Španělská vláda chce odtajnit dokumenty z doby frankistické diktatury

Španělská vláda chce odtajnit dokumenty z doby diktatury Francisco Franca, napsala agentura EFE. S odtajněním dokumentů z doby před rokem 1981 počítá reforma pravidel o státním tajemství, kterou však musí ještě schválit parlament. Podle novely nebude možné utajit dokumenty obsahující informace o zločinech proti lidskosti nebo závažných porušeních lidských práv.

Nový návrh zákona počítá s časovým omezením tajnosti dokumentů. Nejvyšší utajení tak bude omezeno na 45 let, které bude možné prodloužit jen v případě, že by zveřejnění ohrozilo národní bezpečnost, napsala EFE. V případě, že by se zákon podařilo rychle projednat v parlamentu, mohl by začít platit v příštím roce. Utajení by tak odpadlo u dokumentů pořízených před rokem 1981.

Dosud se vláda masovému odtajnění dokumentů z období frankismu i přechodu k demokracii bránila s odůvodněním, že by šlo o administrativně velmi náročný proces, poznamenal web El País.

Současná legislativní úprava ve Španělsku pochází z doby diktatury, která skončila s úmrtím Franca v roce 1975. Zákon nepočítá s časovým omezením platnosti tajemství. Podle současného ministra spravedlnosti Felixe Bolañose nový zákon přiblíží španělskou úpravu k evropským standardům. „Poprvé v dějinách naší země tu bude možnost automaticky odtajnit dokumenty, které byly dosud utajené,“ uvedl ministr.

Odtajnění dlouhodobě požadují baskické politické síly

Odtajnění dokumentů dlouhodobě požadují baskické politické síly, které si od toho slibují objasnění působení policie a bezpečnostních jednotek. Ty se v rámci potírání aktivit ozbrojené organizace ETA dopouštěly porušování zákonů. Podle agentury Reuters odtajnění dokumentů bude moci otevřít cestu k novým informacím ohledně vztahů mezi Francem a německým diktátorem Adolfem Hitlerem.

Španělský princ Juan Carlos spolu s diktátorem Francisco Francem během vojenské přehlídky v Madridu 29. května 1966
Zdroj: ČTK/AP

Objasněn by mohl být i incident z roku 1966, kdy na španělské město Palomares dopadly po srážce dvou amerických letadel čtyři termonukleární bomby. Tři spadly na pevninu, čtvrtá do moře. Všechny se však našly.

Za vyzrazení utajovaných dokumentů bude podle návrhu hrozit sankce ve výši od 30 tisíc do 2,5 milionu eur (756 tisíc korun až 63 milionů korun). Nebude navíc možné utajit dokumenty obsahující informace o zločinech proti lidskosti nebo závažných porušeních lidských práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 35 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...