Rutte: Na obranu bude potřeba podstatně víc než dvě procenta HDP

Nahrávám video

Nový cíl výdajů na obranu zemí Severoatlantické aliance bude podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho podstatně vyšší, než jsou nynější dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Český premiér Petr Fiala (ODS) míní, že by se Evropská unie měla zaměřit na koordinaci akvizic. Pro Česko je podle něj posilování investic EU do obranného průmyslu výhodné, a to i ekonomicky.

„Musíme navýšit výdaje na obranu a posílit výrobu v obranném průmyslu,“ řekl Rutte. „Jaký bude náš cíl, pokud jde o výdaje na obranu, určíme později, nyní vyhodnocujeme, kde jsme a kde bychom měli být. Půjde o podstatně vyšší číslo než dvě procenta, to vás ujišťuji,“ dodal generální tajemník NATO při příchodu na neformální summit EU v bruselském paláci Egmont. Unijní lídři už od dopoledne debatují o posílení evropské obrany i vztazích mezi EU a Spojenými státy.

Nový americký prezident Donald Trump mimo jiné prohlásil, že by spojenci v NATO měli vydávat na obranu pět procent HDP. Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent, Česko tento cíl splnilo v roce 2024. I generální tajemník Aliance ale už dříve vyzval ke zvýšení objemu peněz, rozhodne se o tom nejspíš na letošním summitu NATO, který se koná na konci června v Haagu. Spekuluje se o číslu 2,5 až 3 procenta.

Evropa se musí víc starat o svou bezpečnost, míní Fiala

Je jasné, že Evropa se musí víc starat o svou bezpečnost, navýšit peníze na obranu, podpořit evropský obranný průmysl a zlepšit přístup ke zdrojům jeho financování, uvedl Fiala. Navýšení podílu nákladů na obranu jednotlivých zemí NATO nad dvě procenta hrubého domácího produktu je podle něj „skoro nutnost“.

EU by navíc podle předsedy vlády měla zjednodušit společné nákupy a nastavit spolupráci napříč Evropou u akvizic. Posilování unijní obrany by přitom mělo být „maximálně kompatibilní“ se Severoatlantickou aliancí. Fiala připomněl výzvu osmnácti evropských premiérů, aby Evropská investiční banka otevřela prostor pro financování zbrojařských firem ze soukromých zdrojů.

Nahrávám video

V příštím volebním období je podle Fialy pro Česko reálné zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou procent HDP na tři procenta, pokud bude nynější koalice ve vládě. Řekl to v neděli v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. V rozpočtu na příští rok chce premiér dosáhnout zvýšení částky na obranu na 2,1 nebo 2,2 procenta HDP, aby měla vláda rezervu a s jistotou dosáhla minimálně dvouprocentní hranice výdajů.

Starmer jednal s Ruttem

Britský premiér Keir Starmer v Bruselu uvedl, že si jeho země nevybírá mezi USA a EU. Zdůraznil, že je pro Velkou Británii důležité spolupracovat s oběma partnery v oblastech, jako je obrana, bezpečnost, ale i obchod.

„Oba tyto vztahy jsou pro nás velmi důležité. Nevybíráme si mezi nimi, taková je historická pozice Spojeného království po mnoho desetiletí,“ reagoval Starmer na dotaz, co udělá v případě, že si bude muset vybrat mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Starmer v sídle NATO v Bruselu jednal s Ruttem, který ho ocenil jako jednoho z nejspolehlivějších spojenců v Alianci. Britský premiér v této souvislosti zmínil, že jeho země dává na obranu 2,3 procenta HDP a snaží se tuto hodnotu zvýšit na 2,5 procenta.

„Všichni musíme investovat více do obrany, Británie tomu rozumí a já vítám jejich plány na navýšení investic,“ prohlásil Rutte. „V mnohem nebezpečnějším světě nejsou dvě procenta HDP dostatečná. Musíme investovat podstatně více,“ zdůraznil.

Odpovědnost Evropské unie

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu a politika prezidenta Trumpa nutí Evropu převzít větší odpovědnost za vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost.

Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské „strategické autonomie“, poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak v pondělí zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní.

„Budu se zasazovat proti uvalení omezení na nákup zbraní. Bezpečnost je naší prioritou. Vztahy s USA, Kanadou a Norskem, pokud jde o obranu, musí zůstat v popředí,“ uvedl polský premiér Donald Tusk, jehož země nyní Evropské unii předsedá.

Unijní lídři diskutují zejména o tom, jak posílit evropské obranné schopnosti, jak obranu financovat a jak posílit již existující partnerství. Zvlášť diskuze o financování se podle diplomatů očekávala velmi tvrdá. Mnoho evropských zemí má totiž ve svých veřejných financích jen velmi malý prostor pro navyšování výdajů. Některé státy, například pobaltské země a Francie, obhajují společné půjčky EU na obranu. Německo a Nizozemsko jsou ale proti.

Evropské státy v posledních letech, zejména po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, zvýšily výdaje na obranu. Podle agentury Reuters vydaly země EU loni na obranu v průměru 1,9 procenta HDP, což bylo asi 326 miliard eur (8,2 miliardy korun). Podle odhadů EU jde o nárůst 30 procent oproti roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 7 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 37 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 hhodinami
Načítání...