„Spitzenkandidátka“ Vestagerová věří v globálně silnou Evropu. Prostor tu je, říká

Nahrávám video

Už za týden vyberou voliči v členských zemích Evropské unie nový Evropský parlament. Česká televize nabídla v této souvislosti možnost rozhovoru všem volebním lídrům nominovaným frakcemi v Evropském parlamentu. Přináší je každý víkendový den v 17:30. Se současnou eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou z Dánska, kterou do čela Evropské komise nominovala Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, hovořil Lukáš Dolanský.

Pro Marghrete Vestagerovou nebylo těžké přijmout nominaci „spitzenkandidátky“, protože to otevírá prostor pro debatu o všech palčivých tématech současné Evropy. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) má sedm spitzenkandidátů. „Demokracie má dva zdroje legitimity – členské státy a lidový výběr. Na základě toho by se mělo vybrat, kdo bude v našem čele,“ prohlásila Vestagerová s tím, že členské státy, z nichž vzejde Rada, i občané volící europarlament by měli společně na stejné úrovni utvářet Evropu.

Podle ní se po volbách objeví nové tváře s různými ambicemi i motivy a pravděpodobně proběhne řada diskusí za zavřenými dveřmi, které budou hledat nového šéfa Evropské komise. Fakt, že ji samotnou list Financial Times označil za nástupkyni současného předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera, nepovažuje za zavazující.

Komise musí pracovat jako celek

Pokud by do čela Komise usedla, považovala by za klíčové ji genderově vyvážit, aby voliči viděli snahu dělat věci jinak. Dalším krokem by byla úloha spolupráce Komise v celku. „Práce s parlamentem a členskými státy je velice úzká a jde o jednu z největších výzev pro Evropu. Definovat, zda dokážeme hledat řešení a odstraňovat rozdíly,“ soudí eurokomisařka z Dánska.

V souvislosti s nárůstem populismu v Evropě si uvědomuje, že řada lidí má pocit, že je nikdo neposlouchá. Lidé mimo velká města nebo v okrajových státech Unie mají mít podle Vestagerové rovněž zastoupení v diskusi třeba o bezpečnosti hranic. Proto je třeba hledat odpovědi a nenechat to na nacionalistech a populistech.

Nedostatek právního státu v Polsku nebo v Maďarsku vnímám jako velký problém, protože téma právního státu je velmi důležité. Zasahuje to do každodenního života, s každým musí být zacházeno stejně. Každý má mít stejnou možnost studovat na univerzitě, ať už jste běžný občan nebo syn rektora. Musíte mít možnost reklamovat vadný produkt, i to znamená vládu práva a právní stát, rovné zacházení.
Margrethe Vestagerová

Je potřeba posilovat diskusi, která podpoří vědomí užitečnosti silné Evropy, protože některá témata nelze řešit z pozice jednoho malého státu. „Když se podívám na svou zemi, Dánsko, lidé by asi nerozuměli tomu, že bychom snad byli schopni sami vyřešit změny klimatu. Nebo jak se stavět k daňovým únikům,“ vysvětluje kandidátka na šéfku Komise. Nacionalisté a populisté se těmto tématům záměrně vyhýbají, ale bez silné evropské spolupráce nevznikne dostatečně silná páka k řešení těchto témat, dodává. 

Vestagerovou zaráží, že země jako Polsko, Maďarsko, ale i další státy střední a východní Evropy, mají potíž se zajištěním právního státu. Silný euroskepticismus České republiky až tolik nevnímá.

Se současnou komisařkou Věrou Jourovou má sama velmi dobrý vztah a považuje ji za svou kamarádku a kolegyni. „Vidím na její straně nasazení a nadšení. Myslím, že Česká republika má řadu výhod pramenících ze členství. Nepovažuji Česko za euroskeptické,“ dodává.

Ohledně možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše považuje Margrethe Vestagerová za klíčové dopřát každému výsadu, aby ostatní nepředjímali rozhodnutí v celé věci, než bude učiněno. „Nevíme, jak se bude vyvíjet další vyšetřování a jaký bude nález. Když se podíváme, jak jsme zareagovali na případy Polska a Maďarska, tam se také situace liší. Cíl je jediný – zajistit fungující právní stát, nezávislost soudního systému a tisku. Když se podíváme na situaci v Rumunsku, tam je ohrožen boj proti korupci. Musíme jednat konkrétně podle konkrétních případů,“ má za to Vestagerová.

Ohledně budoucnosti starého kontinentu bude podle ní klíčové postupovat v palčivých otázkách co nejkonkrétněji. Například v otázce bezpečnosti bude prosazovat zřízení pohraniční a pobřežní stráže. Také považuje za důležité zapracovat na tématu klimatické změny, aby se stalo zajímavým i pro firemní sektor. „A je důležité diskutovat o podstatě, co chceme zrealizovat. A ne dávat nějaké nálepky jako 'více' nebo 'méně' Evropy. Co to vůbec je, co to vůbec prakticky znamená?“ klade si otázku.

V blízké budoucnosti by si přála výrazně sebevědomější Evropu v globálním měřítku. Podle ní  v současném světě prostor pro sebevědomější Unii je. Evropské společenství už podle ní dokázalo překlenout zničenou Evropu válkou světovou i studenou.

„Vytvořili jsme prosperitu. Ta sice není dokonalá, ale je to nejlepší místo k žití za celou historii. Když si uvědomíme, jaké za sebou máme výsledky a co dokážeme, tak vyřešíme cokoli na seznamu povinností,“ ukončila rozhovor spitzenkandidátka s přáním, aby Unie usilovala o maximální naplnění svého potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 6 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 10 hhodinami
Načítání...