Slovenská vláda chce zákonem přinutit nespokojené lékaře pracovat

Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) na své nedělní schůzi schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.

Předlohu zákona by ještě na probíhající schůzi mohl posoudit parlament, ve kterém mají vládní strany většinu jednoho hlasu.

Podle odborů hromadně výpovědi podalo více než 3300 lékařů na Slovensku, tedy většina nemocničních doktorů. Učinili tak v reakci na vládní škrty v růstu platu zdravotníků a tvrdili, že stát neplní ani jiné podmínky z dřívějšího společného memoranda.

Jejich odchod na konci letošního roku by patrně ochromil provoz nemocnic, což se na Slovensku stalo už v roce 2011, kdy lékaři rovněž hromadně podali výpovědi a kdy nemocnicím přijeli na pomoc čeští vojenští lékaři.

Cesta vyhlášení mimořádné situace

Nynější vládní návrh zákona počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Vláda by ji mohla stanovit nanejvýše na šedesát dnů, ovšem s možností prodloužení o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace.

Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání.

„Život a zdraví občanů jsou nadřazeny jakýmkoliv právům lékařů na pracovní spory,“ řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Dodal, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů. Podle něj navrhovaná opatření neznamenají zavedení nucených prací.

Šéf lékařských odborů LOZ Peter Visolajský uvedl, že bič na lékaře nebude fungovat a že vláda není schopna ani ochotna řešit problémy zdravotnictví.

„Místo řešení problémů našeho zdravotnictví vláda nařídila nucené práce těm, kdo tato řešení pro naše zdravotnictví od vlády žádají. Dnešní výpovědi lékařů nejsou o nových požadavcích ani o navýšení platů, ale tyto výpovědi vznikly, protože vláda Roberta Fica jednostranně a bez dialogu porušila dohody,“ napsal Visolajský.

Zneužití moci, zní od opozice

Lékařů se zastalo například opoziční Křesťanskodemokratické hnutí. Uvedené návrhy kabinetu označilo za zneužití moci a za překročení mezí.

Opoziční strany a odbory už dříve tento týden uvedly, že vláda se chystá nařídit zdravotníkům pracovní povinnost. LOZ tvrdilo, že takový krok by neznamenal, že zdravotní péče bude zajištěna. Už při hromadných výpovědích lékařů v roce 2011 tehdejší vláda nařídila zdravotníkům dostavit se do práce; podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Současná vláda navrhla, aby za uvedené mimořádné situace mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zařízení.

Lékaři si od státu vymohli zvýšení platů prostřednictvím hromadných výpovědí naposledy před dvěma lety. Parlament pak také hlasy Ficovy strany, která tehdy byla v opozici, schválil, že platy lékařů, zdravotních sester a jiných profesí ve zdravotnictví budou záviset na průměrné mzdě na Slovensku a na délce praxe. Na základě tohoto pravidla se platy zdravotníků měly v příštím roce zvýšit o téměř desetinu.

Ficova vláda ale letos na podzim v rámci konsolidačního balíčku na ozdravení státních financí rozhodla, že platy zdravotnického personálu porostou pomaleji. V reakci rezignovala ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Její nástupce Šaško pak prosadil zrušení uvedených škrtů pro některé skupiny zdravotníků. I po této změně se ovšem například lékařům budou platy v příštích dvou letech nadále zvyšovat pomaleji než podle původních pravidel. To odmítlo nejen LOZ, ale i další organizace zastupující zdravotníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 43 mminutami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
22:12Aktualizovánopřed 49 mminutami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 5 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 7 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.