Rwanda si připomněla 30 let od genocidy Tutsiů. Podle Macrona chyběla Francii vůle zastavit ji

Nahrávám video

Vzpomínková akce za účasti českého prezidenta Petra Pavla, izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona či francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho připomněla v neděli třicet let od začátku genocidy ve Rwandě. K masakrům, jimiž vyvrcholily spory mezi etniky Hutuů a Tutsiů, se vyjádřil také současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že Paříž měla tehdy možnost vraždění Tutsiů a umírněných Hutuů hutuskými extremisty zastavit, ale nenalezla k tomu vůli.

Hutuské milice vyzbrojené mačetami začaly po smrti rwandského prezidenta Juvenala Habyarimany v dubnu 1994 vyvražďovat menšinové Tutsie i některé umírněné Hutuy. Za sto dní pozabíjely 800 tisíc až milion lidí. Asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout z domovů, přičemž přes milion a půl se uchýlilo do zahraničí. Vraždění definitivně ukončilo až v létě vítězné tažení Paula Kagameho, který sesadil hutuský režim.

Kagame, který je nyní rwandským prezidentem, řekl, že jeho země ušla od té doby dlouhou cestu, označil ji za stabilní a bezpečnou. Míní však, že svět se z hrůzných událostí nepoučil.  Podobné vraždění se může podle něj opakovat v jakékoli další africké zemi, pokud se tam prosadí extremismus a etnická nenávist.

Rwandský prezident zahájil v neděli vzpomínky na tragické období jeho země zapálením ohně u památníku Gisozi v hlavním městě Kigali. Na ceremoniál dorazili i zahraniční hosté včetně českého prezidenta Petra Pavla. Ten je přesvědčen, že alespoň dílčí poučení z rwandské genocidy si lidstvo vzalo.

„Zdá se, že lidstvo je velmi rezistentní proti poučení se z vlastních chyb. Zároveň ale vidím jako pokrok rostoucí porozumění mezi množstvím států světa, které jsou přes rozdílné názory jednotné v hlavních principech,“ řekl. Pozitivním posunem je podle něj i to, že genocida začala být po rwandském krveprolití vnímána jako jeden z nejhorších zločinů a v návaznosti na první mezinárodní tribunál, který byl věnován právě Rwandě, vznikly i další podobné instituce.

Na ceremonii byl i Karel Kovanda, který byl v roce 1994 českým velvyslancem při OSN. Kagame připomněl, že Česko bylo tehdy jednou z mála zemí, které v OSN prosazovaly aktivní přístup a označení vraždění za genocidu.

Spoluodpovědnost Francie a Spojených národů

Vzpomínka na dobu před třiceti lety není totiž ovšem jen vzpomínkou na vraždění mezi rwandskými etniky, ale také na přístup OSN a některých západních států. Kagame ostatně ve své nedělní řeči poznamenal, že jedním z poučení pro Rwandu je i to, že nesmí spoléhat na cizí pomoc, protože tehdy nepřišla. OSN měla v zemi mírovou misi, ale její velitel kanadský generál Roméo Dallaire neměl v nejkritičtější době k dispozici potřebnou sílu ani mandát k intervenci.

Kovanda řekl, že západní politici nechtěli do dění v zemi zasahovat hlavně proto, že neporozuměli tomu, co se děje. „Škála těch zvěrstev byla absolutně mimo chápání,“ zdůraznil. Dodal, že západní státy zároveň „měly jiné zájmy než sledovat, co je za tou katastrofou“.

Před třemi lety přiznal podíl své země na tom, že se vražedné plány hutuského režimu naplnily, také francouzský prezident Emmanuel Macron. Nyní šel u příležitosti výročí podle AFP ještě o krok dál, když prohlásil, že Paříž, „která mohla spolu se svými západními a africkými spojenci genocidu zastavit, k tomu neměla vůli“. Paříž v době začátku genocidy udržovala úzké vztahy s hutuským režimem. Kigali ji dlouho obviňovalo ze spoluviny.

Úsilí Rwandy o národní smíření vyzdvihl šéf diplomacie Evropská unie Josep Borrell. „To, čeho rwandský lid během tří desetiletí dosáhl na své národní cestě k jednotě, usmíření, spravedlnosti a zachování památky na genocidu Tutsiů, je poučením pro zbytek světa. Proměna Rwandy od té doby, pokud jde o správu věcí veřejných, hospodářskou obnovu, sociální soudržnost a rozvoj, je pozoruhodným úspěchem,“ uvedl.

Rwanda vzpomíná na události z doby před 30 lety, hroby obětí se objevují dodnes

Nicméně důsledky genocidy jsou ve Rwandě stále zřejmé. I nyní, s odstupem tří desítek let, jsou objevovány nové masové hroby. Letos v lednu se například našel hrob se 119 oběťmi a úřady pokračují v hledání dalších. Loni v říjnu zase byly objeveny ostatky desítek lidí pod rozestavěným domem v okresu Huye.

Zatajování informací o masových hrobech je v zemi považováno za trestný čin. Pachatelé genocidy z roku 1994, včetně těch, kteří si odpykali trest odnětí svobody a později byli propuštěni, jsou vyzýváni, aby řekli vše, co vědí. Obyvatelka okresu Huye a přeživší genocidy Louise Uwimanová uvedla, že ji zarmoutilo, když se dozvěděla, že její sousedé o masových hrobech věděli. „Pochybuji o té věci, které se říká usmíření,“ řekla Uwimanová.

Záminkou k rozpoutání vraždění bylo sestřelení letadla, v němž cestoval Habyarimana a také prezident Burundi Cyprien Ntaryamira, což se stalo 6. dubna 1994. Zabíjení začalo v noci na 7. dubna. Oficiální vzpomínkové akce proto začínají ve Rwandě v neděli. Na veřejných místech ani v rozhlase není povolena žádná hudba. V televizi jsou zakázány sportovní události a filmy, pokud nebudou souviset s připomínkou genocidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 6 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 46 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.