Státy musí zdůvodnit, proč označují některé země za bezpečné, uvedl unijní soud

Zákon, který zřizoval italská migrační střediska v Albánii, zřejmě nebyl zcela v souladu s unijním právem. Vyplývá to z rozhodnutí, které v pátek zveřejnil Soudní dvůr EU. Podle něj musí zákonodárci dohledatelnými zdroji odůvodnit rozhodnutí označit nějakou zemi ze bezpečnou, což se v případě dané legislativy podle italských soudů nedělo. Italská vláda rozhodnutí ostře kritizovala.

Unijní soud se zabýval otázkou, který vznesl soud v Římě. Ten řešil odvolání dvou občanů Bangladéše, kteří byli krátce umístěni do italského migračního střediska v Albánii na základě toho, že Itálie označuje jejich zemi za bezpečnou. Tím, že se římský soud obrátil s otázkou do Lucemburku, propadl příkaz k zadržení vydaný na oba migranty, které tak úřady musely vrátit nazpět do Itálie.

Italské soudy měly opakovaně pochybnosti, zda seznam bezpečných zemí sestavený vládou jihoevropské země obsahuje státy, které lze podle aktuální unijní legislativy takto označovat. Italský kabinet tvrdil, že soudy by se touto otázkou vůbec neměly zabývat.

Soudní dvůr EU nyní uvedl, že státy mohou sestavovat seznamy třetích bezpečných zemí. To se obvykle děje pro uplatnění zrychlených procedur vyhoštění migrantů, kteří z takových států pocházejí. Podle unijního soudu však musí mít národní soudy možnost označení dané země za bezpečnou přezkoumat. „Zdroje informací, na kterých je takové označení založeno, musí být přístupné žalujícím a národním soudům,“ sdělil v prohlášení evropský soud.

Soud v Římě, který se těmito otázkami zabývá, poukazoval na to, že italský zákon z října loňského roku ani doprovodné normy neobsahují informace, podle kterých se vláda a zákonodárci rozhodli označit některé země za bezpečné. Podle soudu tak migranti neměli možnost nechat přezkoumat správnost takového tvrzení soudem.

Soudní dvůr EU také zopakoval zásadu, že „členský stát nemůže označit za bezpečnou zemi původu třetí zemi, která nenaplňuje pro některé skupiny obyvatel materiální podmínky pro takové označení“. Italští ochránci práv migrantů upozorňovali, že tamní seznam bezpečných zemí obsahuje státy, ve kterých čelí perzekuci například političtí odpůrci vládní moci či lidé s jinou než heterosexuální orientací, což ve svých dokumentech dokládají i samotné italské úřady. Tato zásada je platná do doby, než začnou platit nová unijní migrační pravidla, což by se mělo stát v příštím roce.

Překvapivé, reagovala italská vláda

Aktuální rozhodnutí v pátek italská vláda označila v prohlášení za překvapivé. „Rozhodnutí Soudního dvora oslabuje politická opatření bránící masové nelegální migraci a ochranu národních hranic,“ reagovala. Podle kabinetu národní soudci budou mít větší slovo v určení bezpečných zemí než vládní úřady. „Justice, tentokrát evropská, si pro sebe vymezuje pole působení, která jí nenáleží,“ dodala vláda s tím, že odpovědnost za regulaci migrace je politickou věcí.

Podle italské opozice Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí odmítl argumenty italské vlády. Dle šéfky opoziční Demokratické strany Elly Schleinové vytvoření center v Albánii odporovalo právu a podle dalšího opozičního Hnutí pěti hvězd se od vlády jednalo jen o reklamní trik. Opozice také dlouhodobě kritizuje podle ní vysoké náklady na provoz center, které dosahují stovek milionů eur (několik miliard korun).

Zřízení italských center v Albánii se stalo hlavním opatřením, kterým chtěla italská vláda premiérky Giorgii Meloniové bojovat proti tomu, co nazývá neřízenou migrací. Umístění příchozích do středisek mimo italské území je mělo od cesty do Itálie odradit. Tamní úřady se pokoušely střediska takto používat na konci loňského roku, kvůli pochybnostem ohledně souladu italského zákona s unijním právem však soudy neprodlužovaly zadržení migrantů v centrech, která jsou pod italskou jurisdikcí. Tím fakticky projekt skončil a střediska nyní italské úřady využívají pro umístění migrantů, kteří dostali rozhodnutí o vyhoštění v běžném řízení.

Zrychlená procedura a umístění do středisek v Albánii se měly týkat jen migrantů-mužů z nezranitelných skupin, kteří pocházeli ze zemí, jež vláda označila za bezpečné. Vedle Bangladéše se jednalo například o Tunisko, Egypt či Kolumbii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...