Slovenský parlament odhlasoval sporné změny v justici. Elitní speciální prokuratura skončí

Nahrávám video

Slovenská sněmovna schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury. Vládní koalice prosadila až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Poslanci absolvovali zhruba čtyři sta hlasování v souvislosti s pozměňovacími návrhy, které předložili hlavně opoziční poslanci. Vláda téměř všechny návrhy odmítla. Chystané změny v justici kritizovaly i evropské instituce. Ve slovenských městech ve čtvrtek pokračovaly protivládní protesty.

Schválené změny posoudí prezidentka Zuzana Čaputová, která už dříve ohlásila, že je připravena změny v trestním zákoníku vetovat a vrátit sněmovně k opětovnému projednání. Po odhlasování změn parlamentem uvedla, že schválení novely je špatnou zprávou pro Slovensko a pro všechny jeho občany. Dodala, že zváží své další kroky tak, aby zákon nenabyl platnosti.

Strany vládní koalice již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica mají ovšem v parlamentu dostatek hlasů na prolomení případného veta hlavy státu.

Ficův kabinet prosazuje snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu, dále zkrácení promlčecích lhůt trestných činů či zrušení elitního útvaru prokuratury. Potřebu těchto změn vláda zdůvodňuje nastavením trestním sazeb na evropskou úroveň a podjatostí elitní speciální prokuratury. Představitelé kabinetu tvrdí, že tento úřad se stal v předchozím volebním období nástrojem tehdejší vlády na pronásledování opozice, ve které byl také Ficův Smer.

Dohled prokuratury nad aférami Smeru

Podle opozice je ale ve skutečnosti cílem předlohy dosáhnout beztrestnosti pro stíhané lidi, kteří jsou blízcí vládním stranám. Elitní útvar prokuratury vykonává dozor také nad kauzami z doby dřívějšího vládnutí Ficova Smeru, ve kterých bylo obviněno nebo již odsouzeno několik desítek lidí. Mezi nimi jsou kromě jiných soudci, podnikatelé, někdejší vedení a pracovníci různých institucí včetně bezpečnostních složek státu.

„Pokud zrušíte takový úřad jako speciální prokuraturu, který má v uvozovkách za cíl nahánění mafiánů, tak opozice nepřehání, když naznačuje, že takovýto balíček může, nebo dokonce je pro-mafiánský, případně to má mít pozitivní dopad na jednotlivé trestné činy nominantů nebo lidí, kteří byli v minulosti nominanty vládních stran, Smeru nebo Slovenské národné strany,“ uvedl politolog Radoslav Štefančík, děkan Fakulty aplikovaných jazyků Ekonomické univerzity v Bratislavě.

V korupční kauze je obviněn třeba místopředseda parlamentu za Smer Peter Žiga. Osmiletý trest vězení za korupci si už odpykává bývalý šéf speciální prokuratury Dušan Kováčik. Zmíněné případy začala policie vyšetřovat v uplynulých několika letech, kdy byl Smer v opozici. Fico vyšetřování kauz zpochybňoval a zastal se například Kováčika.

Slovenská média dříve uvedla, že zákon způsobí promlčení stíhání mimo jiné ve sledovaných případech, ve kterých čelí obvinění či obžalobě spoluzakladatel finanční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák či guvernér slovenské centrální banky a bývalý ministr financí za Smer Peter Kažimír. To by znamenalo, že jejich stíhání bude muset být zastaveno.

Na soudní proces čeká také obžalovaný bývalý policejní prezident a nyní poslanec Smeru Tibor Gašpar, kterému podle opozice novela trestního zákoníku rovněž pomůže.

Zkrácené promlčecí lhůty u znásilnění

Ke zmírnění trestů ukládaných za některé trestné činy, včetně podvodů, krádeží či korupce, má dojít nejen na základě snížení samotných trestních sazeb, ale také kvůli výraznému zvýšení hranic vzniklé škody, na kterých rovněž závisí výše trestu. Pachatel by tak mohl vyváznout s podmínkou i v některých případech, ve kterých mu nyní hrozí dlouholetý trest vězení.

V reakci na kritiku opozice ohledně zkrácení promlčení lhůty také při znásilnění, jeden z poslanců Smeru řekl, že změna má motivovat ženy, aby tento trestný čin oznamovaly. Úpravu obhajoval i tím, že ve Spojených státech dochází k tomu, že ženy až s velkým časovým odstupem tvrdí, že byly znásilněny a že pak začne „vydírání, mediální lynč“.

„Schválená novela trestního zákoníku oslabuje právní stát a boj s korupcí,“ reagovala na čtvrteční hlasování poslanců nevládní organizace Transparency International Slovensko. V některých případech má podle ní na Slovensku platit mírnější úprava než v Česku.

Poslankyně opoziční strany Sloboda a Solidarita a exministryně spravedlnosti Mária Kolíková podle listu Denník N vyjádřila přesvědčení, že slovenský ústavní soud bude mít dostatek důvodů, aby platnost schváleného zákona pozastavil.

„Překvapuje mě, jak neuvěřitelný v tom (vládní politici) mají chaos. Včera večer pan Gašpar předkládal jeden pozměňovací návrh za druhým, opravoval svoje předchozí. Měl tam takové chyby jako nedokončené věty, dnes jsme se teprve dozvěděli, co všechno v těch pozměňovacích návrzích je. Tato vláda slibovala stabilitu, zkušené vládnutí, odbornost, a místo toho to skončilo velkým chaosem,“ kritizoval postup koalice předseda opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka.

Plány nové slovenské vlády znepokojily instituce EU. Úřad evropského veřejného žalobce v prosinci uvedl, že vládní návrh změn v trestním právu na Slovensku znamená vážné nebezpečí narušení právního státu. V lednu pak Evropský parlament schválil kvůli chystaným změnám vůči Slovensku kritickou rezoluci. Evropská komise vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení.

V reakci na výtky evropských institucí slovenská vládní koalice upravila předlohu tak, že například zpřísnila tresty mimo jiné za podvody s penězi Evropské unie či za krácení cla, které je příjmem unijního rozpočtu. Soudy také nebudou muset přednostně ukládat tresty domácího vězení místo trestu odnětí svobody, jak navrhovala vláda. Naopak, zvýšit by se měla ochrana soudců před stíháním v případě, že jsou podezřelí ze svévolného rozhodování.

Personální „čistky“

Kabinet schválil návrh změn v trestním právu bez předchozí širší odborné diskuse na začátku loňského prosince, zhruba půldruhého měsíce od svého nástupu do úřadu.

Připravované změny v trestním právu vyvolaly největší kritiku ze všech opatření nynější Ficovy vlády, která je v úřadu už více než čtvrt roku. Nová vládní koalice po svém nástupu do úřadu loni v říjnu například zastavila poskytování státní vojenské pomoci Ukrajině.

Provedla také rozsáhlé personální výměny v úřadech a dalších institucích, prosadila zvýšení některých daní a zdravotních odvodů, správních a soudních poplatků, dále opětovné zavedení zvláštní bankovní daně a oslabení druhého důchodového pilíře ve prospěch státního penzijního systému. Pobíratelům různých typů důchodů zase vyplatila mimořádný příspěvek a zavedla částečné kompenzace zvýšených splátek hypotečních úvěrů po nárůstu úrokových sazeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 19 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 48 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...