Rozhodnuto. Američané se stahují ze Sýrie. Turecko naopak na hranice vysílá své vojáky

Rozkaz ke stažení amerických sil ze Sýrie byl již podepsán. Potvrdil to mluvčí Pentagonu, oznámila agentura AFP. Rozkaz podle zdrojů americké televize CNN podepsal odcházející ministr obrany James Mattis a stanoví, jak, kdy a odkud se Američané budou stahovat, ale zdroje se zdržely podrobností. Turecko mezitím posílá další vojáky a zbraně k syrské hranici. Podle tureckých médií se tak připravuje na možnou ofenzivu po stažení vojáků USA ze Sýrie.

Amerických vojáků je v Sýrii podle stanice CNN asi 2600. Očekává se, že stahování začne během příštích týdnů – a několik dalších týdnů patrně potrvá, než skončí. Ruská agentura TASS poznamenala, že podle amerických představitelů by stažení ze Sýrie mělo trvat od 60 do 100 dnů.

Turecko se naopak připravuje na možnou ofenzivu po stažení amerických vojáků ze severu Sýrie a k syrské hranici posílá své vojáky, uvedla agentura AFP s odkazem na turecká média.  Do oblasti již dříve zamířily zejména automobily naložené těžkou technikou a zbraněmi. 

Stažení amerických sil ze Sýrie ohlásil prezident Donald Trump ve středu 19. prosince s odůvodněním, že už došlo k porážce Islámského státu. Prezidentské rozhodnutí podle CNN pro Mattise představovalo poslední impuls k odstoupení; ve funkci ho od Nového roku nahradí jeho dosavadní náměstek Patrick Shanahan. 

Své pozice v oblasti okolo města Manbidž na severu Sýrie posílily i Tureckem podporované syrské síly, uvedl mluvčí povstalců. „V neděli jednotky Syrské národní armády mířily směrem k frontě u Manbidže a předběžně zaujaly pozice v přípravě na bitvu,“ řekl agentuře Reuters mluvčí hlavní povstalecké skupiny podporované Tureckem, která v oblasti operuje. Americké jednotky ale v Manbidži stále zůstávají a Turky podporované povstalecké síly nemají v plánu nijak postupovat, dokud se Američané z oblasti nestáhnou, dodal mluvčí.

Ankara a Washington se dohodly v červnu, že se kurdské milice, které se podílely na osvobození Manbidže od Islámského státu v roce 2016, z města stáhnou. Od 1. listopadu pak začaly ve městě působit společné americko-turecké hlídky. Ty měly snížit pravděpodobnost nepřátelských akcí mezi jednotlivými skupinami, které v regionu působí.

Ústřední silou dosud podporovanou USA bojující proti Islámskému státu v Sýrii je koalice SDF, v jejichž čele stojí kurdská milice YPG. Za pomoci amerického letectva a speciálních jednotek se jim podařilo osvobodit od džihádistů rozsáhlá území. Ankara ale kurdské bojovníky považuje za teroristy a tvrdí o nich, že jsou prodlouženou rukou hnutí PKK, které v jihovýchodním Turecku vede po desetiletí ozbrojený boj proti vládě. 

Ohrozíte Kurdy, varoval Macron

Trumpovo rozhodnutí o stažení ze Sýrie šokovalo i některé americké zákonodárce a spojence. Francouzský prezident Macron hned reagoval a nad Trumpovým rozhodnutím stáhnout americké vojáky ze Sýrie vyjádřil hlubokou lítost. Varoval, že toto rozhodnutí by mohlo mít vážné důsledky a mohlo by ohrozit kurdské bojovníky, kteří hráli významnou roli v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).

„Nesmíme zapomenout, že jsme dlužni těm, kdo zemřeli v boji s terorismem,“ uvedl Macron s odkazem na arabsko-kurdské milice SDF, které z rukou teroristické organizace dobyly značnou část syrského území a které v důsledku Trumpova rozhodnutí podle některých médií přišly o naději na autonomii. „SDF bojují proti terorismu, který podnítil útoky proti Paříži a dalším místům,“ dodal Macron.

Shoda s Erdoganem

Trump a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se také už dohodli na koordinaci aktivit v souvislosti s odchodem amerických vojenských jednotek ze Sýrie. Po telefonickém rozhovoru obou státníků v neděli o tom informoval úřad tureckého prezidenta.

Erdogan podle úřadu v rozhovoru vyjádřil spokojenost s kroky, které v Sýrii v rámci boje proti terorismu podnikly Spojené státy. Dodal, že Turecko je připraveno poskytnout jakoukoli formu podpory.

Trump na svém twitterovém účtu napsal, že měl s Erdoganem „dlouhý a produktivní“ telefonát, ve kterém diskutovali mimo jiné o „pomalém a vysoce koordinovaném“ stahování amerických jednotek ze Sýrie.

Následně americký prezident na Twitteru dodal: „Turecký prezident Erdogan mi jasně řekl, že vymýtí, cokoli zbylo z ISIS v Sýrii… a on je mužem, který to dokáže udělat, plus Turecko je ‚hned za rohem‘. Naši vojáci jedou domů!“ 

Rozhodnutí o stažení ze Sýrie bude mít dopad na syrské Kurdy, které dosud Američané v Sýrii podporovali. Arabsko-syrská koalice, která bojovala proti organizaci Islámský stát (IS) za podpory USA, již minulý týden oznámila, že pokud v důsledku rozhodnutí USA turecká armáda zahájí ofenzivu proti syrským Kurdům, bude pro ně těžké udržet pod kontrolou vězně z Islámského státu. Je mezi nimi mnoho cizinců včetně bojovníků i jejich rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
před 17 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...