Šimkovičová své návrhy nekonzultuje s odborníky, kritizuje slovenskou ministryni kultury její předchůdkyně

Na Slovensku roste odpor proti ministryni kultury Martině Šimkovičové (za SNS), která na sebe upozornila mimo jiné tím, že obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem. Čelí také kritice, že dělá kroky odporující dlouhodobé koncepci Slovenska či že na sociálních sítích podněcuje k veřejným útokům. Výzvu k jejímu odvolání podepsalo přes sto šedesát tisíc lidí včetně její předchůdkyně Silvie Hroncové. Ministryně kultury v úřednické vládě Ľudovíta Ódora České televizi řekla, že Šimkovičová své návrhy nekonzultuje s odborníky a neprocházejí standardním legislativním procesem.

Výzvu k odstoupení Šimkovičové dosud (do úterního dopoledne – pozn. red.) podepsalo přes 166 tisíc lidí. Ministerstvo kultury v souvislosti s ní oznámilo, že podává trestní oznámení, protože pod některými podpisy podle úřadu nemusí být reální lidé s reálnými údaji.

„Obsah trestního oznámení zatím neznáme, takže se mi k němu velmi těžko vyjadřuje. Výzva k odstoupení proběhla. Až budeme zpracovávat finální seznam, tak budeme kontrolovat každé jméno a nevylučuji, že při počtu více než 160 tisíc se objeví i jména, která bude třeba vypustit,“ připustila Hroncová, která je rovněž signatářkou výzvy.

Obnovení kulturní spolupráce s Moskvou a Minskem

Jednou z věcí, kvůli které na Šimkovičovou vzniká stále větší tlak, je obnovení spolupráce Slovenska s Ruskem a Běloruskem. Ona sama tvrdí a argumentuje, že umělci by neměli být obětí politiky.

Komunikaci a spolupráci Slovenska s oběma těmito zeměmi zakázala v březnu 2022 tehdejší šéfka resortu Natália Milanová, která v reakci na rozhodnutí Šimkovičové uvedla, že ministerstvo kultury pod jejím vedením nikdy nebránilo účinkování nezávislých ruských kulturních těles nebo individuálních umělců, kteří se jednoznačně vyjádřili proti válce na Ukrajině a odmítli ruskou agresi.

„Jsou situace, kdy je třeba vyjádřit – jako země, kultura, obyvatelé země – jednoznačný postoj. Dnes vidíme ruskou agresi na Ukrajině, vidíme napadení suverénního státu, a proto je velmi důležité zaujmout postoj k této situaci,“ řekla k postupu Šimkovičové Hroncová s tím, že během jejího funkčního období ministerstvo spolupracovalo s ukrajinskými kulturními institucemi. „To je cesta, kterou má jít ministerstvo kultury, neboť je velmi důležité, abychom hájili demokratické hodnoty,“ míní.

Nahrávám video

Hroncová: Šimkovičová dělá změny vedoucí k mocenskému ovládnutí kulturních institucí

Hroncovou zaskočilo, s jakými tématy Šimkovičová přichází. Exministryně popsala, že její tým zanechal svým nástupcům mnoho témat, která považuje za důležitá pro kulturní obec. A to ve formě jak strategických a koncepčních materiálů, tak konkrétních legislativních návrhů. Hroncová zmínila zákon o kultuře, statut umělce či problematiku veřejnoprávních fondů, jejichž prostředky je podle ní třeba navýšit, neboť dosud nezohledňovaly inflaci.

Po příchodu Šimkovičové se podle ní otevírají úplně jiná témata, která ovšem nejsou konzultovaná s odbornou kulturní veřejností. „Mnohá z nich se objevují už v legislativních návrzích skrze poslanecké návrhy, které nejsou absolutně konzultované s kulturní obcí ani neprocházejí standardním legislativním procesem, jsou bez připomínkového řízení,“ dodala Hroncová.

„Když jsme si analyzovali například návrhy zákona o muzeích a galeriích, tak je z toho úplně jasné, že jde o účelové změny, že jde o mocenské ovládnutí a mocenský vliv na kulturní instituce. Tyto novely například ruší veřejné slyšení, je možné bezdůvodně odvolat statutáře,“ doplnila exministryně.

Šimkovičová tvrdí, že chce prosazovat národní tradiční kulturu. „Velmi těžko se lze vyjádřit k tomu, jak toho chce docílit, neboť zatím jsme se ze žádných materiálů ministerstva při jakémkoliv návrhu nedozvěděli, co je účelem těchto změn. A velmi těžko se proto vyjadřuje k tomu, jaká je její představa o slovenské a národní kultuře,“ uzavřela bývalá ministryně Hroncová.

Exministryně Hroncová mluvila v rozhovoru také o chystaném rozdělení a změně ve financování veřejnoprávního vysílatele RTVS. Celý rozhovor si lze přehrát ve videu v článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 14 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 20 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...