Stovky policistů, soudci i poslanci z řad etnických Srbů v Kosovu opustili svá místa ve státních institucích. Protestují tím proti nařízení kosovské vlády, aby na svých automobilech používali výhradně kosovské registrační značky. Premiér Kosova Albin Kurti prohlásil, že hromadné rezignace vyprovokoval Bělehrad, kterých chce zabránit integraci Srbů žijících v Kosovu.
Ještě na začátku měsíce seděli lídři Kosova a Srbska v Berlíně u jednoho stolu. Po několika dnech od podpisu dohod o spolupráci jsou ale vzájemné vztahy opět mimořádně napjaté. „Srbsko má jasně zájem sabotovat dialog a jakoukoli dohodu. Vybralo si cestu spolupráce se zločinci na severu země a ohrožování obyvatel a bezpečnosti této země,“ řekl premiér Kosova Albin Kurti.
Kosovská vláda plánuje zakročit proti více než šesti tisícům majitelům aut se starými srbskými poznávacími značkami ještě z dob před vyhlášením samostatnosti. Nejdříve hrozí pokutami a těm, kteří si nezmění značku do 23. dubna 2023 chce vozy zabavovat.
Po rezignaci ministra Rakiče následovali další
Proti jsou etničtí Srbové na severu země, které podporuje Bělehrad. Po propuštění policisty, který odmítl nařízení vymáhat, začaly masové protesty. Následovala rezignace lídra kosovských Srbů a ministra pro místní rozvoj Gorana Rakiče.
Politik, který je zároveň šéfem uskupení Srbská kandidátka, dále oznámil, že etničtí Srbové požadují zřízení svazu srbských obcí, který by většinově srbským okresům poskytoval větší autonomii. „Dost bylo šikanování, pronásledování, utlačování a upírání práv Srbům v Kosovu a Metochii,“ řekl Rakič. Spolu s Rakičem svá místa opustilo i téměř šest stovek policistů, soudců a poslanců z řad etnických Srbů.
Spor o registrační značky je podle premiéra záminkou
Premiér Kurti je vyzval k návratu. Spor o registrační značky je podle něj jen záminkou Bělehradu k destabilizaci země. Srbského prezidenta Aleksandara Vučiče obvinil, že jedná na rozkaz Kremlu, který tím chce odvést pozornost od války na Ukrajině.
Moskva odpověděla, že je to Západ, který situaci žene do přímé konfrontace. Bělehrad zase prohlásil, že Kurti dlouhodobě neplní dohody. „Devět let odmítají vytvořit Společenství srbských obcí, což byl hlavní důvod, proč jsme podepsali Bruselskou dohodu,“ řekl ministr zahraničních Srbska Ivica Dačić.
Podporu Kurti nenašel ani u lídrů kosovské opozice, se kterými se narychlo sešel. Vyčetli mu, že ohledně poznávacích značek jednal proti návrhům Evropské unie a Spojených států, které radily opatření odložit. „Po tomto setkání si nejsem moc jistý, že premiér a vláda vědí, jakou cestou se vydat, aby zachovali celistvost Kosova,“ řekl lídr Demokratické strany Kosova Memli Krasnbiqi.
Spojené státy a Evropská unie Kurtiho neúspěšně vyzývaly, aby nařízení o SPZ odložil o dalších deset měsíců. K obnovení jednání vyzval Bělehrad a Prištinu také generální tajemník NATO. Už dříve ale varoval, že v případě eskalace mohou zasáhnout mírové síly KFOR.
