Rumunské parlamentní volby vyhráli vládní sociální demokraté, posílili populisté

Nedělní parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Po sečtení téměř všech okrsků získali ve volbách do sněmovny 22 procent hlasů, jak vyplývá z průběžných výsledků zveřejněných volební komisí. Výrazný úspěch zaznamenal nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), který dosáhl na osmnáct procent. Prozápadní vládní koalice zřejmě udrží ve sněmovně většinu. Sociální demokraté vyhráli i souběžně konané volby do Senátu. Země se navíc může začít připravovat na druhé kolo prezidentských voleb, tamní ústavní soud totiž v pondělí potvrdil překvapivý výsledek prvního kola.

Na vítězství sociální demokracie, jejímž členem je i premiér Marcel Ciolacu, a na úspěch AUR ukazovaly již průzkumy u volebních místností. PSD nicméně oproti volbám před čtyřmi lety ztratila sedm procentních bodů, naopak nacionalisticko-populistický svaz si připsal devět procentních bodů.

Nynější výsledky hlasování tak podle agentury AP naznačují, že v této členské zemi Evropské unie i Severoatlantické aliance roste nespokojenost se stávajícím vedením.

Propad z 25,2 procenta na 13,2 procenta oproti výsledkům před čtyřmi lety zaznamenalo také další vládní uskupení, a to Národně liberální strana (PNL), v jejímž čele stál do svého zvolení v roce 2014 dosavadní prezident Klaus Iohannis.

Opoziční pravicová strana Zachraňte Rumunsko (USR) dostala podle průzkumu 12,4 procenta hlasů, což je zhruba o tři procentní body horší výsledek než v roce 2020. Do parlamentu se ještě dostalo SOS Rumunsko, vedené prokremelskou političkou Dianou Šošoacaovou, s více než sedmi procenty.

Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zákonodárného sboru překročila rovněž nově založená pravicově populistická Strana mladých (POT), získala téměř šest a půl procenta, a rovněž strana UDMR hájící zájmy maďarské menšiny s více než šesti procenty hlasů.

Sociální demokraté vyhráli i souběžně konané volby do Senátu. Pořadí dalších stran je stejné jako v případě sněmovny. 

Prozápadní vláda zřejmě udrží většinu

Z předběžných výsledků vyplývá, že současná široká a prozápadní vládní koalice PSD, PNL a UDMR zřejmě bude mít v parlamentu i nadále dostatek křesel, aby mohla pokračovat. Její opětovné vytvoření ale bude obtížné s ohledem na programové neshody, mimo jiné ve vztahu k rozpočtovému deficitu, který je nyní v zemi nejvyšší v EU a dosahuje osmi procent hrubého domácího produktu (HDP).

Posílenou krajní pravici, která v součtu získala hlasy zhruba třetiny voličů v Rumunsku, spojuje odpor k pokračování podpory Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi a prosazování „míru“ a „křesťanských hodnot“ v domácí politice. Hlasy jí podle politologů přináší také znechucení voličů z korupčních skandálů tradičních stran, jakož i růst životních nákladů.

Sociálnědemokratický premiér Ciolacu uvítal volební vítězství své strany, vzal ale na vědomí nárůst obliby nacionalistů. „Rumunský lid vyslal politické třídě důležitý signál. Pokračujte v evropské cestě, ale zároveň chraňte naši identitu a naše národní hodnoty,“ míní.

Ústavní soud potvrdil výsledek prvního kola prezidentských voleb

Obyvatelé Rumunska vybírali parlament jen týden po prvním kole prezidentské volby. V něm překvapivě vyhrál proruský kritik NATO Calin Georgescu. Nad volbou se vznášely pochybnosti poté, co ústavní soud nařídil přepočet hlasů. V pondělí však nečekaný výsledek prvního kola potvrdil.

Soud o přepočítání hlasů rozhodl jednomyslně po stížnosti na hlasování ze strany jednoho z menších neúspěšných kandidátů. Podle odborníků a politiků panovalo podezření, že se na výsledku hlasování mohlo podepsat zahraniční vměšování, které naznačoval nebývalý nepoměr mezi průzkumy a výsledkem.

Vítězný kandidát Georgescu se tak 8. prosince utká s šéfkou středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elenou Lasconiovou, která se do druhého kola dostala jen s velmi těsným náskokem tří tisíc hlasů nad třetím umístěným, sociálnědemokratickým premiérem Marcelem Cioalacuem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...