Solejmáního nepomstí podle íránského generála ani Trumpova smrt

Nahrávám video

Uspokojivou odvetou za zabití íránského generála Kásema Solejmáního není ani zabití amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prohlásil to velitel letectva íránských revolučních gard Amír Alí Hádžízáde, který se v Teheránu stejně jako ostatní nejvyšší íránští představitelé zúčastnil smutečního obřadu za Solejmáního. Americká armáda s pomocí dronu a na Trumpův příkaz v pátek zabila Solejmáního v Bagdádu.

Brigádní generál Hádžízáde prohlásil, že dostatečnou satisfakcí bude jedině odstranění všech amerických vojáků z Blízkého východu. Pod Hádžízádeho velení spadají rakety, jimiž je Írán zřejmě schopen zasáhnout americké základny v regionu.

Hádžízáde, jehož citoval server Iran Front Page, řekl, že pomsta za Solejmáního neskončí vypálením čtyř raket, zásahem jedné americké základny nebo třeba i zabitím Trumpa. „Nic z toho nemá tutéž váhu jako krev tohoto mučedníka. Jediné, co může jeho krev vyvážit, je úplná porážka Ameriky v této oblasti,“ řekl Hádžízáde. Trumpovi doporučil, aby objednal rakve pro americké vojáky.

Podobně se v pondělí v íránské státní televizi vyjádřil také Solejmáního nástupce v čel jednotek Kuds Esmáíl Káaní. „Všemohoucí Bůh nám slíbil, že dostaneme odplatu… Rozhodně podnikneme jisté kroky,“ uvedl Káaní. „Slibujeme, že budeme pokračovat v cestě mučedníka Solejmáního se stejným odhodláním… a jediným odškodným pro nás bude to, že Ameriku vystrnadíme z regionu,“ dodal.

Také podle vůdce libanonského Hizballáhu Hasana Nasralláha je jedinou možnou odvetou za Solejmáního smrt vypuzení Američanů z regionu. Solejmání udržoval s Hizballáhem těsné kontakty. Při jednom rozhovoru loni řekl, že on a Nasralláh unikli izraelskému pokusu o atentát, když se na ně v roce 2006 izraelské letadlo zaměřilo v Bejrútu.

Alí Chameneí u rakve generála Solejmáního
Zdroj: ČTK/AP

Se Solejmáním se loučily miliony Íránců v čele s ajatolláhem

V Teheránu se v pondělí konal smuteční obřad za Solejmáního i další íránské představitele, kteří byli spolu s ním během amerického útoku zabiti. Nejvyšší íránský duchovní ajatolláh Alí Chameneí, který měl ke generálovi blízko, pronesl nad rakvemi modlitby a propukl v pláč. Teheránské ulice zaplnily davy truchlících, podle íránské policie byly na místě miliony lidí. 

Pohřbu byl vedle Chameneího přítomen i prezident Hasan Rouhání, Solejmáního nástupce Esmáíl Káaní a další vysocí představitelé. Obřadu se účastnil i lídr palestinského islamistického hnutí Hamas Ismáíl Haníja.

Dcera zabitého velitele na smutečním obřadu uvedla, že rodiny amerických vojáků na Blízkém východě budou čekat na smrt svých dětí. Prohlásila, že Spojené státy a Izrael čeká temný den. „Šílený Trumpe, nemysli si, že po mučednické smrti mého otce vše skončilo,“ uvedla v projevu, který odvysílala televize.

Už ráno desetitisícové davy zaplnily ulice íránské metropole. Truchlící nesli plakáty se Solejmáního portrétem a rudé šíitské vlajky, které tradičně symbolizují krev někoho, kdo byl zabit neprávem a volají po odplatě.

Pohrozil i Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí Íránu znovu pohrozil „velkou odvetnou akcí“ v případě, že by kvůli zabití Kásima Solejmáního zaútočil na americké cíle.

Trump mluvil s novináři během zpáteční cesty z vánoční dovolené na Floridě na palubě prezidentského speciálu a v zásadě zopakoval svá předchozí prohlášení. Už v noci na neděli nejvyšší americký představitel řekl, že Spojené státy vytipovaly 52 cílů, které zasáhnou v případě íránské snahy o odvetu. Některé z nich jsou podle Trumpa velmi důležité pro Írán a tamní kulturu.

„Oni mohou zabíjet naše občany. Oni mohou mučit a mrzačit naše občany. Oni mohou používat nástražná zařízení a vyhazovat naše občany do vzduchu. A my nesmíme sáhnout na jejich kulturní památky? Takhle to nefunguje,“ řekl Trump reportérům během letu do Washingtonu.

Americký prezident také pohrozil Iráku sankcemi v případě, že nedodrží dohodu, podle níž v zemi působí přes pět tisíc amerických vojáků. Irácký parlament v neděli v souvislosti se zabitím Solejmáního schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí už dal najevo, že od americké strany očekává ohledně stažení vojáků spolupráci.

Evropští politici i NATO chtějí zmírnění napětí

Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson vyzvali ve společném prohlášení ke zmírnění napjaté situace v Iráku. Spirála násilí a útoky na koaliční síly podle nich musí skončit. Zvláště Írán musí upustit od dalších násilných akcí, uvedli.

„Odsoudili jsme nejnovější útoky na koaliční jednotky a jsme hluboce znepokojeni rolí, jakou v regionu sehrál Írán,“ píše trojice politiků. Podle jejich prohlášení mají všichni aktéři jednat nanejvýš zdrženlivě a s vědomím zodpovědnosti. Po Teheránu požadují mimo jiné, aby vzal zpět všechna opatření, která jsou v rozporu s mezinárodní dohodou o jeho jaderném programu. Po Bagdádu pak chtějí, aby nadále podporoval koaliční jednotky v boji proti takzvanému Islámskému státu.

Ke zdrženlivosti vyzval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po jednání s představiteli členských států Aliance.

Írán v neděli oznámil, že se nadále necítí být vázán jadernou dohodou z roku 2015 a bude neomezeně pokračovat ve svém jaderném programu a obohacování uranu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE v pondělí potvrdila, že Írán od jaderné dohody odstupuje, byť s možností návratu. Prezident Trump vzkázal, že Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 26 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 56 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.