Republikáni testují, jak voliči ocení omezení podpory Ukrajině. Zelenskyj se to v USA pokusí zvrátit

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí přiletěl na návštěvu Spojených států, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem, pozván je i do Senátu. Návštěva se koná v době, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Kyjevu poskytl další miliardy dolarů na pomoc proti ruské agresi. Cílem návštěvy je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petra Boháčka opět upřít pozornost na Ukrajinu, která byla zastíněna konfliktem na Blízkém východě, a využít setkání k vyjednání vojenských dodávek ještě před termínem, kdy by se na Ukrajině měly konat prezidentské volby.

„Nevzdáme se. Víme, co dělat. S Ukrajinou můžete počítat – a my doufáme, že se budeme moci spolehnout na vás,“ prohlásil Zelenskyj v pondělí po příletu do USA k publiku na National Defense University (Univerzita národní obrany) ve Washingtonu D.C.

Překážkou v dosud neustávajícím přísunu vojenské podpory na Ukrajinu se stala Republikánská strana. Konzervativní senátoři Bidenův návrh nové pomoci Ukrajině v Senátu zablokovali. Výměnou za podporu balíčku požadují výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, což ale odmítají demokraté. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.

Petr Boháček postup Republikánů spíše než jako vyjednávání ústupků vidí jako ověřování, jestli oslabení podpory Ukrajině může být voličsky zajímavé. „Republikáni si stále nejsou úplně jistí, jakou pozici zaujmout a testují, zda to může být dostatečně silné téma, aby tato pozice, která by byla z hlediska republikánských hodnot a dlouhodobé zahraniční politiky strany kontroverzní, mohla přinést nějaké politické body,“ míní analytik.

Téměř polovina amerických voličů (48 procent) se totiž domnívá, že Spojené státy za pomoc Ukrajině utrácejí příliš mnoho. Sedmadvacet procent je přesvědčeno, že Washington dává „správnou sumu". Podle jedenácti procent respondentů je pak pomoc USA nedostatečná. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který v pondělí zveřejnil list Financial Times.

Proti vojenské a finanční pomoci se vyjadřovali především právě republikánští voliči, z nichž 65 procent uvedlo, že Spojené státy utrácejí za pomoc Ukrajině příliš. Mezi nezávislými voliči se tak vyjádřilo zhruba 52 procent a mezi demokraty jen 32 procent respondentů.

Blížící se americké volby mohou znamenat změnu postoje k Ukrajině

Demokraté naopak chtějí zaujmout tvrdší pozici a snažit se podpořit Ukrajinu co nejvíce. Někteří zástupci současné politické administrativy, například hlavní bezpečnostní poradce Joe Bidena Jake Sullivan říká, že Ukrajině chtějí dát vše, co potřebuje, v co nejkratší době. Do amerických prezidentských voleb ale zbývá méně než rok, a podle Boháčka mnoho věcí naznačuje, že teď je možná poslední šance, jak Ukrajině dát všechno, co je nyní možné, než se změní administrativa, což může vést k tomu, že se změní celý postoj k podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi.

Možná ještě důležitější a dřívější než americký, je vnitroukrajinský rozměr. Pro Zelenského to může být poslední cesta do Spojených států. Podle Boháčka se bude snažit využít velkého renomé a pozornosti, které se mu dostává, ještě před ukrajinskými prezidentskými volbami, které se mají konat na konci března 2024. Zda se ale na jaře opravdu uskuteční, je stále předmětem debat. Podle řady odborníků je pravděpodobnější, že se kvůli pokračujícímu konfliktu v souladu s ústavou odloží.

V tuto chvíli je vojenská podpora od Spojených států pro Ukrajinu klíčová. Evropský průmysl není tak silný, aby dokázal dodávat komplexnější zbrojní systémy, kterých americký zbrojní průmysl dokáže vyrábět mnohem více. Ale ani to není dostatečné, říká Boháček. Rusko má podle analytiků v tomto ohledu před Evropou náskok, zejména díky tomu, jak zmobilizovalo celou svou ekonomiku. Ukrajina tedy nejvíce potřebuje zejména právě komplexní zbraňové systémy: stíhačky, tanky, dělostřelectvo, obrněné transportéry a systémy protivzdušné obrany, které můžou nabídnout právě USA.

Zelenskyj už pobývá na americkém kontinentu delší dobu. V neděli se osobně zúčastnil inaugurace nového argentinského prezidenta Javiera Mileie.

Šance na kompromis jsou zřejmě malé

Bývalý český velvyslanec v USA Michael Žantovský si myslí, že Zelenskyj svou návštěvou ve Spojených státech spíše průlomu nedosáhne. „Ta šance je malá, i když někteří zákonodárci hovoří o tom, že bylo dosaženo pokroku,“ řekl v pořadu 90' ČT24. Kompromis ohledně imigrační politiky bude podle něj pro republikány zřejmě nepřekročitelnou podmínkou.

Nahrávám video

Pro Bidena celou věc komplikují i blížící se prezidentské volby v USA, uvedl. „Biden je závislý na hlasech velmi progresivních voličů," prohlásil amerikanista Jiří Pondělíček, který byl také hostem pořadu. Se Žantovským se shoduje na tom, že zpřísnění imigrační politiky může Bidenovi ubrat hlasy právě těchto Američanů, na které spoléhá. To oslabuje jeho ochotu ke kompromisu, míní Žantovský.

„O reformě imigrační politiky se mluví více než třicet let,“ doplnil Pondělíček s tím, že je velmi nepravděpodobné, že by se takto rychle, do pátku 15. prosince, stihla vyřešit. „Budeme rádi, pokud se vůbec podaří najít nějaká dohoda po Novém roce,“ myslí si také.

„Byl bych nerad, kdybychom to chápali tak, že tohle znamená konec americké podpory Ukrajiny,“ řekl ale Žantovský. Podle něj Biden zastává vůči Ukrajině „velmi principiální a obdivuhodnou pozici“ a udělá vše pro to, aby dostávala vojenskou a finanční pomoc i nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...