„Spitzenkandidátka“ Kellerová: Stále ještě nemáme stejnou úroveň mezi západem a východem EU

Německá europoslankyně Franziska Kellerová byla takzvaným „spitzenkandidátem“ Zelených již před pěti lety. „Tehdy se však téměř neodehrávaly debaty mezi lídry jednotlivých kandidátek a byla tomu věnována menší pozornost než dnes,“ srovnává.

Hlavním cílem její frakce je dle jejích slov posílit Evropskou unii a modifikovat ji tak, aby byla sociální a demokratičtější, „více pro lidi“.

„Myslím si, že Evropská unie je nejúžasnější ideál, který jsme kdy v Evropě měli. Po druhé světové válce, po tom strašlivém krveprolití a ničení, které Německo zapříčinilo zbytku Evropy, se objevila vůle vybudovat společnou Unii. To vedlo k instituci Evropského parlamentu, kde se věci řeší slovy, a ne zbraněmi. To je úžasný výsledek,“ uvedla.

Pozornost si žádá i ochrana klimatu

V dnešní době rychlých a neustálých změn se ale podle ní musí měnit právě i samotná Evropská unie a hlavní body, které si uskupení kdysi vytyčilo – jako mír, prosperita a demokracie – podle ní už dnes nestačí. „Jsou tady také věci jako klimatické změny, bojujeme o zdroje, lidé utíkají ze svých domovů, přesouvají se. Máme sucho, špatnou úrodu, povodně, s tím vším musíme něco udělat,“ upozorňuje. 

Například v oblasti prosperity Evropská unie navíc prý své úkoly příliš neplní. „Některé země mají větší užitek z evropské integrace než jiné. V Řecku a Itálii klesají důchody, nezaměstnanost mladých v řadě regionů vzrůstá. Stále ještě nemáme stejnou úroveň mezi Západem a Východem,“ uvedla v rozhovoru.

Úkolem Evropské unie je podle ní zajistit vládu práva a demokracie na území všech jejích členských států. „Demokracie a svoboda, to je něco, co vždy přitahovalo nové členské státy, ale ukazuje se, že samotné přistoupení do Evropské unie vše nevyřeší. Vidíme, jak vypadá například situace v Maďarsku, kde je napadána občanská společnost a nezávislost soudů,“ připomněla. 

Pro frakci Zelených je důležité i téma korupce. Podle Kellerové se týká nejen východní Evropy, ale celé EU. Evropská unie podle ní musí zajistit, že se bude bojovat proti korupci na všech úrovních. „Je potřeba prověřit i jednotlivé instituce EU,“ podotkla.

Potíže má v této oblasti podle ní například Rumunsko, ale i Španělsko nebo Česká republika. „Například vy máte premiéra Andreje Babiše (ANO), jeho zemědělské společnosti, které čerpají z evropských fondů, to jistě není správně,“ uvedla Kellerová. Problémem je podle ní například i potenciální konflikt zájmů českého premiéra. „Musí si vyřešit svůj konflikt zájmů – buď se zbavit podnikání, nebo odstoupit z úřadu,“ míní Kellerová.

Předseda vlády Babiš podobnou kritiku dlouhodobě odmítá. Akcie svého holdingu Agrofert vložil kvůli zákonu o střetu zájmů předloni v únoru do svěřenských fondů. Uvádí, že se svými bývalými firmami nemá v současnosti nic společného.

Fenomén nárůstu populismu

Nárůst populismu a pravicového extremismu v Evropě, který se v posledních letech projevuje, je podle Kellerové důsledkem rostoucí sociální nejistoty i zvyku svalování viny na Brusel.

„Když svalujete špatné věci na někoho, kdo stojí mimo sféru vašeho vlivu, tak to vytváří prostor pro pravicový extremismus. Populisti říkají: ‚Musíme se zbavit toho vnějšího vlivu, ať už je to cokoliv.‘ I když vláda spolurozhoduje, i když máte svobodné volby do Evropského parlamentu. To je problém,“ uvedla.

V Evropě také narůstá pocit sociální nejistoty, lidé už si nejsou jistí, že si udrží svou práci, nevěří, že jejich děti budou mít lepší život než oni a jejich rodiče, jmenuje Kellerová. Navíc lidé musí držet krok i s překotným technologickým vývojem.

Ve stále složitější době pak právě populisté přicházejí s líbivými a jednoduchými řešeními. Posílit tak mohou i v Evropském parlamentu. „Ale já jsem optimistická. Řada lidí totiž říká, že s tímto vývojem není spokojená,“ podotkla Kellerová.

Při posledních eurovolbách byla velkým tématem také migrace. Podle Kellerové je to velký problém. „Lidé ve Středozemním moři každý den umírají a neziskové organizace nemohou efektivně působit,“ říká. Je ale podle ní třeba neomezovat se v diskusi pouze na migraci. „Jsou tu i jiné velké problémy,“ uvedla.  

A jak vidí Evropu za pět let? „Jsem optimista. Myslím si, že skutečná změna je možná a že získáme většinu v europarlamentu, abychom zajistili, že Evropa bude pro občany, bude zajišťovat sociální jistototy, aby se další generace měla ještě lépe,“ uvedla závěrem.