Senát USA schválil pomoc v řádu bilionů korun pro Ukrajinu, Tchaj-wan a Izrael. Ve sněmovně ale může návrh narazit

Americký Senát schválil po dlouhé rozpravě návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Podpořila ho i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by nicméně stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.

Návrh zákona zahrnuje zejména dalších přibližně 60 miliard dolarů na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny. Spojené státy byly dosud jejím nejvýznamnějším podporovatelem, od začátku roku už ale americká vláda nemá na tento účel prostředky. Uvolnění nových financí by navýšilo celkové americké investice do války na 170 miliard dolarů (3,9 bilionu korun), píše The New York Times.

Podle prezidenta Bidena s tímto krokem nelze dále otálet – především kvůli zprávám o tom, že ukrajinské armádě na frontě dochází munice. „Je načase, aby sněmovna konala a okamžitě poslala tento návrh s podporou obou stran na můj stůl,“ napsal v prohlášení.

„Není pochyb o tom, že když by návrh Senátu byl předložen na plénu Sněmovny reprezentantů, prošel by,“ prohlásil později Biden. Reagoval tak zřejmě na spekulace o tom, zda Johnson návrh nesmete ze stolu ve snaze nepohněvat si část své těsně většiny. „Podpořit tento návrh znamená postavit se (ruskému vůdci Vladimiru) Putinovi, odpor proti němu hraje Putinovi do karet,“ pokračoval Biden.

Schválený návrh obsahuje také čtrnáct miliard dolarů na pomoc Izraeli, o které prezident požádal v návaznosti na říjnový teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás. Dále podle agentury AP zahrnuje devět miliard na humanitární pomoc pro Palestince v Gaze a civilisty v jiných válečných zónách, zbytek peněz by putoval za asijskými partnery USA, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.

Nahrávám video

Noční rozprava

Senátoři návrh definitivně schválili po rozpravě, která trvala celou noc. Malá skupina republikánů, kteří se stavěli proti další pomoci Ukrajině, totiž v posledních hodinách argumentovala, že by se USA měly spíše soustředit na vlastní problémy než posílat další peníze do zahraničí. Nakonec ale 22 republikánských senátorů hlasovalo společně s téměř všemi demokraty pro přijetí balíčku poměrem 70 ku 29 hlasům.

„Většina z těch 95 miliard dolarů by měla zamířit na Ukrajinu,“ potvrdil redaktor České televize Jan Řápek a doplnil, že by mělo jít především o pomoc v podobě zbraní, munice, stíhaček a systémů protivzdušné obrany.

Bezprostředně po přijetí návrhu uvítal výsledek hlasování ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Americká pomoc přibližuje spravedlivý mír na Ukrajině a obnovuje globální stabilitu, což vede ke zvýšení bezpečnosti a prosperity pro všechny Američany a celý svobodný svět,“ napsal na sociální síti X.

„Je to už několik let, možná desetiletí, co Senát schválil zákon, který má tak velký dopad nejen na naši národní bezpečnost, bezpečnost našich spojenců, ale také na bezpečnost západní demokracie,“ konstatoval předseda demokratické senátní většiny Chuck Schumer, který na přípravě návrhu úzce spolupracoval s nejvýše postaveným republikánem v Senátu Mitchem McConnellem.

McConnell v úterý také vyzval republikánského předsedu sněmovny Johnsona, aby senátní návrh předložil k hlasování, píše web Politico.

Spojenci exprezidenta Trumpa jsou proti

Aby však prezident Biden mohl zákon podepsat, musí jej schválit obě komory Kongresu, tedy i Sněmovna reprezentantů, kde mají těsnou většinu republikáni.

Podle médií na ně má přitom oproti jejich stranickým kolegům v Senátu výraznější vliv exprezident Donald Trump, který se pravděpodobně stane republikánským kandidátem na prezidenta a který je zásadně proti jakékoli spolupráci s demokraty v Kongresu.

Nahrávám video

„Když je proti návrhu Donald Trump, tak je proti i řada zákonodárců, kteří jsou v podstatě jeho spojenci. Jedním z nich je i šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Podle něj by se Američané měli soustředit na vlastní problémy – například na zvýšení obrany hranice mezi USA a Mexikem, kde denně proudí tisíce migrantů,“ uvedl redaktor ČT Řápek.

Republikánský předseda sněmovny Johnson již Senátu tento fakt vytkl. „Vzhledem k tomu, že Senát nepřijal jedinou změnu v oblasti hraniční politiky, bude muset sněmovna v těchto důležitých záležitostech pokračovat o své vlastní vůli,“ zdůraznil Johnson v prohlášení vydaném v pondělí pozdě večer. Podle agentury AP tím naznačil, že schvalovací proces ve Sněmovně reprezentantů bude zdlouhavý a k přijetí návrhu by nemuselo dojít.

„Ve sněmovně jsou i republikáni, kteří budou hlasovat pro, ale jsou v menšině,“ dodal Řápek.

Podle Bohumila Vostala, zpravodaje České televize v USA, nicméně už nyní probíhá v Kongresu snaha Johnsona obejít. „Je zde nástroj, jak by se demokraté mohli domluvit s těmi republikány, kteří Ukrajinu podporují, aby podali návrh k hlasování. Bylo by potřeba 218 hlasů kongresmanů, takže by v uvozovkách stačilo přemluvit jen několik republikánů, aby se návrh ve sněmovně podařilo prohlasovat,“ naznačil Vostal.

Přitom to byl předseda sněmovny Johnson, kdo v uplynulých týdnech pomohl pohřbít kompromisní návrh dojednaný v Senátu, který by přinesl výrazné imigrační restrikce včetně mechanismu pro pozastavení běžných azylových procesů. Skupinka senátorů jej dojednávala přes dva měsíce poté, co republikáni protiimigračními opatřeními podmínili schválení zahraniční pomoci. Demokraté na neobvyklou kombinaci přistoupili, většina republikánů ale finální dohodu odmítla – hlasitě ji kritizoval i Trump.

Jak se nyní vedení sněmovny postaví k původnímu návrhu bez imigrační složky, není jasné. Zatímco mnozí republikáni dávají najevo, že podpora Ukrajiny pro ně není prioritou, předseda zpravodajského výboru Mike Turner poznamenal, že „tohle musíme udělat“.

„Předseda to bude muset vznést na plénu,“ řekl Turner podle webu Politico o projednávání balíku ve sněmovně. K věci se vyjádřil těsně po návštěvě Ukrajiny a varoval při tom, že Ukrajinci se potýkají s nedostatkem munice a „nejsou schopni se plně bránit“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...