V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
Prezident Pavel zopakoval, že klíčovými tématy summitu bude právě zvyšování výdajů na obranu a další podpora Ukrajiny tak, aby „bylo dosaženo spravedlivého míru“.
Podle něj je třeba reflektovat především potřebu zvýšení obranných výdajů tak, aby byly státy schopny reagovat na bezpečnostní hrozby, především agresivní chování Ruska v Evropě. Je třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Moskvy z posledních týdnů a měsíců, sdělil. „Je naprosto na místě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale také jak zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu," dodal.
Zmínil, že lídři proberou také vzájemné ostřelování mezi Íránem a Izraelem. Vzhledem k tomu, že regionem proudí velké množství ropy, zdůraznil potřebu „předejít narušení dodavatelských řetězců“. Podle něj ani jedna ze zemí nemá zájem na dlouhodobém pokračování konfliktu a jde jen o to, aby byly podmínky příměří jasně stanoveny a dále vymáhány.
Rutte: Žijeme v mnohem nebezpečnější době
Šéf Aliance před začátkem summitu v rámci NATO Public Forum hovořil mimo jiné o situaci na Blízkém východě a opakovaně zdůrazňoval zejména hrozbu, kterou pro Evropu představuje Rusko.
Lidé podle Rutteho zvýšení výdajů na obranu podporují, protože si uvědomují, že nastala změna a po pádu berlínské zdi „nežijeme ve šťastném a bezstarostném vakuu“, ale jsou tu nepřátelé, kteří nás chtějí napadnout, a musíme být připraveni se bránit. „Žijeme v mnohem nebezpečnější době,“ prohlásil. Kromě ruské hrozby zmínil rovněž aktivity Číny, Severní Koreje či Íránu.
„Je nemyslitelné, aby Rusko překonalo členské státy Aliance ve výrobě zbraní, když má proti nim jen pětadvacetinovou ekonomiku,“ prohlásil Rutte.
Šéf Aliance už dříve navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Během svého vystoupení ocenil, že i Německo oznámilo, že chce dosáhnout cíle 3,5 procenta HDP do roku 2029, podobně chtějí pokročit i Švédsko či Norsko.
Ujistil také, že evropští spojenci se nemusejí obávat, pokud jde o závazek Spojených států vůči NATO. „Americký prezident a americké nejvyšší vedení je plně zavázáno vůči NATO,“ řekl Rutte a dodal, že tato podpora je však doprovázena očekáváním, že evropské země a Kanada budou na obranu vynakládat více prostředků.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která vystoupila po něm, ocenila přítomné zástupce obranného průmyslu. „Budoucnost Evropy se píše na frontě na Ukrajině, ale nejen tam, píše se i ve vašich továrnách,“ uvedla. Rusko bude podle ní schopno otestovat obranu evropských spojenců do roku 2030. Do té doby tedy musí mít Evropa vše, co potřebuje k důvěryhodnému odstrašení, dodala šéfka unijní exekutivy.
Ekonom mluví o zvýšení daní a dluhu
Ekonom Centra veřejných financí Univerzity Karlovy Aleš Bělohradský řekl ke zvýšení výdajů na obranu, že jde o velké peníze. „Jedná se v podstatě o pětinu současného státního rozpočtu. Bolet to bude určitě hodně a financování nebude jednoduché.“
Domnívá se, že pokud má Česko rychle navyšovat výdaje na obranu, tak to jinak než přes deficity, tedy přes dluh, nejde. „Je to ale neudržitelné. Je třeba počítat s tím, že to bude vyžadovat strukturální reformy. Nemůžeme si myslet, že úpravami na výdajové straně, větší efektivitou ty prostředky najdeme. Budeme se muset bavit o tom, že se bude muset výrazně zvýšit daňové zatížení,“ řekl.
Potřebujeme protivzdušnou obranu, řekl po příjezdu Zelenskyj
Ukrajina stále potřebuje protivzdušnou obranu, uvedl po svém příjezdu do Haagu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojencům poděkoval za veškerou pomoc. Rutte, který Zelenského přivítal, zopakoval, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Zelenskyj také vyzval partnery své země, aby si ohlídali, že jejich firmy nedodávají součástky, které končí v rukou Ruska. Podobné kroky podle něj prodlužují válku.
Rutte zdůraznil, že už summit ve Washingtonu loni v červenci přislíbil, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná. Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině pomoc v objemu přesahujícím padesát miliard eur. Letošní částka bude podle něj ještě vyšší.
Slovensko nebude rozhodnutí summitu blokovat
Slovensko nebude blokovat přijetí závěrů na nadcházejícím summitu NATO, Bratislava se v nejbližší době ale zaměří nikoliv na zvýšení výdajů na zbrojení, ale na projekty dvojího využití, tedy vojenského a civilního charakteru. „Slovenská republika nebude bránit v dosažení konsenzu všech členů Severoatlantické aliance. Umožní zvýšit spojencům výdaje tempem, jak uznají na vhodné,“ řekl slovenský prezident Peter Pellegrini, který bude zemi na schůzce zastupovat. Podobný postoj už v pondělí zaujal slovenský premiér Robert Fico (Smer).
Před nadcházejícím summitem NATO vystoupil s projevem ve Spolkovém sněmu také německý kancléř Friedrich Merz. Řekl, že Írán nesmí mít jaderné zbraně, a Německo proto doufá, že útoky Izraele a Spojených států z posledních dnů Teherán o tuto možnost trvale připravily. Summit NATO podle něj bude historický, protože schválí výrazné zvýšení výdajů na obranu, a to ne kvůli přání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale kvůli agresivní politice Ruska, řekl.
Na večeři s královským párem dorazil Trump
Večer se souběžně koná několik dalších akcí. Tou hlavní je večeře pro premiéry a prezidenty, kterou hostí nizozemský královský pár Vilém-Alexandr a Máxima. Dorazil český prezident Petr Pavel i americká hlava státu Donald Trump.
Další je pracovní večeře Rady NATO–Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí a pracovní večeře Severoatlantické rady ve formátu ministrů obrany. Formální jednání spojenců na úrovni hlav států a předsedů vlád je v plánu ve středu dopoledne, trvat by mělo asi dvě a půl hodiny.
Za Česko se summitu kromě Pavla zúčastní také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.). Ukrajinský prezident Zelenskyj a jeho americký protějšek Trump se podle Bílého domu na summitu setkají.
