Slovenská vláda se štěpí. Ministři za SaS podají podle Sulíka demisi příští týden

Ministři za slovenskou stranu Sloboda a solidarita (SaS) ve středu podají demisi, oznámil šéf SaS a ministr hospodářství Richard Sulík. Tento krok v době trvající vládní krize zdůvodnil tím, že nebyl splněn požadavek SaS, aby kabinet opustil ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič. Premiér a člen vedení OĽaNO Eduard Heger v reakci uvedl, že hodlá do posledního okamžiku usilovat o zachování čtyřčlenné koalice; připustil ale i přípravu alternativního řešení.

OĽaNO a další dvě vládní strany nemají ve sněmovně dohromady potřebnou většinu. Kromě ministra hospodářství SaS ve vládě premiéra Eduarda Hegera zastupují ministři zahraničí, spravedlnosti a školství.

„Podáme demisi příští středu po vládě. Dívat se na to, jak Matovič ničí zemi svými výmysly, to je obří zátěž pro zemi,“ řekl Sulík, který má dlouhodobě i osobní spor s Matovičem. Sulík dodal, že přijetí demise hlavou státu očekává 8. září.

V dalších jednáních ohledně řešení vládní krize Sulík nevidí význam. Matovič, který je na dovolené, se k pátečnímu jednání připojil on-line, do debaty se ale podle Sulíka nezapojil. Šéf SaS si také nemyslí, že Matovič podá demisi do konce srpna. Ministra financí se jeho mateřské hnutí dříve zastalo a sám Matovič před dvěma týdny řekl, že bude v kabinetu i na začátku září.

„Do poslední sekundy budu bojovat, aby čtyřkoalice zůstala,“ reagoval Heger na oznámení SaS. Premiér a člen vedení OĽaNO zároveň naznačil, že se připravují i alternativní řešení pro případ demise ministrů za SaS. Detaily neuvedl s odůvodněním, že není 31. srpna; právě tehdy vyprší ultimátum SaS žádající Matovičův odchod z kabinetu.

Šéfové zbylých dvou vládních stran Sme rodina a Za ľudí, Boris Kollár a Veronika Remišová, ohledně možného zachování koalice v původním složení shodně uvedli, že naděje umírá poslední. Řekli, že země musí nyní řešit zejména energetickou krizi vyvolanou prudkým zdražováním energií na světových trzích. Návrh opatření v této oblasti by měl příští týden kabinetu předložit ještě Sulík.

Opozicí v koalici

SaS už v červenci odstoupila od koaliční smlouvy a partnerům dala čas na splnění zmíněného ultimáta do konce srpna. Tento její krok dosud neměl výraznější dopad na koalici, protože ministři za SaS pokračovali ve své práci a parlament nejednal kvůli letní přestávce.

Podle Sulíka se SaS se svými dvěma desítkami poslanců ve 150členné sněmovně bude chovat jako opoziční strana, na zářijové schůzi parlamentu ale hodlá podpořit některé návrhy.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dříve v tomto týdnu zdůraznila potřebu stabilní vlády. Pro případ demise ministrů za SaS se vyslovila pro to, aby rovnou mohla jmenovat jejich nástupce a nikoli pověřit některé ze zbylých ministrů dočasným vedením uvolněných úřadů. 

Dlouhodobý a osobní konflikt

Matovičovu hnutí přinesla vítězství v parlamentních volbách v únoru 2020 všeobecná nálada v zemi toužící po změně na politické scéně. Po volbách stanul Matovič v čele vlády, kterou kromě jeho OĽaNO utvořily hnutí Sme rodina a menší strany Sloboda a solidarita a strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky.

Prakticky ihned při nástupu do premiérské funkce čelil Matovič v březnu šíření epidemie covid-19, kde se dostával do konfliktu se členy své vládní koalice. Vážná krize, která skončila Matovičovou demisí, pak vypukla poté, když premiér a ministr zdravotnictví Marek Krajčí bez souhlasu všech vládních stran zajistili nákup ruské vakcíny Sputnik V.

SaS a Za ľudí posléze vybídly premiéra k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě jeho setrvání ve funkci samy odejdou. Strana SaS dokonce pozastavila účast ve vládě a demisi podalo šest z celkového počtu šestnácti členů kabinetu. Matovič vyjádřil ochotu odejít, svou rezignaci však původně podmínil splněním několika podmínek, včetně odchodu šéfa SaS Sulíka z kabinetu. 

Výměna pozic nepomohla

Východiskem z loňské koaliční krize se nakonec stala Matovičova rezignace na funkci premiéra na konci března. Novým ministerským předsedou se stal jeho stranický kolega a do té doby ministr financí Eduard Heger, Matovič pak místo něj stanul v čele resortu financí. Nová vláda se utvořila na stejném koaličním půdorysu jako ta původní a do svých funkcí se vrátila většina ministrů.

Už loni na jaře se ale uvnitř koalice začaly objevovat nové spory, důvodem bylo například výraznější zvýšení rozpočtového schodku, strany se nemohly dohodnout ani na úpravě pravidel vazebního stíhání obviněných. Letos se pak Sulíkova SaS a Matovič nedokázali shodnout na návrhu zdanění ruské ropy výměnou za nižší daně na pohonné hmoty na Slovensku. SaS se v poslední době opakovaně odmítla zúčastnit jednání lídrů koalice, což zdůvodnila výpady ze strany Matoviče. Šéf OĽaNO na oplátku nařkl Sulíkovu stranu, že neúčastí na jednání špiček koalice blokuje přijímání rozhodnutí.

Strana Sloboda a solidarita nakonec 6. července oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s Matovičem jako členem vlády. Sulík také řekl, že pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí OĽaNO požadavek na odchod svého šéfa z kabinetu předem odmítlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...