Republikáni vybrali nástupce sesazeného McCarthyho. Dostatek hlasů ale Scalise nemá

Republikáni v americké Sněmovně reprezentantů si vybrali Stevea Scaliseho jako kandidáta na příštího předsedu komory. Kongresman z Louisiany a druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně získal podle stanice CNN ve vnitrostranickém hlasování 113 hlasů, jeho oponent, šéf sněmovního výboru pro soudnictví Jim Jordan, získal 99. Hlasování pléna o příštím předsedovi bylo plánované na dnešních 21:00 SELČ, záhy bylo však odvoláno. Scalise by patrně potřebné hlasy nezískal, soudí list The New York Times a CNN.

Osmapadesátiletý Scalise z Louisiany je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla strany. Ačkoliv je nyní favoritem většiny republikánů, aby vysoký post získal, musí mít podporu nejméně 217 kongresmanů v názorově rozpolcené komoře, která má 433 členů.

Sněmovna o novém předsedovi už ve středu hlasovat nebude. Obavou části republikánů je, že Scalise nezíská mezi spolustraníky podporu dostatečnou na to, aby převážila jen těsnou demokratickou menšinu ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni po loňských volbách drží 221 křesel, takže pouhých pět rebelujících hlasů stačí, aby kandidát neprošel.

Někteří republikáni, kteří při výběru kandidáta hlasovali pro Scaliseho oponenta Jordana, již soukromě novinářům sdělili, že na plénu by nehlasovali jinak. „Jdu jedině s Jordanem, až do konce,“ prohlásil například kongresman z Ohia Max Miller.

Křehkost republikánské většiny ve sněmovně se projevila i při volbě nyní sesazeného předsedy McCarthyho, který v lednu potřeboval patnáct kol hlasování a předsednický post získal za cenu četných ústupků konzervativnímu křídlu strany. To jej ale nakonec začátkem října ústavního postu společně s demokraty zbavilo.

Za koketování s Ku Klux Klanem se Scalise omluvil

Výběr McCarthyho nástupce probíhá v okamžiku, kdy je stále na obzoru hrozba zablokování peněz pro americké vládní úřady v důsledku absence rozpočtu a kdy vláda prezidenta Joea Bidena volá po uvolnění dalších financí na podporu Ukrajiny. Výčet naléhavých otázek nyní rozšiřuje palestinský útok na Izrael, který by mohl rovněž vyžadovat intervenci Kongresu.

Scalise před spolustraníky jako jednu ze svých hlavních předností prezentuje schopnost zajistit financování strany a voličskou podporu, podotýká list The New York Times (NYT). V průběhu své kongresové kariéry pro stranu získal přes 170 milionů dolarů (téměř čtyři miliardy korun) a v roce 2022 strávil 112 dní cestováním po Spojených státech a děláním kampaně pro republikánské kandidáty.

Mezi nejkontroverznější momenty jeho kariéry patří projev, který v roce 2002 přednesl pro skupinu zastánců bělošské nadřazenosti Ku Klux Klan (KKK). NYT připomíná, že Scalise se v 90. letech v jednom interview připodobnil k šéfovi jedné z organizací KKK Davidu Dukeovi, který byl mimo jiné také kongresmanem za Republikánskou stranu. Scalise se později za svůj projev omluvil a odsoudil „rasové a náboženské názory, jež skupina jako KKK vyznává“, píše CNN.

Scalise je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla Republikánské strany. Členem sněmovny je od roku 2008. V roce 2014 nahradil McCarthyho ve funkci označované v americkém politickém systému jako „whip“ (kongresman zodpovědný za disciplínu straníků při hlasování) a stal se stranickou trojkou ve sněmovně, o pět let později se stal ve sněmovně stranickou „dvojkou“.

V červnu 2017 se Scalise stal obětí střelce, který zaútočil na baseballový trénink republikánských zákonodárců před charitativním zápasem s demokraty. Scalise tehdy utrpěl průstřel boku, při kterém mu kulka rozdrtila několik kostí a způsobila vážná vnitřní zranění s velkou ztrátou krve. Poslanec podstoupil několik operací a krevních transfuzí, několik týdnů byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

Přesto je proti zákonu o přísnější kontrole zbraní. V roce 2017 podpořil protiimigrační dekret tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům několika převážně muslimských zemí. V květnu 2021 hlasoval proti zřízení vyšetřovací komise, která se zabývá násilnostmi spáchanými při útoku na washingtonský Kapitol v lednu 2021. Scalise také otevřeně podpořil odvolání republikánské kongresmanky Liz Cheneyové, kterou strana odvolala ze třetí nejvyšší funkce ve stranické sněmovní hierarchii za to, že hlasitě kritizovala Trumpa mimo jiné za jeho šíření nepodložených tvrzení o volebních podvodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 1 hhodinou

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 6 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.