník a spolumajitel skupiny Jaroslav Haščák tajně domlouvat s politiky a vysokými státními úředníky o tom, jak se budou rozprodávat státní podniky. Slovenské tajné službě se rozhovory podařilo nahrát, případem se vzápětí začala zabývat policie.

Na vyšetřování ale tehdy dohlížel právě Kováčik. „Ze strany prokurátora šlo o nátlak při provádění dokazování. Já jsem chtěl prověřovat každý detail, on dokola vyprávěl, že nemáme použitelné důkazy, skutek se nestal a trestní stíhání je třeba zastavit,“ uvedl bývalý vedoucí policejního týmu Gorila.

obrázek
Zdroj: ČT24

Po zatčení Kováčika loni na podzim dostihla policie i podnikatele Haščáka. Obvinila ho, že nelegálně odkoupil nahrávku odposlechu Gorila, aby se zbavil důkazu. Spolu s ním byl obviněn i bývalý ředitel kontrarozvědky Lubomír Arpáš, který podle tajné služby vynesl nahrávku Gorila a prodal ji Haščákovi.

Arpášova firma zaplatila Pentě za nahrávku

Z textu policejního obvinění zároveň plyne, že poté, co Arpáš odešel z tajné služby, si založil firmu a začal Haščákově skupině Penta dodávat analýzy. Podle policie byl tento vztah provozovaný pouze za účelem legalizace platby za nahrávku Gorila. Kriminalisté uvedli, že Haščák, respektive jeho skupina Penta, za nahrávku zaplatil Arpášově firmě v přepočtu celkem pět milionů korun.

Slovenská policie tyto peníze v obvinění označuje jako úplatek, Haščákův advokát Lukáš Trojan to ale odmítá. „V obvinění mého klienta nejsou označeny žádné důkazy. Na Slovensku bohužel došlo k několika vlnám operací, které jsou motivovány takzvaným bojem s korupcí,“ uvedl právní zástupce. Po měsíci ve vazbě je Haščák nyní na svobodě. Arpáš je ale ve vazbě dosud. 

Slovenští vyšetřovatelé se zaměřili i na bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, který byl podle nich členem zločinecké skupiny. Tu měl vést podnikatel z Nitry Norbert Bödör, jenž se s exprezidentem údajně tajně scházel a ovlivňoval vyšetřování, píše se v policejním usnesení. O jejich schůzkách nyní vypovídají obvinění, kteří spolupracují s policií. Gašpar a Bödör zůstávají ve vazbě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Lučanský spáchal sebevraždu, Jankovská se o ni pokusila

Gašparovo místo v čele slovenské policie posléze zaujmul Milan Lučanský. Ten byl ale druhého prosince obviněn z pomoci zločinecké skupině a úplatkářství v hodnotě několika set tisíc eur. Lučanský před koncem roku 2020 spáchal ve vazbě sebevraždu. Jejími okolnostmi se nyní zabývá policie.

O sebevraždu se ve vazbě pokusila bývalá náměstkyně ministra spravedlnosti Monika Jankovská. Ta byla obviněna kvůli spolupráci s podnikatelem Marianem Kočnerem. Měla ovlivňovat soudní konání v jeho prospěch, klíčovým důkazem proti ní přitom byly zprávy z telefonu Mariana Kočnera.

Spolupráci s ním nejprve popřela, poté ale byla obviněna a po několika měsících se přiznala, že ho znala a pracovala s ním. „Byla mezi námi naprostá důvěra. Na jaře roku 2017 mě požádal, zda bychom si vzájemně nevyměnili kontakty v aplikaci Threema. On to navrhl a já jsem s tím souhlasila,“ uvedla Jankovská. Přiznala se i k ovlivňování jednotlivých případů, na kterých měl Kočner zájem. Šlo třeba o kauzu směnek televize Markíza, za kterou byl podnikatel odsouzen na devatenáct let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...