Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.

Výroční zpráva Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), pod které patří i služby Copernicus, představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2025 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo, či další přirozené výkyvy.

Grafika ukazuje výsledky největších klimaticko-meteorologických modelů, které sledují dlouhodobě globální teploty:

Loňský leden bylo globálně nejteplejším lednem v historii měření. Každý měsíc v roce, s výjimkou února a prosince, byl teplejší než odpovídající měsíc v kterémkoli roce před rokem 2023.

„Poslední tři roky 2023 až 2025 byly mimořádně teplé ze dvou hlavních důvodů. Prvním je hromadění skleníkových plynů v atmosféře v důsledku pokračujících emisí a snížené absorpce oxidu uhličitého přírodními pohlcovači.

Druhým důvodem je mimořádně vysoká teplota mořské hladiny v celém oceánu v souvislosti s jevem El Niňo a dalšími faktory ovlivňujícími proměnlivost oceánu, které jsou umocněny změnou klimatu,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Mezi další faktory patří změny v množství aerosolů a nízké oblačnosti a odchylky v atmosférické cirkulaci,“ dodali.

Lokální rozdíly v globálních teplotách

Teploty vzduchu a mořské hladiny v tropech byly nižší než v letech 2023 a 2024, ale v mnoha oblastech mimo tropy byly stále výrazně nadprůměrné. Teploty nad tropickým Atlantikem a Indickým oceánem byly v roce 2025 také méně extrémní než v roce 2024. Tyto nižší tropické teploty byly částečně způsobeny přetrvávajícími téměř průměrnými („ENSO-neutrálními“) nebo slabými podmínkami La Niña v rovníkovém Pacifiku po celý rok.

Naproti tomu v polárních oblastech byly zaznamenány vyšší teploty. Antarktida zaznamenala nejteplejší rok v historii, zatímco Arktida zažila druhý nejteplejší rok. Rekordně vysoké roční teploty byly zaznamenány také v regionech včetně severozápadního a jihozápadního Pacifiku, severovýchodního Atlantiku, dálného východu a severozápadu Evropy a střední Asie.

Co se týká Evropy, tak rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii, s průměrnou teplotou 10,41 stupně Celsia, což je o 1,17 stupně více než průměr za referenční období 1991–2020 a o 0,30 stupně méně než v nejteplejším roce 2024.

Měsícem, kdy se v Evropě teploty nejvíc odchýlily od průměru, byl březen s průměrnou teplotou 6,03 stupně Celsia, což je o 2,41 stupně více než průměr za období 1991–2020 a o 0,26 stupně více než v dosud nejteplejším březnu v roce 2014.

Svět míří k teplotní hranici stanovené v Paříži, varuje šéf programu

„Skutečnost, že posledních jedenáct let bylo nejteplejších v historii měření, poskytuje další důkaz o nepochybném trendu směrem k teplejšímu klimatu,“ okomentoval výsledky měření ředitel programu Copernicus Carlo Buontempo.

Svět se podle něj rychle blíží dlouhodobé teplotní hranici stanovené Pařížskou dohodou. „Je jisté, že ji překročíme; nyní máme na výběr, jak nejlépe zvládnout nevyhnutelné překročení tohoto limitu a jeho důsledky pro společnost a přírodní soustavy,“ dodal.

V roce 2025 byla globální povrchová teplota vzduchu o 1,47 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Cílem Pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí.

Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Zpráva Světové meteorologické organizace

Ve středu vyšla také nezávislá zpráva Světové meteorologické organizace (WMO). Ta potvrdila, že rok 2025 byl jedním ze tří nejteplejších let v historii měření a že posledních jedenáct let bylo nejteplejších v historii měření. WMO pracuje s osmi datovými sadami, většina jich ukázala loňský rok jako třetí nejteplejší, ale dvě ho určily jako druhý nejteplejší. Poslední tři roky, tedy 2023–2025, jsou ale nejteplejšími ve všech osmi souborech dat.

„Rok 2025 začal a skončil ochlazením způsobeným jevem La Niña, ale přesto byl jedním z nejteplejších let v globálním měřítku kvůli akumulaci skleníkových plynů zadržujících teplo v naší atmosféře. Vysoké teploty na souši i v oceánech přispěly k extrémním povětrnostním jevům – vlnám veder, silným dešťům a intenzivním tropickým cyklonům, což podtrhuje zásadní potřebu systémů včasného varování,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...