Ruský soud rozhodl o likvidaci jedné z nejstarších lidskoprávních organizací v zemi

Moskevský městský soud ve středu rozhodl o likvidaci Moskevské helsinské skupiny, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv, založené v roce 1976 sovětskými disidenty. O zrušení organizace požádalo v prosinci ruské ministerstvo spravedlnosti. Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová označila rozhodnutí soudu za další znepokojivý příklad represí a obtěžování ochránců lidských práv v Rusku.

„Žádosti se vyhovuje,“ oznámil soudce Michail Kazakov, uvedla agentura Interfax. Očekává se, že Moskevská helsinská skupina se proti tomuto rozhodnutí odvolá, dodala.

Moskevská helsinská skupina zůstávala jednou z mála nezávislých organizací na ochranu lidských práv v Rusku poté, co úřady předloni ukončily činnost organizace Memorial, oceněné loni Nobelovou cenou za mír, připomněla agentura Reuters.

Podle žalobce jsou prohřešky organizace nenapravitelné

Sama Moskevská helsinská skupina v prosinci na svém webu uvedla, že ministerstvo žádost odůvodňuje tvrzením, že organizace „v rozporu s federálním zákonem o veřejných sdruženích vyvíjela činnost mimo moskevský region“, přestože ve stanovách se označovala za regionální organizaci. Stanovy podle ministerstva navíc „neodpovídají současným právním požadavkům“. Mezi činnostmi uskupení za hranicemi Moskvy ministerstvo zmínilo například monitorování soudních procesů.

U soudu zástupce ministerstva tvrdil, že úřad pokládá prohřešky skupiny za nenapravitelné a její likvidaci za opodstatněnou.

Obvinění jsou absurdní, uvedli členové

Zástupci skupiny naopak žádali soud, aby žádost ministerstva odmítl, a tvrdili, že kontrola, na jejímž základě ministerstvo požádalo o likvidaci skupiny, se uskutečnila v rozporu se zákonem.

„Pácháte velký hřích. Ničíte hnutí na ochranu lidských práv! Likvidace skupiny je vážný zásah proti ochraně lidských práv nejen v Rusku, ale i ve světě,“ řekl před soudem spolupředseda skupiny Valerij Borščev. „Moskevská helsinská skupina je nejstarší ruská organizace na ochranu lidských práv. Vznášené výhrady jsou absurdní,“ zdůraznil.

Ve skupině působili Orlov, Bonnerová či Alexejevová

Moskevskou helsinskou skupinu založili v roce 1976 sovětští disidenti s cílem prosazovat ustanovení helsinské dohody ohledně lidských práv. V minulosti se v ní angažovali přední sovětští a ruští disidenti a veřejní aktivisté, například fyzik Jurij Orlov, manželka akademika Andreje Sacharova Jelena Bonnerová nebo Anatolij Ščaranskij. Od roku 1996 až do své smrti v roce 2018 ji vedla známá obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová.

V roce 2012 se skupina zřekla příspěvků ze zahraničí, aby nedostala od úřadů nálepku „zahraničního agenta“. Toto označení, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší přísnější úřední kontrolu a další komplikace.

Když Alexejevová v roce 2017 slavila devadesátiny, šéf Kremlu Vladimir Putin ji navštívil v jejím bytě a poblahopřál jí. Putin tehdy vyjádřil Alexejevové a Moskevské helsinské skupině vděk za „významné přispění k posílení demokratických institucí a občanské společnosti“ v Rusku, připomíná na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Komisařka Rady Evropy: Obvinění postrádají důvěryhodnost

Komisařka Rady Evropy pro lidská práv Dunja Mijatovičová uvedla, že podobně jako dříve v případě Memorialu a Hnutí za lidská práva je i toto soudní rozhodnutí založeno na obviněních, která postrádají důvěryhodnost, a že cílem je zabránit ochráncům lidských práv v legitimní práci. I zbývající nezávislá sdružení na ochranu lidských práv, jako je například Sacharovovo centrum, čelí ustavičnému popotahování po soudech a hrozí jim rozpuštění na základě zákonů o zahraničních agentech a nežádoucích organizacích.

Zásahy proti svobodě projevu, shromažďování a sdružování byly v posledních letech klíčovým rysem eroze právního státu a demokracie v Rusku. Toto ovzduší pronásledování a zastrašování ohrožuje ochránce lidských práv a v konečném důsledku ohrožuje i práva a svobody ruského lidu, varovala komisařka.

„Obránci lidských práv v Rusku a jejich právníci potřebují naši pomoc. Musejí vědět, že je budeme i nadále podporovat,“ zdůraznila. Apelovala na členské státy Rady Evropy, aby uznaly prvořadou úlohu, kterou hraje občanská společnost v Rusku při ochraně lidských práv, demokracie a právního státu, aby odsoudily jejich pronásledování a poskytly jim politickou a praktickou podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 2 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 4 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 8 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 8 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 9 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.