Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

Nahrávám video

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze. Dva vlivní republikánští zákonodárci Roger Wicker a Mike Rogers rozhodnutí kritizovali s tím, že podkopává hrozbu odstrašení a nahrává ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Mluvčí Pentagonu Sean Parnell ve svém prohlášení dle agentury AP uvedl, že „rozhodnutí (o stažení pěti tisíc vojáků z Německa) navazuje na důkladný průzkum rozložení (amerických) sil v Evropě a zohledňuje požadavky daného operačního prostoru a podmínky na místě.“

Americký republikánský senátor a předseda senátního výboru pro ozbrojené síly Roger Wicker a jeho stranický kolega Mike Rogers, který vede výbor pro ozbrojené síly ve Sněmovně reprezentantů ve společném prohlášení později v sobotu mimo jiné uvedli, že „Německo v reakci na výzvu prezidenta Trumpa k většímu sdílení zátěže zvyšuje své zapojení, výrazně navyšuje obranné výdaje a umožňuje americkým silám v rámci podpory operace Epic Fury (Epická zuřivost) hladký přístup k základnám a přelety“. Je podle nich v zájmu USA udržet si v Evropě „odstrašující potenciál“. Namísto stažení by podle nich bylo vhodnější přesunout těchto pět tisíc vojáků z Německa na východ Evropy.

Podle stanice NBC News chtěl šéf Bílého domu tímto krokem naznačit nespokojenost s mírou podpory, kterou evropští spojenci poskytli během izraelsko-americké války proti Íránu.

Nahrávám video

Merz v pondělí prohlásil, že Američané v jednáních s Teheránem zjevně nemají žádnou přesvědčivou strategii. Trump již dříve veřejně kritizoval Merze a představitele dalších členských států NATO za to, že se přímo nezapojili do vojenské kampaně proti Íránu.

Pistorius: Přítomnost vojáků je v zájmu Berlína i Washingtonu

Německý ministr obrany Boris Pistorius později v sobotu prohlásil, že přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém i americkém zájmu. Podle Pistoriuse ale není rozhodnutí USA nečekané a dalo se předvídat.

„S Američany úzce spolupracujeme... ve prospěch míru a bezpečnosti v Evropě, ve prospěch Ukrajiny a na odstrašení,“ řekl Pistorius. Evropské země ale podle něj na sebe musí vzít větší odpovědnost. „Německo je na dobré cestě, bundeswehr se zvětšuje, vojenský materiál se nakupuje rychleji a vzniká infrastruktura,“ uvedl také šéf německého resortu obrany.

Berlín se podle Pistoriuse chce o dalších úkolech radit s partnery z takzvané evropské pětky – tedy s Británií, Francií, Polskem a Itálií.

Nahrávám video

„NATO spolupracuje se Spojenými státy, aby se seznámilo s podrobnostmi jejich rozhodnutí ohledně rozmístění sil v Německu,“ vyjádřila se mluvčí NATO Allison Hartová. Tato změna podle ní dokládá, jak je potřebné, aby Evropa více investovala do obrany a převzala větší odpovědnost za bezpečnost Aliance.

Hartová připomněla, že členové NATO se loni na summitu v Haagu dohodli, že obranné výdaje do roku 2035 zvýší na pět procent HDP.

Americká armáda má v Německu silné zastoupení, jehož počátky sahají do období po druhé světové válce. Podle údajů ministerstva obrany USA bylo v prosinci loňského roku na základnách po celém Německu rozmístěno více než 36 tisíc vojáků v aktivní službě spolu s téměř 1500 záložníky a 11 500 civilními zaměstnanci, podotýkají NBC News.

Podle údajů armády USA z poloviny dubna je v Evropě rozmístěných asi 86 tisíc amerických vojáků, tento počet se pravidelně mění v závislosti na vojenských cvičeních a rotacích, a údaj o pěti tisících vojáků, kteří mají být staženi z Německa, proto není považován za nijak zvlášť závažný, dodává agentura DPA.

Desítky amerických základen v Evropě hrají důležitou roli při operacích armády USA v různých částech světa, například na Blízkém východě, připomíná DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...