Sociální demokracie v Dánsku zčásti přijala politiku nacionalistů a slaví triumf, protiimigrační strana propadla

Dánské parlamentní volby vyhráli opoziční sociální demokraté předsedkyně Mette Frederiksenové. Jednačtyřicetiletá politička by se mohla stát nejmladší předsedkyní vlády v historii státu. Současný premiér Lars Lökke Rasmussen už podal rezignaci. Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana. Dánsko je po Švédsku a Finsku za poslední rok už třetí severskou zemí, kde se voliči přiklonili k levici.

Sociální demokraté dostali 25,9 procenta hlasů, Rasmussenova středopravicová liberální strana Venstre skončila druhá (23,4 procenta). Premiér již uznal prohru. „Měli jsme fantastické volby, vláda se ale změní,“ řekl svým příznivcům. Liberálové v Dánsku dominovali 14 z posledních 18 let, připomíná BBC.

Dánská lidová strana zřejmě doplatila na podporu vlády

Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana, která Rasmussenovu menšinovou vládu podporovala. Po slabém výsledku v nedávných volbách do Evropského parlamentu jí nyní svůj hlas odevzdalo pouze 8,7 procenta voličů, což je obrovský pokles oproti volbám v roce 2015, v nichž strana získala přes 21 procent.

Jde o nejhorší výsledek strany od roku 1998. „Neopustím loď uprostřed bouře, beru na sebe odpovědnost, abych posunul stranu znovu vpřed,“ prohlásil lídr Kristian Thulesen Dahl.

Dánskou lidovou stranu oslabil mimo jiné zákon o konfiskaci majetku migrantů na financování jejich pobytu, který podpořila většina velkých stran, a to navzdory kritikům, kteří připomínali okrádání Židů nacisty za druhé světové války.

Sociální demokraté budou mít s dalšími čtyřmi levostředovými politickými uskupeními těsnou většinu 91 křesel ve 179členném parlamentu. Premiérův liberálně-pravicový blok získal mandátů 75. Volební účast byla vysoká (84,5 procenta).

„Je to historicky velké vítězství,“ prohlásila po zveřejnění výsledků pravděpodobná příští premiérka Frederiksenová. Podle agentury DPA se nejspíše nyní pokusí vytvořit menšinovou vládu, jež se bude opírat o podporu levicových stran, s nimiž se sociální demokraté shodují na většině témat. V otázce migrace, kde jednačtyřicetiletá Frederiksenová zastává přísnější postoje, bude vláda pravděpodobně hledat podporu i na pravici.

Levice chce omezit přistěhovalectví

Předvolební kampani dominovala témata migrace, sociálního zabezpečení a klimatických změn. Podle únorového Gallupova ústavu si 57 procent Dánů, myslí, že prioritou nového kabinetu by měl být boj s globálním oteplováním. Přesvědčeno je o tom 69 procent mladých mezi 18 a 35 lety. „Myslím si, že klima je to nejdůležitější, takže pro to jsem volila,“ uvedla devětadvacetiletá Amalie Falcková-Schmidtová.

Dánové volili v době, kdy je ekonomika na vzestupu a nezaměstnanost naopak na minimu. Sociální demokraté si přízeň lidí získali sliby zvýšit sociální výdaje a omezit přistěhovalectví s cílem ochránit sociální systém a integrovat ty migranty, kteří do Dánska přišli v minulých letech.

Sociální demokraté minulý rok pod vedením Frederiksenové dokonce navrhli posílat žadatele o azyl do zvláštních táborů na severu Afriky, a to do doby, než by úřady vyřídily jejich žádost.

Dánsko v roce 2015 patřilo s 21 tisíci žadateli o azyl k zemím, kam přišlo nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů počet žadatelů o azyl v zemi od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3500.

Nahrávám video

Předchozí vlády v reakci na stárnutí populace prosadily nepopulární opatření v podobě postupného zvýšení důchodového věku ze stávajících 65 na celosvětově rekordních 73 let a zkrátily dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti ze čtyř na dva roky.

Sociálnědemokratická strana slibuje, že tento trend zastaví. Lidem, kteří pracovali více než 40 let, chce například umožnit dřívější odchod do důchodu.

Končící premiér Rasmussen považuje vize Frederiksenové za nerealistické. „Vláda sociálních demokratů absolutně závislá na podpoře dánských levicových stran bude mít za následek úplně jinou ekonomickou politiku. Nepovede k prosperitě a růstu, Dánsko se stane chudším, a ne bohatším,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...