Soud zprostil Airbus a Air France obvinění z neúmyslného zabití kvůli havárii na lince z Ria do Paříže

Nahrávám video

Soud v Paříži v pondělí zprostil společnosti Air France a Airbus obvinění z neúmyslného zabití, kterému čelily kvůli havárii letadla na lince z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Při incidentu zemřelo 228 lidí. O rozhodnutí soudu informovaly agentury AFP a AP. Pokud došlo k pochybením, jejich spojitost s nehodou není jistá a nemohla být prokázána, uvedl podle AFP soudce.

Přepravce i výrobce letadel odpovědnost odmítali a požadovali zamítnutí žaloby. Možným pochybením se zabývali dva prokurátoři, každý měl na starosti jednu větev případu, tvrdí francouzská televizní stanice BFM. Procesy s oběma společnostmi trvaly celkem devět týdnů.

„Musím konstatovat, že vzhledem k tehdejším vědeckým poznatkům nebylo možné konstatovat žádné trestně právní pochybení,“ uvedl jeden ze soudců podle BFM TV. „Airbus čelil obvinění z podcenění nebezpečí plynoucího ze zamrznutí rychlostních sond a neinformování letecké společnosti, jak v těchto případech postupovat,“ vysvětlil obžalobu Sebastien Busy, právní zástupce rodin obětí.

Třináct let čekání na rozsudek

Při čtení rozsudku znělo v soudní síni vzlykání. Verdikt je podle agentury AP obrovskou porážkou pro rodiny obětí, které 13 let bojovaly za to, aby se případ vůbec dostal k soudu. „Jsme z toho znechucení. Soud nám neustále říká: musíte jít dál, tady žádný problém neexistuje,“ uvedla Danièle Lamyová, která při nehodě přišla o svého syna Erica a šéfuje sdružení rodin obětí. „U mocných vítězí beztrestnost. Století ubíhají a nic se nemění,“ dodala.

„Osvobození? Přiznávám, že jsem ztratila víru ve spravedlnost v naší zemi,“ reagovala na rozsudek žena, která při tragédii přišla o rodiče.

Rodiny obětí ze tří desítek zemí celého světa po rozsudku tvrdí, že se spravedlnosti nedočkaly. Poukazují ale na zlepšení dohledu nad technickým stavem letadel. „Především je důležité, aby byla bezpečnostní opatření posílena a něco podobného se už nikdy neopakovalo,“ soudí Corinne Soulasová, matka jedné z obětí. Air France také vyměnila rychloměry na všech svých strojích za modernější typ.

I když soud neshledal společnosti vinnými z trestného činu, soudci uvedli, že Airbus a Air France nesou občanskou odpovědnost za škody způsobené nehodou, a nařídili jim odškodnit rodiny obětí. Celkovou částku soud neuvedl, v září by se ale mělo konat další slyšení, které to upřesní. Air France již rodiny obětí, které pocházely ze 33 zemí, odškodnil.

Dva měsíce trvající proces skončil výsledky, ze kterých jsou rodiny obětí podle zpravodajských agentur naštvané a zklamané. Nezvykle dokonce i státní zástupci argumentovali pro zproštění obžaloby a tvrdili, že řízení nepřineslo dostatek důkazů pro trestní odpovědnost společností.

Společnost Air France v reakci na verdikt uvedla, že „ho bere na vědomí“ a že „bude vždy pamatovat na oběti této hrozné nehody a vyjadřuje hluboký soucit všem jejich blízkým“.

Nejhorší havárie v dějinách francouzského leteckého dopravce

Stroj Airbus A330 letu AF447 se zřítil do Atlantiku 1. června 2009. Na jeho palubě zemřelo 228 cestujících a členů posádky tří desítek národností. Šlo o nejhorší havárii v dějinách Air France. Trosky stroje se našly až o téměř dva roky později v hloubce 3900 metrů. Vyšetřovací zpráva z roku 2012 uvedla, že k nehodě přispěly nedostatky ve vybavení letounu a nevhodné reakce vystresovaných pilotů. Série odborných analýz mimo jiné ukázala, že piloty zmátla námraza na rychlostních sondách a stroj havaroval za méně než pět minut.

Aerolinky Air France byly obviněny z toho, že své piloty nedostatečně proškolily. Výrobce Airbus pak podle prokuratury podcenil následky selhání čidel. Prokuratura nicméně při závěrečné řeči loni v prosinci uvedla, že odpovědnost firem nelze prokázat.

Podle prezidenta Národní společnosti leteckých pilotů Yvese Deshayese Air France ani nemohla připravit piloty na podobné extrémní situace. „Reagovali s tím, co měli k dispozici, co mohli použít a jak byli na podobné situace vycvičeni,“ doplnil Deshayes.

Ve Francii šlo podle agentury Reuters o první případ, kdy justice posuzovala možné neúmyslné zabití společností. V případě odsouzení firmám hrozila pokuta až 225 tisíc eur (5,3 milionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 36 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...