Karel III. ocenil odvahu účastníků vylodění v Normandii. Oslavy osmdesátého výročí zahájil i Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil ve středu třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii z 6. června 1944. Šéf Elysejského paláce předsedal prvnímu ceremoniálu v Plumelecu na západě země, aby uctil památku bretaňských odbojářů a francouzských výsadkářů v britských speciálních jednotkách SAS, kteří v noci na 6. června 1944 zahájili operaci Overlord s cílem ukončit druhou světovou válku. Britský král Karel III. na ceremonii v Portsmouthu vyzdvihl odvahu a houževnatost účastníků vylodění v Normandii. Akcí se mají účastnit i americký prezident Joe Biden či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Macron se ve středu účastnil akcí v bretaňské obci Plumelec, kde se nachází pomník zmíněným výsadkářům, kteří se Dne D účastnili pod britským velením. Monument stojí na místě, kde padl první spojenecký voják – Francouz Émile Bouétard. Byl účastníkem operace Dingson, jejímž cílem bylo zdržet přesun německých posil do Normandie.

„Byl to můj přítel,“ uvedl plukovník Achille Muller, poslední z francouzských výsadkářů, kteří se operace zúčastnili. Tento 99letý veterán radil mladším generacím, aby si „pěstovaly paměť“. „Kdyby byla Francie zítra napadena, museli by udělat totéž, co jsme udělali my,“ řekl.

Právě veteráni, kteří ještě žijí, jsou během těchto oslav v centru pozornosti, zejména proto, že vzhledem k jejich věku to zřejmě bude poslední velká akce, které se budou moci zúčastnit.

„Vím, že naše země má odvážnou a statečnou mládež, která je připravena ke stejnému duchu oběti jako její starší generace,“ prohlásil francouzský prezident v Plumelecu. K dnešním elitním jednotkám, zastoupeným v hojném počtu, Macron dodal, že „v době rostoucího nebezpečí nám připomínáte, že jsme připraveni přinášet stejné oběti na obranu toho, co je nám nejdražší: naší francouzské země a našich republikánských hodnot“.

Macron se poté přesunul do Normandie, kde v Saint-Lô uctil civilní oběti války a následně v Caen také francouzské odbojáře zavražděné nacisty.

Nahrávám video

Britský král mluvil o „velké válečné generaci“

V anglickém Portsmouthu, jednom z míst, odkud v roce 1944 vyplula spojenecká vojska, aby osvobodila Němci okupovanou Francii, se ve středu konala slavnost, na kterou dorazil král Karel III., královna Camilla, princ William, premiér Rishi Sunak a další britští politici.

„Příběhy o odvaze, houževnatosti a solidaritě, které jsme dnes a po celý život slyšeli, nás nemohou nedojmout, inspirují nás a připomínají, za co vděčíme této velké válečné generaci,“ uvedl Karel III. Středeční akce je podle něj „poctou“ téměř 160 tisícům vojáků, kteří se v Portsmouthu nalodili, aby se vydali do Francie.

„Ti, kdo se zde v Portsmouthu shromáždili, na toto místo nikdy nezapomenou. Všichni věděli, že je možné jak vítězství, tak i neúspěch, a nikdo nemohl znát svůj osud. O osm desetiletí později je téměř nemožné představit si emoce toho dne,“ řekl britský panovník.

Král ve svém projevu připomněl, že vojáci, kteří po vyplutí z Portsmouthu bojovali ve Francii, pocházeli z třiceti národů, včetně Británie, Commonwealthu a spojeneckých zemí. Účast sikhských, muslimských a hinduistických vojáků je podle něj „připomínkou toho, že události toho roku formovaly náš tehdejší svět i dnešní společnost“.

„Když děkujeme všem, kteří tolik obětovali pro vítězství, jehož plodů si užíváme dodnes, zavažme se znovu, že budeme vždy pamatovat na ty, kteří ten den sloužili, vážit si jich a ctít je a žít podle svobody, za kterou zemřeli tím, že budeme vyvažovat práva s občanskými povinnostmi vůči naší zemi, neboť jsme jim všichni navždy zavázáni,“ prohlásil Karel III, který bojuje s rakovinou. Na závěr svého projevu sklidil potlesk.

Nahrávám video

„Co se dnes odehrává v Portsmouthu, je mimořádné,“ uvedl zpravodaj ČT Lukáš Dolanský s tím, že setkání je velmi emotivní, četlo se i z pamětí účastníků. Kromě královské rodiny dorazil na místo šéf opozice či velení armády. „Je to skutečně mimořádný den pro Británii. Dnešní den ale není až tak o politicích, jako především o veteránech, několika desítkách veteránů, kteří se dožili dnešního dne. Jsou to vážení muži a ženy, mnohým z nich je přes devadesát let. Ti jsou dnes v centru pozornosti a děkuje se jim, že se účastnili operace,“ dodal Dolanský. 

Mezi účastníky oslav v Portsmouthu byly stovky místních školáků. Podle BBC přišli vzrušeně mávat do televizních kamer britskými vlajkami, ale poté zasedli a tiše poslouchali příběhy veteránů, z nichž někteří nebyli o mnoho starší než oni, když před 80 lety vypluli do Normandie. Mnozí z přeživších hovořili o potřebě, aby se o jejich příbězích a obětech dozvěděly i mladší generace.

Třeba George Chandler v roce 1944 sloužil na palubě torpédového člunu, který poskytoval doprovod při útoku americké armády. „Jsou to velice smutné vzpomínky. Protože jsem viděl mladé americké vojáky, kteří nebyli stříleni, ale přímo masakrováni. Byl jsem tehdy mladý, bylo mi devatenáct,“ říká veterán.

Nahrávám video

Biden už je ve Francii

Političtí lídři se mezitím sjíždějí do Francie. Amerického prezidenta Bidena uvítala dopoledne po přistání na letišti Orly nedaleko Paříže čestná stráž a také francouzský premiér Gabriel Attal. Ve čtvrtek se pak šéf Bílého domu vydá na pláže v Normandii.

Hrdinství vojáků si v Normandii připomínají na mnoha místech. Veteránů tam dorazilo na dvě stě padesát. Stojí se na ně dlouhé fronty. „Zasáhli mě, když jsem se dostával z vody. Vznikla podle toho videohra,“ vypráví Američan Zues Tool.

Podle AFP bude Macron v Normandii demonstrovat jednotu západního světa v době, kdy Evropa opět čelí velkému konfliktu. Jako výrazný symbol bude přítomen ukrajinský prezident Zelenskyj, zatímco Rusko, které bylo pozváno před deseti lety, bylo z oslav formálně vyloučeno právě kvůli své „útočné válce“ proti Ukrajině.

Podle některých zpráv by mělo do Normandie dorazit až devět milionů lidí. Na pořádek má dohlížet šest tisíc vojáků a policistů a řada silnic je už nyní uzavřená, informoval ve středu zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Nahrávám video

Největší vyloďovací operace ve vojenských dějinách

Invaze britských a amerických vojáků v Normandii 6. června 1944 byla jednou z nejdůležitějších událostí druhé světové války. Po zlomových událostech předchozího roku na východní frontě pokračovala v té době Rudá armáda ve vytlačování Němců ze sovětského území a západní spojenci, kteří se v létě 1943 vylodili na Sicílii a v jižní Itálii, dosáhli Říma.

Až invaze do Francie však otevřela hlavní část západní fronty, a přímo tak ohrozila německé panství nad celou Evropou. Největší vyloďovací operace ve vojenských dějinách tak znamenala začátek osvobozování západní Evropy od nacismu.

Za jediný den bylo na pěti vyloďovacích plážích mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen vysazeno zhruba 156 tisíc spojeneckých vojáků. V Den D podle odhadů zahynulo nejméně deset tisíc vojáků protihitlerovské koalice a čtyři až devět tisíc vojáků německého wehrmachtu.

Historik z Vojenského historického ústavu Praha Jiří Rajlich v pořadu 90’ řekl, že vylodění bylo podmíněno celou řadou věcí, mimo jiné vítězným vybojováním bitvy o Atlantik. „Bylo třeba dostat z Ameriky výzbroj a ty vojáky, pokud možno beze ztrát, které působily dosud vítězící německé ponorky,“ dodal s tím, že Winston Churchill prosazoval vylodění na jiném místě, například v Řecku nebo na Balkáně. „Z dobrých důvodů, Řekové byli spojenci Britů a samozřejmě Churchillovi to myslelo více politicky než vojensky. Předpokládal, že Stalin bude chtít zabrat co nejvíce Evropy a nastolit tam svůj vliv, a chtěl ho středomořskou strategií předejít,“ vysvětlil.

Zmínil, že se sice hovoří o druhé frontě a o tom, že se v červnu Spojenci vrátili do Evropy, ale v červnu roku 1944 to nebyla pravda. „Už v roce 1943 se vylodili nejdříve na Sicílii a pak v Itálii, ale bylo jasné, že Itálie nemá správný terén pro to, aby se proniklo do středu Evropy, proto prosazoval balkánskou strategii, ale v tom tandemu s (Franklinem D.) Rooseveltem nebyl tím, kdo by tahal za delší konec. Američané rozhodovali o tom, kde proběhne hlavní vylodění,“ dodal.

Nahrávám video

Československá účast: nejen letci RAF

Vylodění se účastnili i českoslovenští letci ve službách RAF, které akci podporovalo ze vzduchu. „Byly nasazeny všechny čtyři perutě, jak všechny tři stíhací, tak i bombardovací, na podporu invaze. A to je naše přímá účast v invazi,“ zdůraznil historik Jiří Plachý. Dodal ale, že nešlo o jedinou československou stopu.

„Spojenecké velení rozhodlo, že prvního dne invaze se nebudou účastnit exilové formace, ale pouze britské, americké a kanadské jednotky. Bylo tam malé francouzské komando, ale pod britským velením. Nicméně už v dalších dnech se na plážích Normandie vylodili první naši vojáci, kteří v té době prodělávali české stáže u britských jednotek. Prvním byl 7. června 1944 ráno kapitán Pravoslav Kubišta, který v té době sloužil u jednoho z britských dělostřeleckých pluků,“ dodal Plachý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po vítězství PSG ve Francii vypukly násilnosti, zraněných je přes 200

Střety fotbalových fanoušků a policie ve Francii si vyžádaly nejméně 219 zraněných z toho osm vážně, píše v neděli BBC. Francouzská policie zadržela 780 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 480 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se zápas konal, informovala agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 40 mminutami

Kolumbijci vybírají prezidenta, hlasování provázejí obavy z násilí

V Kolumbii se v neděli otevřely volební místnosti, obyvatelé vybírají prezidenta na další čtyři roky. Šanci na úspěch mají podle průzkumů tři kandidáti: levicový senátor Iván Cepeda, kterého podpořil končící prezident Gustavo Petro, krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella a pravicová senátorka Paloma Valenciaová. Žádný z uchazečů zřejmě nezíská přes 50 procent hlasů a o nástupci prvního levicového prezidenta v historii země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo hlasování 21. června.
02:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analýza potvrdila, že dron, který narazil do domu v Rumunsku, je ruský

Další analýza dronu, který v noci na pátek narazil do panelového domu v rumunském městě Galati a zranil dva lidi, jednoznačně ukázala, že patřil ruské armádě, uvedl v neděli dle agentury AFP rumunský prezident Nicušor Dan.
před 4 hhodinami

WHO: Pět lidí se zotavilo z nového druhu eboly, proti němuž neexistuje léčba

Pět pacientů se zotavilo ze vzácného typu eboly, uvedl v neděli dle agentury AP generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus při otevření nového centra pro léčbu eboly v Bunii. Bunia je hlavní město provincie Ituri v Demokratické republice Kongo, která je ohniskem nákazy.
před 7 hhodinami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do vnitrozemí tohoto státu od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 11 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 13 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 14 hhodinami
Načítání...