Rusko se chlubí dohodou o Síle Sibiře 2, je k ní ale ještě daleko

Moskva nedávno oznámila dohodu s Pekingem na výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Čína ale pokrok v projektu, o kterém se jedná už téměř dvě dekády, dosud nepotvrdila. Analytici upozorňují, že dohoda ještě není konečná a neobsahuje zásadní údaje, jako je cena dodávek či kdo potrubí postaví. Svědčí to podle nich o tom, že posun v projektu je spíše jen zbožným přáním Moskvy, zatímco Peking je opatrnější.

Generální ředitel Gazpromu Alexej Miller oznámil začátkem měsíce podepsání „právně závazného memoranda“ s čínskou státní energetickou korporací PetroChina o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, který má dopravovat plyn z obrovských zásob na poloostrově Jamal v západní Sibiři na sever Číny přes Mongolsko.

Miller prohlásil, že Gazprom bude schopen dodávat do Číny touto novou cestou, která by měla fungovat od začátku příštího desetiletí, ročně padesát miliard metrů krychlových po dobu třiceti let a že půjde o „nejrozsáhlejší a nejnákladnější plynový projekt na světě“.

Millerovo oznámení potvrdil později i šéf Kremlu Vladimir Putin, který byl tehdy v Číně na čtyřdenní návštěvě. „Všechny to uspokojilo, všichni jsou s tímto výsledkem spokojeni a já také,“ komentoval memorandum ruský vládce.

Peking nový plynovod nezmiňuje

Co přesně je oním výsledkem, ale není úplně jasné. Jak totiž upozornil mimo jiné list Financial Times, čínský vůdce Si Ťin-pching ani čínská média se k memorandu nevyjádřili.

A oficiální komuniké vydané čínským ministerstvem zahraničí po Putinově návštěvě pak hovořilo pouze o „spolupráci v oblasti infrastruktury a energetiky“, aniž by se o samotném plynovodu zmínilo.

Podepsaný dokument se podle FT týká jen všeobecných podmínek a neobsahuje podrobnosti o cenách, což byla hlavní překážka dosavadních vyjednávání o projektu.

Také think tank Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že memorandum podle dostupných informací nejenže nestanoví ceny, ale jeho součástí není ani časový harmonogram a ani to, kdo plynovod postaví.

Analytici: Čína má všechny karty a Gazprom je zoufalý

Za „poněkud předčasné,“ označil ruské oznámení Victor Gao, předseda Čínského institutu pro energetickou bezpečnost. „To může být spíše (signál) jejich záměru než již dosažené dohody,“ dodal podle FT.

Podepsaný dokument má ale pro Rusko velký význam jako symbolické gesto, neboť potvrzuje strategické partnerství s Čínou a ukazuje schopnost Moskvy v případě potřeby přesměrovat svůj export, řekla webu Novaya Gazeta Europe (NGE) energetická expertka Tatjana Mitrovová.

„Z obchodního hlediska však nezaručuje příjmy ani plné využití budoucího plynovodu,“ dodala odbornice z Center on Global Energy Policy na americké Kolumbijské univerzitě.

„Dohoda ukazuje, že Čína má zájem o plynovod a ruské energetické zdroje, ale není to konečná dohoda,“ konstatoval pro list The Wall Street Journal (WSJ) Alexandr Gabujev, ředitel rusko-eurasijské sekce centra Carnegie. „Ukazuje to, jak je jejich vztah stále asymetričtější a že Čína má všechny karty v rukou.“

„Millerovo oznámení by mělo být do značné míry chápáno jako signál rostoucího zoufalství Gazpromu, nikoli toho, že se s výstavbou plynovodu bude pokračovat,“ píší analytici z Atlantic Council.

Čína si diktuje snížené ceny

Gazprom nyní dodává zemní plyn do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře 1 na základě třicetileté smlouvy uzavřené na konci roku 2019. V únoru 2022 se pak Čína zavázala, že kolem let 2026 až 2027 bude každoročně nakupovat až deset miliard metrů krychlových plynu prostřednictvím plynovodu z ruského Dálného východu.

O výstavbě Síly Sibiře 2 jednají Moskva a Peking už téměř dvacet let, dohodu ale brzdí Pekingem požadované podmínky, které jsou pro Moskvu výrazně nevýhodné.

„Pokud jde o cenu, Čína pravděpodobně nepřijme nic, co by se blížilo evropským nebo tržně orientovaným asijským meřítkům. Místo toho bude prosazovat cenu někde mezi ruskými domácími sazbami a (cenovou) formulí vázanou na ropu použitou v projektu Síla Sibiře 1,“ podotkla Mitrovová s tím, že projekt Síla Sibiře 1 už nyní přivádí do Číny nejlevnější plyn ze všech plynovodů vedoucích do země.

Moskva už podle WSJ uvedla, že očekává, že cena plynu proudícího do Číny bude nižší než cena, kterou účtuje evropským zákazníkům.

Moskva hledá náhradu za evropské trhy

Rusko totiž dohodu potřebuje víc než Peking, a proto bude podle analytiků ochotnější přistoupit na ne zcela výhodné podmínky.

Po plnohodnotné pozemní invazi na Ukrajinu v únoru 2022 výrazně klesl ruský export zemního plynu do Evropy, největšího trhu pro ruský plyn. „Gazprom ztratil prakticky celý svůj kdysi vysoce ziskový evropský trh, přičemž export do EU a Turecka od roku 2022 klesl na téměř čtvrtinu své předválečné úrovně,“ shrnuje NGE.

Moskva tak přesměrovala export ropy a plynu do Číny, čímž ale vytvořila jednostrannou závislost.

Vzhledem k tomu, že ruský export do EU, která si klade za cíl do roku 2027 plně ukončit dodávky ruských energií, pravděpodobně nebude obnoven, bude jakákoli dohoda výhodnější pro Čínu, souhlasí podle WSJ Gabujev.

Ruské okno pro vstup na čínský trh se podle něj také zužuje, protože Čína spěchá s dekarbonizací své ekonomiky a s větším využívání obnovitelných zdrojů energie. „Rusko je vydáno na milost a nemilost Číňanům,“ konstatoval expert.

V podobné situaci bylo Rusko už v roce 2014, po začátku své agrese proti Ukrajině. Tehdy mu sankce omezily přístup ke kapitálu a technologiím, takže se obrátilo na východ. A i tehdy toho Peking využil při vyjednávání o prvním plynovodu Síla Sibiře.

„Čína uzavřela tvrdou dohodu a vyjednala dlouhodobou smlouvu o dodávkách, která stanovila ceny nejméně o třetinu, nebo dokonce o padesát procent nižší, než byla sazba, kterou Gazprom v té době účtoval svým evropským zákazníkům,“ připomíná v The Diplomat konzultant Antti Rauhala.

Čína nemůže Rusům Evropu nahradit

Plánovaná roční kapacita Síly Sibiře 2, padesát miliard metrů krychlových, je o něco nižší, než má dnes nefungující plynovod Nord Stream 1 spojující Rusko s Německem pod Baltským mořem.

Moskva a Peking se také podle šéfa Gazpromu Millera dohodly na zvýšení dodávek ruského plynu do Číny stávajícími trasami o osm miliard krychlových metrů s cílem zvýšit celkový roční tok na 56 miliard krychlových metrů před výstavbou nového plynovodu.

„Ale i kdyby byla Síla Sibiře 2 spuštěna, veškerý ruský export plynu do Číny skrze plynovody – zhruba 106 miliard krychlových metrů ročně – by představoval zhruba polovinu ruských dodávek plynu do Evropy před totální invazí na Ukrajinu, které se podle Gazpromu blížily dvěma stům miliard krychlových metrů,“ píší FT.

Čína tak nemůže evropský trh Rusům zcela nahradit. „Zemní plyn hraje v čínském energetickém mixu mnohem méně klíčovou roli než v Německu, největším evropském spotřebiteli plynu,“ vysvětluje Rauhala.

Alternativy ve formě vývozu LNG podle něj komplikuje zaostalá ruská infrastruktura. „Rusko na jaře oznámilo ambiciózní plány ztrojnásobit svůj export LNG z přibližně 45 miliard krychlových metrů v roce 2023 na více než 140 miliard krychlových metrů do roku 2030. Sankce omezující přístup k technologiím však tento cíl činí velmi nereálným.“

Čínské alternativy

Naopak Peking alternativu v podobě dodávek LNG má, zkapalněného zemního plynu dováží nejvíc na světě. Novou dohodu s Ruskem tak nutně nepotřebuje, ale může jejím prostřednictvím diverzifikovat dodávky.

Zároveň nechce být nadměrně závislý na jediném dodavateli. „Pokud by se projekt Síla Sibiře 2 uskutečnil, Čína by po roce 2030 mohla dovážet přes sto miliard krychlových metrů ruského plynu, což by představovalo více než pětinu její předpokládané poptávky v roce 2030,“ uvádí CSIS.

Jak ale napsal WSJ, Peking uplatňuje neformální strop na přibližně dvacet procent dovozu od jediného dodavatele, což protahuje rozhovory s Ruskem.

Ruský boj o přežití a pragmatický Peking

„Moskva prezentuje projekt Síla Sibiře 2 jako geopolitický triumf, ale v konečném důsledku se jedná o strategii přežití, která má zabránit tomu, aby se její nejdůležitější plynová pole stala uvízlými aktivy,“ shrnuje Rauhala s narážkou na ruskou potřebu náhradních odbytišť za Evropu.

„Pro Peking je nový plynovod pragmatickým způsobem, jak zajistit levné a dlouhodobé dodávky plynovody, a omezit tak potřebu dražších a potenciálně riskantnějších dodávek LNG po moři,“ dodal expert.

„Pokud by projekt pokračoval, Rusko pravděpodobně ponese většinu finančního rizika, protože Čína nemá mnoho důvodů akceptovat horší podmínky než dříve,“ uzavřeli analytici Atlantic Council. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
22:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 5 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 8 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.