Situace v Pásmu Gazy je nesmírně tragická, říká Szántó

Premiér Benjamin Netanjahu a exministr obrany Jo'av Galant čelí obvinění z odpovědnosti za spáchání válečných zločinů – jmenovitě úmyslné útoky na civilní cíle a disproporční použití síly. „Jsou tam ale také závažnější obvinění – nikoliv z válečných zločinů, ale zločinů proti lidskosti, což je nejvyšší kategorie. V tomto případě ve formě úmyslného vyhladovění civilní populace,“ přibližuje Szántó.

Evropská unie nemá k zatykači jednotný postoj. „Evropa nehovoří jedním hlasem, to není nic neobvyklého. Irsko, Španělsko, Portugalsko a další jsou k izraelskému postupu velmi kritičtí. Německo je v reakci velmi chladné a pak je tu další skupina, zejména postkomunistické státy, které jsou Izraeli výrazněji nakloněnější,“ vysvětluje redaktor.

Situace civilistů v Gaze

Situace v Pásmu Gazy je podle něj nesmírně tragická a dramatická. „Stav na severu, ve středu a jihu se liší, nejhorší je pravděpodobně na severu. Nevíme, kolik přesně tam zůstává civilistů, odhady se pohybují mezi 150 až 250 tisíci. Jsou uprostřed rozsáhlé destrukce, v tuto chvíli tam probíhají hlavní operace izraelské armády proti teroristickým hnutím. Pomoc se tam dostává velmi sporadicky, elektřina tam až na pár výjimek nefunguje,“ popisuje Szántó.

Ve středu Gazy se nachází velká část populace, která uprchla ze severu. „Tam je situace napjatá, lidé se soustředí ve městech, jako je Chán Júnis, které se stalo cílem dřívějších operací izraelské armády. V této širší oblasti jsou také uprchlické tábory. Situace na jihu byla v poslední době relativně klidná a k velkým operacím nedocházelo, nicméně v sobotu došlo k útoku na konvoj UNRWA a asi stovka kamionů byla vyrabována,“ informuje redaktor.

UNRWA je hlavní humanitární organizace, která se stará o palestinské uprchlíky. A teď nemá k dispozici v oblasti žádného partnera, s kým by se domluvila na ochraně. „Ze svých zdrojů, známých na jihu Gazy, slyším, že již několik dní nepřichází žádná potravinová pomoc,“ říká Szántó.

K útoku na konvoj došlo zřejmě z důvodu, že chtěl někdo podporu pro sebe. „Mluví se o tom, že to pravděpodobně byl ozbrojený gang jednoho z místních beduínských klanů. Beduínskou populaci v rámci toho komplikovaného mixu v Gaze je poměrně složité charakterizovat, ale jejich klany představují zhruba čtvrtinu místní populace. Jsou to organizované jednotky, které mají přístup ke zbraním. V podobných časech chaosu, války a bídy se objevuje jejich moc a organizační schopnost,“ poznamenal Szántó.

Co pro Izrael znamená zlikvidování Hamásu?

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy je reakcí na teroristický útok Hamásu z loňského 7. října. „Myšlenku Hamásu samozřejmě zničit nejde, ale je možné se pokusit jej zlikvidovat jako teroristickou armádu,“ vysvětluje cíl Izraele Szántó. Židovskému státu se podařilo dopadnout a zlikvidovat většinu vedení teroristického hnutí, včetně „hlavního architekta“ útoku ze 7. října Jáhji Sinvára. „Stále několik lidí z vrcholného vedení žije, nicméně je jeden bod, na který se při výčtu cílů Izraele často zapomíná – to je 101 jmen na seznamu unesených lidí. Nevíme, jak velké množství z nich je stále naživu,“ upozorňuje redaktor zahraniční redakce.

Obě strany konfliktu jsou nyní v pozicích, které v rámci jednání zdánlivě nelze přiblížit k sobě, říká Szántó. „Hamás hlásí, že se o propuštění rukojmí bude bavit v momentě, kdy (izraelská) armáda z Gazy odejde. Na druhé straně politické vedení Izraele oponuje, že hnutí není v pozici, kdy by mohlo vyjednávat, a říká: Propusťte rukojmí a my odsud odejdeme.“ Redaktor Szántó se obává, že dosažení míru ve smyslu propuštění rukojmí není na pořadu dne.

Premiér Netanjahu před pár dny oznámil, že za jedno rukojmí zaplatí pět milionů dolarů. „Je to určitý výraz zoufalství, že se ty lidi nedaří najít. Myslím si, že je to trochu apel na třetí sílu, která je stranou a stojí například za přepadením zmíněného konvoje – tedy na kriminální struktury Pásma Gazy.“