Americký Senát podpořil návrh zveřejnit spisy k Epsteinovi

Nahrávám video

Americká Sněmovna reprezentantů a po ní i Senát jednoznačně podpořily návrh zákona, který by přinutil americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnit spisy k případu odsouzeného sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Prezident USA Donald Trump už předestřel, že tento právní předpis podepíše, pokud jej schválí Kongres. Sněmovna reprezentantů si zároveň vyžádala Epsteinovy finanční záznamy od jeho bank.

Návrh zveřejnit spisy podpořila Sněmovna reprezentantů drtivou většinou 427 hlasů. Jediným kongresmanem, který hlasoval proti, byl republikán Clay Higgins. Ten na síti X napsal, že v této podobě nemohl návrh podpořit, neboť by v případě schválení poškodil nevinné osoby.

Senát, tedy horní komora amerického Kongresu, následně podle agentury AFP vyjádřil jednomyslný souhlas s tím, aby byl návrh považován za schválený, jakmile dorazí ze Sněmovny reprezentantů, a aby jej neprodleně dostal k podpisu prezident Trump.

Nahrávám video

Demokratičtí zákonodárci ze sněmovního výboru pro dohled minulý týden zveřejnili několik e-mailů, ve kterých Epstein zmiňoval nynějšího prezidenta Trumpa. Korespondence podle demokratů mimo jiné zřejmě naznačuje, že Trump strávil hodiny v Epsteinově domě s jednou z obětí sexuálního zneužívání. Výbor nakonec zveřejnil přes dvacet tisíc stránek dokumentů získaných z Epsteinovy pozůstalosti, nyní sněmovnou přijatý zákon se týká spisů, které má k dispozici ministerstvo spravedlnosti v souvislosti s Epsteinovým vyšetřováním.

Trump spojitost se sebou odmítá

Trump tvrdí, že s Epsteinovými sexuálními zločiny neměl nic společného, a ačkoli byli před desítkami let společně vyfotografováni, prezident uvedl, že se před Epsteinovým odsouzením rozkmotřili. Veřejnou snahu o zveřejnění vyšetřovacích dokumentů označuje za manipulaci ze strany demokratů, kteří podle něho odvádějí pozornost od skutečných problémů země, které jeho vláda úspěšně řeší. Zveřejnění podpořil až ve chvíli, kdy řada republikánů dala najevo, že bude bez ohledu na Trumpovu vůli hlasovat pro odtajnění spisů.

Amerikanista Jiří Pondělíček popisuje, že americký prezident prošel v rámci kauzy zveřejnění spisů názorovým obratem „o sto osmdesát stupňů“, když zpočátku označoval případné hlasování republikánů pro zveřejnění spisů za „vůči sobě nepřátelský čin“. Poté, co se ovšem ukázalo, že dostatečné množství republikánů bude pro návrh hlasovat i přes Trumpovy hrozby „trestáním“ podporovatelů zveřejnění, rozhodl se Trump zveřejnění sám podpořit, říká Pondělíček.

Nahrávám video

Americké ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pam Bondiové, které má spisy zveřejnit, nepůsobí podle amerikanisty nestranným dojmem a je možné, že Trump se jej bude snažit využít k vyšetřování demokratů v rámci celé kauzy a otočit nežádoucí pozornost na demokraty. Mezi zatím zveřejněnými zjištěními ohledně Epsteinovy kauzy se doposud neobjevilo nic, co by naznačovalo Trumpovu trestní odpovědnost, ačkoliv pro něj kauza znamená reputační riziko, míní Pondělíček.

Sám Trump, který byl prezidentem v době, kdy Jeffrey Epstein spáchal v cele sebevraždu, pracoval ve své kampani s konspiračními teoriemi o tom, že byl Epstein „ve vězení umlčen“, aby byli ochráněni jeho bohatí klienti, a to se mu teď vrací, dodává amerikanista.

Sněmovna reprezentantů si zároveň vyžádala Epsteinovy finanční záznamy od bank

Sněmovna reprezentantů zároveň požaduje Epsteinovy finanční záznamy od bank JPMorgan Chase, Deutsche Bank a z Amerických Panenských ostrovů, píše server Politico.

„Žádosti o vydání příslušné dokumentace byly oznámeny hned poté, co Sněmovna reprezentantů a Senát drtivou většinou hlasů nařídily ministerstvu spravedlnosti zveřejnit více informací o případu, který proti Epsteinovi vedlo,“ napsal sever.

Satirická socha Trumpa a Epsteina ve Washingtonu D. C., 3. 10. 2025
Zdroj: Reuters/Jonathan Ernst

Podle textu vyžadujícího vydání dokumentace zahájila banka JPMorgan Chase interní vyšetřování účtů, které u ní dříve vedl Epstein, přičemž „v průběhu procesu označila asi 4700 transakcí jako ‚podezřelé‘“. „Epstein spravoval své finance přes Deutsche Bank od roku 2013 potenciálně až do konce roku 2018,“ uvádí Politico.

Případy týkající se Epsteina vyvolávají nejen v USA značnou pozornost médií, neboť finančník udržoval úzké vazby také s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem či britským princem Andrewem.

Epstein v roce 2019 spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek. Už v roce 2008 byl Epstein v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na osmnáct měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...