Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Nahrávám video

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.

„S potěšením oznamuji, že vzhledem ke skutečnosti, že Evropská unie nedodržuje sjednanou obchodní dohodu, zvýším příští týden cla uvalená na osobní a nákladní automobily z Evropské unie,“ uvedl Trump. „Clo se zvýší na 25 procent,“ upřesnil.

Evropská komise obvinění z porušení dohody odmítla. Uvedla rovněž, že si ponechá otevřené všechny možnosti k ochraně zájmů Unie v případě, že USA podniknou opatření odporující podmínkám dohody.

Podle předsedy výboru Evropského parlamentu pro obchod Bernda Lange Trumpovo oznámení ukazuje, že Spojené státy jsou nespolehlivým obchodním partnerem. „Takto se k blízkým partnerům nechová. Nyní můžeme reagovat jen s maximální jasností a rozhodností a opřít se přitom o sílu naší pozice,“ prohlásil.

Právnička Kelly Ann Shawová, která působila jako Trumpova obchodní poradkyně během jeho prvního funkčního období, uvedla, že již delší dobu očekávala roztržku Washingtonu s EU kvůli pomalé implementaci obchodní dohody. „USA dohodu uvedly v platnost již v srpnu a ze strany EU jsme ještě neviděli snížení žádného cla,“ tvrdí.

Podle Evropské komise nicméně EU postupuje podle běžného legislativního mechanismu a průběžně Washington o tomto postupu informuje. „Nadále usilujeme o předvídatelné a vzájemně prospěšné transatlantické vztahy,“ uvedla Komise.

Komise může pozastavit celní výhody pro americké výrobky

Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se přitom loni v létě v rámcové obchodní dohodě domluvili na 15procentním stropu u cel na většinu dovozů z EU do USA. Tento strop by se měl vztahovat rovněž na automobily a automobilové součástky, připomněla agentura DPA.

EU se v rámci dohody na oplátku za 15procentní strop u cel na dovoz do USA zavázala zrušit cla na americké průmyslové zboží a usnadnit přístup na unijní trh pro zemědělské produkty z USA, jako je vepřové maso a mléčné výrobky.

Europoslanci v březnu obchodní dohodu mezi EU a Washingtonem podpořili. Zároveň stanovili podmínky snížení cel na americké produkty. Ty například předpokládají, že pokud Spojené státy zavedou dodatečná cla, Evropská komise může navrhnout pozastavení celních výhod pro americké výrobky. Konečnou podobu dohody musejí schválit také členské státy EU.

Vztahy mezi USA a řadou evropských zemí jsou v poslední době velmi napjaté. Tento týden se šéf Bílého domu dostal do sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem, který kritizoval postup USA v konfliktu s Íránem. Německo zároveň patří mezi významné výrobce automobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...