Slovenský parlament schválil výraznější zvýšení finanční podpory rodinám

Slovenský parlament schválil zvýšení přídavků na děti i odpočitatelné položky z daní pro rodiče a nový příspěvek na kroužky dětí. Opatření přijdou na více než miliardu eur (24,6 miliardy korun) ročně. Balíček kritizovali ekonomové, jedna z vládních stran i samospráva, která kvůli němu přijde o peníze.

Pokud zákon podepíše prezidentka Zuzana Čaputová, Slovensko bude v době vysoké inflace finančně pomáhat zejména rodinám s nezaopatřenými dětmi. Před dvěma týdny vláda vyčlenila zhruba 22 milionů eur (541 milionů korun) pro lidi nejvíce ohrožené stoupajícími náklady na financování základních životních potřeb.

České ministerstvo sociálních věcí navrhlo, aby stát vyplatil příspěvek 5000 korun na děti, jimž letos 1. srpna nebude ještě 18 let. Opatření by přišlo na 9,1 miliardy korun.

Slovenskou sněmovnou schválený zákon předpokládá navýšení přídavků na děti obecně na 40 eur (985 korun) měsíčně z nynějších bezmála 26 eur (640 korun). Odpočitatelná položka z daně z příjmů fyzických osob se rodičům za každé dítě více než zdvojnásobí a v závislosti na věku dítěte dosáhne 50 nebo 100 eur (1230 nebo 2460 korun) měsíčně. Na volnočasové aktivity zase bude stát přispívat částkou 60 eur (1480 korun) na dítě. Vládou navrhovaný balíček opatření na podporu rodin v hodnotě 1,2 miliardy eur (29,5 miliardy korun) poslanci při hlasování částečně upravili.

Opatření provází kritika

Ekonomové ale i vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) zmíněná opatření kritizovala, protože podle nich předpokládají plošné rozdávání peněz rodinám bez ohledu na jejich finanční situaci. Ministr školství za SaS Branislav Gröhling zase uvedl, že stát zavede příspěvek na kroužky, byť z finančního hlediska není dostatečně zajištěn základní chod škol a nebyly výrazněji zvýšené platy učitelům.

Samosprávě se zase nezamlouvá navýšení odpočitatelné položky z daně z příjmů fyzických osob. To povede ke snížení výběru této daně, kterou si rozdělují obce, města a samosprávné kraje. Pro rozpočet samospráv to bude znamenat celkový výpadek více než půl miliardy eur (12,3 miliardy korun).

Část vládní koalice prosadila předlohu ve sněmovně ve zrychleném režimu i bez hlasů poslanců SaS, a to díky podpoře některých opozičních a nezařazených poslanců. Vyšší finanční pomoc rodinám prosazoval zejména ministr financí Igor Matovič, který nyní schválené návrhy nastínil už loni při představení základních parametrů daňové reformy. Tu jako celek vláda dosud neprojednala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...